Trump uvalí 25% cla na zahraniční auta. Nejvíce to přitom odnesou Američané
Prezident Donald Trump ohlásil uvalení 25procentního cla na všechny automobily, které nejsou vyrobené ve Spojených státech.
Politika 47. prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa je zatím dost nepředvídatelná a často se míjí účinkem. O tom ostatně svědčí i plánované zavedení cel na dovoz aut ze zahraničí. Tarif ve výši 25 % bude platit od 2. dubna, přičemž výběr začne o den později.
Trumpovo prohlášení argumentuje, že dovoz aut nadále ohrožuje průmyslovou základnu USA a národní bezpečnost, jak nejprve zjistilo šetření během Trumpova prvního období v Bílém domě v únoru 2019. V současnosti jen přibližně polovina aut prodaných v USA pochází z americké produkce, upozorňuje prohlášení. Poukazuje také na stagnující podíl americké výroby na globální produkci aut, nezvýšila se ani zaměstnanost v automobilovém průmyslu v USA. Američané loni koupili asi 16 milionů aut, z nichž polovina byla dovezena.
„Přimějeme země, které v naší zemi podnikají a berou nám naše bohatství, aby zaplatily… Uděláme to, že uvalíme 25procentní cla na všechna auta, která nejsou vyrobena ve Spojených státech. Pokud budou vyrobena ve Spojených státech, nebudou na ně uvalena absolutně žádná cla,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně.
Americká vláda očekává, že toto opatření navýší příjmy rozpočtu o dodatečných 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), uvedl poradce Trumpovy administrativy.
Trump považuje cla za nástroj ke zvýšení příjmů, které by kompenzovalo jím slibované snížení daní, a k oživení dlouhodobě upadající průmyslové výroby v USA. Ve středu prohlásil, že cla podpoří domácí růst. Podle expertů z automobilového průmyslu však zavedení cel na dovoz automobilů povede mimo jiné ke zvýšení cen pro spotřebitele a v důsledku k omezení výroby.
Spojené státy dovezly v roce 2024 automobilové výrobky včetně dílů v hodnotě 474 miliard dolarů (10,9 bilionu korun), z toho osobní automobily v hodnotě 220 miliard dolarů (4,6 bilionu korun). Největšími dodavateli byli právě blízcí spojenci USA jako Kanada, Mexiko, Japonsko, Jižní Korea či Německo.
Zmíněných 100 miliard dolarů nicméně z velké části půjde z kapes Američanů. Právě oni totiž předpokládané navýšení ceny zaplatí. Ostatně americké akcie na ohlášení reagovaly poklesem, který od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu nebyl ojedinělý. Propad ovšem postihl též akcie světových automobilek, pro které je to v posledních letech další rána.
Celkový dopad ovšem bude globální. Negativní následky pocítí i čeští dodavatelé, kteří vyrábějí komponenty především pro německé automobilky, jež do USA z Německa hojně vyvážejí (především Audi, BMW a Mercedes-Benz). Propad tuzemského HDP kvůli tomu může dosáhnout nižších desetin procenta ročně, což představuje ztrátu asi 30 až 40 miliard korun.
