V Česku je šest vodíkových čerpaček. V EU vede Německo, někde zcela chybějí
Alternativa ke klasickým bateriovým elektromobilům se celosvětově rozvíjí pouze velmi pomalu. Jedním z důvodů je i velmi špatná infrastruktura.
Automobily s palivovými články na vodík mají několik výhod, tou hlavní je pravděpodobně rychlost. Natankování plné nádrže umožňující dojezd v řádu vyšších stovek kilometrů je totiž otázkou jednotek minut. Vozy na vodík navíc nepotřebují velké a těžké trakční akumulátory, v podstatě jim stačí baterie o kapacitě několika málo kilowatthodin, do které se ukládá energie z brzdění a zpomalování.
Na druhou stranu výroba vodíku je velmi energeticky náročná, jeho skladování je snad ještě komplikovanější. Vodík má totiž nejmenší molekulu ze všech, snadno tudíž uniká. Tlakové nádrže v automobilech proto vyjdou velmi draho, kvůli čemuž ve srovnání s konvenčními elektromobily neušetříte. Nemluvě o vysokých cenách samotného vodíku, které se pohybují okolo 500 Kč za kilogram. Toyota Mirai, jeden z dvou osobních modelů s palivovými články v Evropě (druhým je Hyundai Nexo), přitom na 100 kilometrů potřebuje zhruba zmíněný jeden kilogram. Po stránce provozních nákladů se proto dostáváme i nad úroveň aut s konvenčními motory.
Další problém představuje též infrastruktura. Vodíkových plniček je zkrátka málo. V Česku jsou aktuálně tři veřejné stanice schopné pracovat s tlakem až 700 barů (Praha, Ostrava a Most) a tři neveřejné (Řež, Neratovice a Mstětice), které většinou zvládnou pouze poloviční hodnotu.
V Evropské unii je přes 270 plniček, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62) a Nizozemskem (49). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici okolo 83 % všech vodíkových plnících stanic v EU. V 16 zemích (například Slovensko, Finsko, Portugalsko, Chorvatsko, Irsko či Rumunsko) přitom nejsou stanice k dispozici vůbec. Většina stanic nabízí vysokotlaké plnění (700 barů), které je standardem pro osobní automobily, ale některé poskytují i nízkotlaké plnění (350 barů), vhodné pro některé typy užitkových a dalších vozidel (třeba autobusů).
Podle dat webu Čistá doprava je nejvíce vodíkových aut v Německu (dohromady 2590), Česko je s 29 exempláři až vzadu. Celkem v Evropské unii jezdí přes 5630 vozidel s palivovými články, klasických bateriových elektromobilů jsou přitom jednotky milionů.
