Vše kolem pohonu aut na LPG: Proč jej vzít na milost?
Pohon vozidel zkapalněným propan-butanem LPG málokdy bývá motoristickým nadšencům vyloženě sympatický. Pokud však sníží emise CO2 a umožní ještě na chvíli uniknout elektromobilům, rádi jej vezmou na milost.
Do flotily dlouhodobě testovaných vozů jsme přijali model s pohonem LPG. Dacia za něj totiž u dusteru vybírá příplatek pouhých 10.000 Kč, přičemž samozřejmě tím není nikterak dotčena standardní tříletá ani příplatková pětiletá záruka. Za následnou přestavbu auta na LPG byste přitom dali minimálně 25.000, spíš ale 35.000 Kč. Těch 10.000 Kč navíc máte v úspoře za palivo (LPG srazí náklady zhruba na polovinu) zpět už po prvních 10.000 km. Takže člověk nemusí být žádný chorobný kolenovrt, aby o plynu uvažoval. Taková nabídka získá LPG nové příznivce, zvlášť když se kromě dacií rozšiřuje i na renaulty. Místo osobních sympatií, antipatií a společenských klišé nechme mluvit čísla.
Bio LPG: Ekologický plyn už i u nás
Moderními chemickými procesy je možné vyrábět čistá paliva z odpadních surovin. I u nás tak již běžně tankujeme nafty obsahující až 30 % HVO – tedy hydrogenovaného rostlinného oleje, který si rozhodně nepleťte s povinnou biosložkou MEŘO. Kvalitu nafty totiž naopak vylepšuje. Stejná společnost Neste ve své rotterdamské továrně vyrábí též bio LPG. Vstupními surovinami jsou zbytky jídla, cukrové třtiny a jiný biologický odpad. Na evropských trzích jej v roce 2019 prodala již 49.000 tun. K nám se prvních 15 tun dostalo v červenci, nyní je na moravských čerpacích stanicích společnosti Primagas k dispozici druhá dodávka. Pohonná hmota je chemicky zcela identická s klasickým fosilním LPG, proti němuž však snižuje uhlíkovou stopu o 83 procent. Vlastnosti tohoto plynu si v budoucnosti určitě ověříme.
| Uhlíková stopa | |
| Motorová nafta | 95 g CO2/MJ |
| Fosilní LPG | 73,6 g CO2/MJ |
| Bio LPG | 12-25 g CO2/MJ |
| Údaj obsahuje CO2 vzniklé spálením i výrobou paliva. CO2 z obnovitelného zdroje se nepočítá, neboť jej zachytí rostliny při příštím životním cyklu. | |
Výhřevnost a emise
Přepočtům paliv na energii a té zase na peníze se ve Světě motorů věnujeme pravidelně. Jinak nejde srovnávat paliva rozdílných hustot i měrných jednotek. Co se týče energie za vaši stokorunu, je LPG nejlevnější – dostanete celých 220 MJ. Ano, litr kapalného propan-butanu obsahuje méně energie než litr benzinu, protože váží jen 540 g proti 750 u benzinu. Jenže je dnes o tolik levnější, že by litr benzinu musel stát pouhých 14,55 Kč, aby za vaši stokorunu nabídl stejnou energii, tudíž stejný dojezd vozidla jako LPG. Rozhodně tedy nejsou pravdivé úšklebky škarohlídů, že oč je plyn levnější, o to s ním má auto větší spotřebu.
V této tabulce najdete i důvod, proč Dacia dnes dává pohon LPG zákazníkům pod výrobními náklady: nižší emise CO2. Ty závisejí na obsahu uhlíku v palivu. Stlačený zemní plyn (metan, CNG), propan-butan, benzin i nafta jsou složeny téměř výhradně z uhlovodíkových molekul. Čím lehčí palivo, tím jsou molekuly kratší a tím větší je i poměr vodíků po krajích vůči uhlíkům uprostřed. Spálením vodíku (který je překvapivě výhřevnější, proto i výhřevnost na kilogram je lepší u plynů než u nafty či benzinu) vzniká vodní pára. Když LPG obsahuje 82,3 procenta uhlíku, kdežto benzin 85,5 a nafta 86,5 procenta, vzniká jeho spalováním méně CO2 a více vodní páry. Za chladného počasí je to i vidět. Konkrétně spálením kila LPG vznikne 3018 g CO2, kdežto spálením benzinu 3135 g, tedy o 117 g (3,9 %) více. V praxi může být úspora ještě vyšší, neboť plyn má větší oktanové číslo (100), tudíž vyšší antidetonační odolnost. Zvlášť přeplňované motory pak mohou pracovat s vyšší dynamickou kompresí, větším předstihem a v nižších otáčkách. Dacia Duster 1.0 TCe tak udává úsporu celých 11 %. Obecně pak platí, že čím jednodušší uhlovodík, tím čistší spaliny a tudíž menší nároky na systémy jejich následné úpravy. Nejméně tak „smrdí“ CNG, těsně následované LPG, s odstupem jsou benzin a nafta.
| Výhřevnost a cena a uhlíková stopa automobilových paliv | |||||
| CNG | LPG | Benzin | Nafta | Elektrický proud | |
| Měrná a prodejní jednotka | kg | l | l | l | kWh |
| Hustota (g/l) | 540 | 750 | 835 | ||
| Výhřevnost jednoho kilogramu (MJ/kg) | 50 | 46 | 43 | 42 | |
| Výhřevnost jednoho litru (MJ/l) | 25,3 | 32 | 35,6 | ||
| Výhřevnost jedné kilowatthodiny (MJ/kWh) | 3,6 | ||||
| Převažující uhlovodíky | CH4 | C3 a C4 | C4 až C10 | C10 až C22 | |
| Obsah uhlíku (% hmotnosti) | 74,25 | 82,3 | 85,5 | 86,5 | |
| Obsah uhlíku g na měrnou jednotku | 742,5 | 444 | 641 | 722 | |
| Emise CO2 z 1 l paliva (g) | 1628 | 2351 | 2651 | ||
| Emise CO2 z 1 kg paliva (g) | 2723 | 3018 | 3135 | 3172 | |
| Emise CO2 na výrobu 1 kWh v ČR (g) | 610 | ||||
| Emise CO2 z 1 MJ energie (g) | 54,46 | 65,61 | 72,91 | 75,52 | 169,44 |
| Spotřební daň (Kč/měrná jednotka) | 3,92 | 2,12* | 12,84 | 10,95 | 0,00 |
| Průměrná cena v ČR (Kč/měrná jednotka) | 27,60 | 11,50 | 27,90 | 27,10 | 4,91 |
| Obsah energie za 100 Kč (MJ) | 181,16 | 220,00 | 114,70 | 131,37 | 73,32 |
| Pořadí dle ceny energie | 2. | 1. | 4. | 3. | 5. |
| Cena paliva, aby se vyrovnalo LPG (Kč) | 22,73 | 11,50 | 14,55 | 16,18 | 1,64 |
| * Přepočteno z předpisu 3933 Kč/tuna | |||||
Tisíce tun paliv
V roce 2019 se na český trh dodalo 1.616.000 tun benzinu a 5.025.000 tun nafty. Tu totiž kromě 40 procent osobáků spotřebovávají nákladní vozy, autobusy, zemědělské a stavební stroje. LPG bylo v daňové sazbě pro dopravu (existuje ještě snížená daňová sazba pro vysokozdvižné vozíky a nulová pro prodej v láhvích) dodáno 87.900 tun. U benzinu i LPG jsou spotřeby jiných strojů i dopravních prostředků nízké, a tak lze udělat přepočet, že jedno benzinové auto v ČR ročně spotřebuje 460 kg (613 l) paliva, zatímco každé plynové 820,7 kg (1519 l) LPG. Platí tedy, že LPG si pořizují ti, kdo jezdí více.
Necelá dvě procenta
V ČR je dle aktuálního údaje Ministerstva dopravy registrováno 6.020.163 osobních vozidel. Nadpoloviční většina z nich (58,32 %) je na benzin, necelých 40 procent má nafta. Osobních aut na LPG je pouhých 107.110, tedy 1,78 procenta. Stále víc než na CNG, které se zatím na českém vozovém parku podílí jen 0,34 procenty. Všechny alternativy dohromady tvoří v ČR jen 2,2 procenta osobních aut!
Čerpací stanice
V ČR je aktuálně 4011 veřejných čerpacích stanic. I když máte nejrozšířenější druh osobního auta (benzinové), nenatankujete jej zdaleka na všech. Například na 447 místech se prodává jen nafta (čerpací stanice v areálech dopravních firem), 172 je samostatných plniček na CNG. Na 540 stanicích se prodává jen LPG. Těch 3.510.909 v ČR registrovaných benzinových aut se tak musí obsloužit na 2852 čerpacích stanicích, zatímco 107.110 aut na LPG má k dispozici celkem 959 stanic (419 takových, kde se LPG prodává vedle kapalných paliv). Na jednu benzinovou čerpací stanici tak připadá 1231 aut, na jednu LPG jen 111. Vozidla na LPG tudíž stojí frontu na tankování méně často než auta benzinová i naftová.
Rozhovor: Kvalita už není problém
Na otázky Světa motorů odpovídal Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG, který léta propaguje plyn jako ekologickou alternativu k naftě či benzinu.
Jak se vyvíjí spotřeba LPG na českém trhu? Nelze si nevšimnout, že ubývá motorů vhodných pro pohon plynem.
Spotřeba již několik let mírně klesá. Za posledních pět let klesla asi o 10 %. Ačkoli LPG má dlouhodobě v podstatě neměnnou skupinu příznivců, podepsaly se na poklesu tři vlivy. Zaprvé více než rok nebyla na trhu k dispozici v podstatě žádná tovární auta. Zadruhé naprostá většina automobilek dodávala na trh přeplňované benzinové motory s přímým vstřikováním, u kterých je s přestavbou trochu potíž. A do třetice v době, kdy se stále víc mluví o nízkoemisích palivech, vláda ČR dávala najevo, že LPG nepovažuje za alternativu. Naštěstí jsou všechny tři tyto negativní vlivy minulostí. Na trhu máme nové dacie, nabídka továrních vozů se dokonce rozrůstá o renaulty. V návaznosti na hybridizaci se některé zejména japonské automobilky vracejí k atmosférickým motorům, které jsou velmi vhodné na plynovou přestavbu. Nedávno byla v Praze například vystavena čerstvě přestavěná Toyota Auris. Lze tedy očekávat, že počty přestaveb opět porostou – prostě proto, že bude kde brát. A nakonec si dala říci i vláda, v aktualizovaném Národním plánu čisté mobility je LPG opět zařazeno jako perspektivní alternativa. V letošním, „koronavirovém“ roce dochází k poklesu prodejů všech paliv, nejen LPG. Ale je dost důvodů předpokládat, že v příštím roce se prodeje plynu začnou opět zvyšovat. Ostatně mnohé naznačují i přes prázdniny rostoucí registrace nových vozů na LPG.
Motoristé často řeší téma nekvalitního plynu. Tvrdí, že na některý jim auto škube, hůř táhne, zanáší filtry. Jak může být tak jednoduchý produkt, jakým je směs propanu a butanu, nekvalitní?
V minulosti nějaké problémy jistě byly, ale dnes se na kvalitu paliv nadává spíše ze zvyku. Ukážu to na klasických palivech. Česká obchodní inspekce ročně odebírá zhruba 2500 vzorků, část dle náhodného výběru, část jako reakci na stížnosti zákazníků. V roce 2019 bylo takto „odhaleno“ 18 vadných vzorků. Pokud si projdete zjištěné závady, pouze jeden vzorek vzbuzuje podezření z nějaké úmyslné manipulace, ostatní lze přičíst nedbalosti při výrobě nebo přepravě paliva. Například v roce 2018 dosáhl v Česku podíl vad 0,83 procent ze všech odebraných vzorků. Evropský průměr přitom činí dvě procenta. V letech 2015 až 2017 jsme dokonce měli méně vad paliva než Němci. Ale zpět k plynu – v roce 2019 odebrala Česká obchodní inspekce 300 vzorků LPG. Vadu našla pouze v jednom případě. O rok dříve (2018) byly všechny odebrané vzorky bez závad. Prvé pololetí 2020 a 150 odebraných vzorků je opět bez závad. Netvrdím, že se nemůže vyskytnout nekvalitní LPG, ale je to opravdová výjimka. Mnohem častěji se na palivo vymlouvá autoservis, který není schopný odhalit závadu automobilu.
Motoristé často tvrdí, že na LPG od některých stanic dojedou dál, jiné jim z nádrže mizí rychleji. Jak je to možné?
Složení LPG, tedy poměr propanu a butanu, se mění v průběhu roku v rozsahu 40/60 – 60/40. V zimě je hlavní součástí propan. A to zejména proto, že má nižší teplotu varu, tedy snáze se odpařuje. V létě je rozhodující složkou butan s vyšší výhřevností. Tato změna může mít určitý vliv na spotřebu. Na jízdních vlastnostech byste ji poznat neměli.
Jako největší omezení pohonu na LPG vnímáme fakt, že se s ním nesmí do podzemních garáží. Proč to tak je? Platí to i jinde?
Jde o obavu hasičů. A nejde ani tak o samotný požár, protože po uskutečněných testech je všem jasné, že plynové auto hoří „bezpečněji“, masivní ocelová nádrž LPG jen pozvolna upouští ventilem, zatímco benzinová se roztaví a exploduje. Problém je hlavně s únikem plynu. LPG je těžší než vzduch, válí se při zemi. Můžete si ho představit jako neviditelný potok, jezero. Jeho zažehnutí pak už skutečně představuje velké riziko. Plyn se navíc může neviditelně dostávat do nižších podlaží, kanalizací mimo objekt, průšvih může způsobit úplně jinde, než kde došlo k úniku. Pokud ale provozovatel objektu vybaví garáž detektorem plynu a dostatečně posílí odvětrání, parkování plynových vozidel je možné. V Česku už je takto vybavených garáží celá řada. A velmi podobně se k LPG přistupuje i v jiných zemích EU. Rozdíl je v tom, že například německé požadavky na odvětrání prostoru garáží jsou přísnější než naše (vyšší objem vyměněného vzduchu za jednotku času), což vede k tomu, že v podstatě každá garáž je schopna přijmout plynové vozy. Stačí dovybavení detektory. Když to shrneme, žádný absolutní zákaz neexistuje. Existují jen technické požadavky, které většina garáží v tuzemsku nesplňuje. A jejich provozovatelé nemají zájem do potřebného vylepšení investovat. V nové verzi Národního akčního plánu čisté mobility je stanoven požadavek, aby investoři nově budovaných garáží měli povinnost je uzpůsobit pro parkování vozidel s alternativními pohony, tedy i LPG. Otázkou je, kdy se tento požadavek dostane do zákona.
Co říkáte na teorii, že plyn je pro rafinerii v podstatě odpadní produkt? Proto je jeho cena nízká. Když na něj bude jezdit víc lidí a poptávka vzroste, okamžitě zdraží. Příznivci LPG nám proto často říkávají, abychom mu nedělali velkou reklamu.
Pokud to někdy byla pravda, nyní už určitě neplatí. Rafinerie dnes zásobují čerpací stanice tak ze 45 %, většina LPG na pumpách už pochází z těžby zemního plynu. Když těžíte zemní plyn, dostávají se na povrch kromě jednoduchého metanu i další, „složitější“ plyny včetně propanu a butanu. Do budoucna se také bude objevovat stále více bio LPG. Myslím, že relevantnější úvahou by bylo – nedělejte tomu moc reklamu – , když tu bude jezdit moc vozů LPG, stát nám zvýší spotřební daň. Na druhou stranu zachraňuje nás, že musí snižovat emise. A v tom LPG pomáhá.
