Volkswagen Passat B4/Typ 3A (1993-1997): První Passat se zkratkou TDI
Passat B4 (interně Typ 3A) ze srpna 1993 znamenal radikální modifikaci třetí generace z jara 1988, více než facelift, šlo o produkt komplexního vývoje, nicméně právě proto přišel na řadu už po pěti a půl letech. Základní tvar skeletu zůstal nedotčen, karoserie sedanu (3A2) i kombi Variant (3A5) však byly notně zesíleny, všechny vnější panely vyjma střechy se změnily, skla rovněž zůstala nedotčena.
Zmizel boční prolis v úrovni dveřních klik a příď dostala klasickou masku chladiče s „úsměvem“, dokonce Němci ji říkali „happy face“. B3 vlastně mřížku vůbec neměly a mnoha konzervativním zákazníkům VW přišlo řešení s tzv. „nosními dírkami“ v emblému příliš radikální, takže uvítali návrat ke konvenci. Hlavní reflektory byly nyní dlouhé a úzké, zadní světla se zvětšila a přišla o plastové rámečky a výplň kolem místa pro registrační značku. Zaoblily se i nárazníky, do předního byly integrovány směrovky, vozy působily uhlazeněji. Tovární kód (dříve 35i) byl tedy rovněž jiný.
Díky tvarovým úpravám se délka obou karosářských variant pohybovala kolem 4,6 m. Podvozek se základním rozvorem 2625 mm i přes přeznačení platformy zůstal nedotčen, vpředu se nacházely vzpěry McPherson se spodními trojúhelníkovými rameny, vzadu kliková náprava s torzní příčkou. O komfort se staraly teleskopické tlumiče a vinuté pružiny, stabilizátory byly vpředu i vzadu. Pořád vycházel z dvojkového Golfu. Auta vážila dle provedení od 1210 do 1515 kg. Interiér dostal modernizovanou a přehlednější přístrojovou desku s přepracovanými číselníky a ovladači i hezčí, byť opět čtyřramenný volant. Objevila se i dvojice čelních vzduchových vaků (u B3 jen za příplatek počínaje rokem 1992), pyrotechnické předpínače bezpečnostních pásů, protiblokovací systém brzd a boční výztuhy ve dveřích. Spolujezdcovu airbagu ustoupila dříve objemná uzavíratelná schránka před spolujezdcem.
Čtyřválce, VR6 a TDI
Mechanicky byla auta tedy téměř totožná. Nabídka příčně uložených motorů začínala u čtyřválce 1781 cm3/55 kW a 66 kW, karburátory už odešly do historie, nahradilo je vstřikování a přeplňování spirálním dmychadlem G60 se také nepoužívalo. Šestnáctiventilový dvoulitr (1984 cm3) dával 110 kW, slabší osmiventil s 85 kW zůstal. Čtvrtá generace si rovněž zachovala špičkový šestiválec VR6, nejprve jí zůstal 2792 cm3/128 kW. Nejrychlejší sedany upalovaly až 224 km/h, z klidu na stovku zrychlovaly za 8,7 s a na pružná akcelerace 60-100 km/h při zařazené pětce jim trvala 13 s. Brzdou provozu rozhodně nebyly...
Také starý předkomůrkový 1.9 TD/55 kW pokračoval, pod kapoty se však hlavně dostaly dnes legendární, spolehlivé a úsporné naftové přímovstřikové čtyřválce TDI totožného objemu 1896 cm3 s 66 kW. Tyto agregáty spálily jen 5,3 l nafty na 100 km. Se sedmdesátilitrovou nádrží to znamenalo dojezd 1320 km. Poptávka po nich byla v Evropě opravdu vysoká, což prodlužovalo čekací lhůty.
Motory se kombinovaly s pětistupňovými přímo řazenými a čtyřstupňovými samočinnými převodovkami, alternativní pohon všech kol Syncro k základnímu přednímu také zůstal v nabídce, dodával se k zážehovým dvoulitrům s dvouventilovými hlavami a šestiválcům. Výbavy nesly písmena L, CL, GL a GT. Ještě CL měly nárazníky jen částečně lakované, GL už celé a navíc přidaly velurové potahy místo levnější látky, tato výbava se dala pořídit třeba i se šestiválcem. GT se pak chlubily anatomičtějšími předními sedačkami a litými koly. Passaty této generace mohly mít dále kupříkladu elektrická okna a vyhřívání zrcátek, rádio s kazetovým přehrávačem i klimatizaci. Sériová výroba se rozběhla v říjnu 1993.
Špička
V srpnu 1994 nabídku obohatily menší šestnáctistovky (1595 cm3), které měly 74 kW a začal se dodávat elektronický imobilizér. Do špičkového kombi VR6 Syncro Exclusiv se v říjnu téhož roku začal montovat VR6 posílený na 2861 cm3 a 135 kW. Výkon ve srovnání s Golfem III a Corradem poklesl o 5 kW instalací jiného vzduchového filtru a výfuku. Passat byl přece jen rodinným autem střední třídy...
V červnu 1995 nahradil elektronický rychloměr dřívější mechanický. Takřka na konci produkce, v lednu 1996 přišel na trh nejvýkonnější 1.9 TDI s 81 kW a proměnnou geometrií lopatek turbodmychadla. Íčko na zádi těchto vozů dostalo červenou barvu.
Mimo starý kontinent
V USA se Passat B4 prodával jen v období 1995-1997, dokonce i v naftových verzích (TDI byla dokonce samostatnou výbavou k tamním GLS a GLX), stejně jako v Kanadě. Turbodiesel mohl fungovat i s biopalivy, ale nekoupila si je ani tisícovka lidí. Tamní zajímavostí byla možnost příplatkové větší nádrže na 98 l, se kterou se akční rádius prodloužil na více než 1880 km! Motory 1,6 a 1,8 l se v USA nenabízely.
Kupříkladu v Mexiku si mohli zákazníci koupit zase jen osmiventilové dvoulitry a verze VR6 2,8 l ve výbavách GL a GLX, kvůli importu šlo však o hodně luxusní zboží kvůli importu a dovozním daním. B4 se jako první generace této řady vůbec dal koupit i v Jižní Koreji a dovážel se do Brazílie, což bylo zajímavé vzhledem k tomu, že se tam dříve Passaty vyráběly. Tradičním trhem pro VW bylo i Japonsko.
Skoro 700 tisíc
Za relativně krátkou dobu svého života zaznamenal Passat B4 690 tisíc exemplářů, vyráběl se v německém Emdenu a část z nich se zrodila i ve slovenské metropoli Bratislavě v bývalé továrně BAZ, kterou VW po akvizici mladoboleslavské Škodovky rovněž převzal..
Variant, který vydržel až do května 1997, se na mnohých trzích prodával za stejné částky jako sedan, což jej samozřejmě zvýhodňovalo, není divu, že na něj připadlo 60 % odbytu. V základu sice mělo o 30 l menší zavazadelník (465 oproti 495 l), ale ten šel samozřejmě snadněji rozšířit až na 1500 l. Patřičnou poptávku udržovaly i akční modely (Biker, Court, Highland, Pacific, Classic Line, Trend, Coach, Family...). Už v Paříži 1996 se představil nástupce B5 (Typ 3B) s podélně umístěnými motory, ke kterým se po osmileté pauze tato řada vrátila. Vyráběl se od října, nový kombík přišel o půl roku později.
V současnosti
Passaty B4 lze potkat na silnicích dodnes, je pravdou, že do většiny exemplářů, které jejich majitelé používají k běžnému ježdění, už se mohutně zahryzla koroze a dosluhuje. Snad jedinou verzí, která se dá považovat za vyhledávaný youngtimer, je Variant VR6 Syncro Exclusiv, jehož ceny lezou nahoru... Ten používal 4x4 s viskózní spojkou, interiér jste mohli mít ve veluru, případně i v kůži a bylo jich skoro jako pověstného šafránu. „Happy face“ zdědilo v roce 1994 o dvě třídy menší Polo třetí generace (6N).
