Volkswagen Golf třetí generace vznikl v homologaci WRC. Nakonec z toho nic nebylo
Široce rozkročený Golf s křídlem předcházel současnému módnímu trendu hot-hatchů. Funkční úpravy odpovídaly homologaci mistrovství světa v rallye.
Zapomenutý prototyp třetí generace Volkswagenu Golf byl právem označen dovětkem „Rallye“. Široce rozkročený okřídlený hot-hatch vznikl jako praotec současného trendu rychlých hatchbacků od různých automobilek, Němci předběhli dobu už na počátku 90. let agresivně střiženou studií proveditelnosti potenciálního zapojení automobilky do mistrovského seriálu WRC. Projekt závodění na nejvyšší úrovni byl odložen, ale jeden ze dvou konceptů homologačního speciálu stále existuje a je v plné kondici.
Funkční hot-hatch s kódovým označením A59 byl vyroben v roce 1993 firmou Schmidt Motorsport z Cadolzburgu. Důvodem vývoje a následného sestavení svalnatého Volkswagenu byl požadavek federace FIA na 2.500 homologačních speciálů automobilek zapojených do sezóny WRC 1994/1995. Neznámý Golf se tak může rovnat s daleko věhlasnějšími ikonami typu Lancia Delta HF Integrale, Subaru Impreza WRX STI nebo Mitsubishi Lancer Evolution.
Vizuálně se prototyp odlišuje od jakéhokoli jiného Golfu jedinečným bodykitem tvarovaným pomocí kevlaru a uhlíkových vláken. Masově vyráběná série nikdy nedosáhla přídavných sání, větracích otvorů, nízkých nástavců, vytažených blatníků ani spoileru nad kufrem. Inspirace na rychlostních zkouškách pokračovala ke čtyřem výfukům, nakonec má rallyeové provedení jen dvě koncovky.
V rámci sportovního odlehčování Volkswagen přistoupil k plastovým dveřím zavazadelníku, taktéž umělá jsou okna – všechna kromě čelního (kvůli bezpečnosti). Ochranu posádky při nehodě dále zajišťovala integrovaná klec z trubkového rámu vedeného kolem anatomických sedadel Recaro. Spartánský interiér dotvářely základní prvky čili tříramenný volant a digitální přístrojový panel napojený na pár přepínačů, žádné komfortní vymoženosti.
Koncern to myslel vážně i unikátním motorem. Hnací ústrojí zastoupil zakázkový celohliníkový čtyřválec o objemu dvou litrů. Přeplňovaná jednotka excelovala výkonem 202 kW (275 koní) a točivým momentem 370 Nm, což je konkurenceschopné vůči současným zástupcům výkonných hatchbacků.
Turbomotor roztáčel v záběru všechna čtyři kola prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky, čtyřkolku ovládal systém AWD podpořený zadním diferenciálem s omezenou svorností. Bohužel chybí relevantní údaje o zrychlení, ale všeříkající je maximální dosažitelná rychlost 270 km/h. Homologační koncept byl skvěle připraven i do zatáček, výzbroj tvořily seřízené tlumiče Bilstein a širší pneu 225/45R16 obuté na disky Speedline SL817. Za pětipaprskovými koly svoji práci odváděly vrtané kotouče Brembo. Poslední Golf VIII R by ze startu ujel, na dálnici by jen smutně narazil do omezovače a porovnání v zatáčkách už asi nikdo nezažije, protože drtit jediný dochovaný kus Mk3 by bylo automobilovým hříchem.
