TEST Volkswagen e-Up! – Dává smysl?
Budoucnost automobilů je podle některých automobilek v pohonu na elektřinu. Elektromobily se rozhodl nabídnout zákazníkům také Volkswagen, největší evropský výrobce aut, který letos začíná prodávat dva takové modely – e-Up! a e-Golf. Rozhodli jsme se otestovat ten menší z nich, který na český trh vstoupil jako první.
Volkswagen prezentuje e-Up! jako perfektní automobil pro každodenní využití. Miniaturní rozměry mají být ideální pro jízdu do města, elektromotor znamená nulové lokální emise a dojezd až 160 kilometrů má být dostatečný – z výzkumu německého ministerstva dopravy vyplynulo, že Němci průměrně ujedou vozem 50 kilometrů za den. V redakčním testu jsme se rozhodli zjistit, zda tato charakteristika e-upu! skutečně platí a jestli má pořízení elektrického upu! v českém prostředí smysl.
Čistý design
Design automobilu je čistý a seriozní, e-Up! je spíše rozvážný dospělý než nezbedný teenager jako Toyota Aygo. Proti běžným variantám upu! došlo k lehké úpravě přídě. Novinkou je vodorovná chromovaná lišta mezi hlavními světlomety nebo diody pro denní svícení ve tvaru písmena C v předním nárazníku. Znalci si všimnou i speciálních 15“ kol z lehkých slitin.
V interiéru je na první pohled vše při starém. Na ten druhý si však řidič všimne budíků s upravenou grafikou. Novinkou jsou ukazatele jízdního výkonu a stavu dobití baterií. Volič jednostupňové převodovky pak nabízí režimy D a B – v déčku je možné volit ze čtyř nastavení rekuperace brzdné energie, béčko je určeno pro maximální rekuperaci, kdy auto výrazně brzdí při sundání nohy z plynového pedálu a dokonce rozsvítí brzdová světla, aby upozornilo řidiče jedoucí za vámi.
V kabině zůstávají nedotaženosti známé z konvenčních verzí Upu!. Na mysli máme tenčí volant, absenci ovládání spolujezdcova okénka na dveřích řidiče nebo titěrné tlačítko výstražných světel, které se v nouzové situaci obtížně hledá. Navigační a multimediální systém Garmin je sice praktický v tom, že je přenosný a je tedy možné jej z auta odnést, na pokyny ale obrazovka reaguje pomalu, dotykové ikonky jsou navíc velice malé. Samotný systém pak má mnohdy tendence vést řidiče po podivných zkratkách vedlejšími silnicemi, přestože je logičtější a rychlejší jet po hlavní silnici.
Tři možnosti dobíjení
Volkswagen e-Up! je poháněn synchronním elektromotorem o maximálním výkonu 60 kW a točivém momentu 210 N.m, který spolupracuje s jednostupňovou převodovkou. Lithium-iontový akumulátor se skládá ze 17 modulů, každý z nich tvoří 12 článků. Umístěny jsou pod podlahou, baterie je dlouhá 1.726 mm a široká 1.132 mm, v nejvyšším místě má 303 mm.
Baterie Upu! s elektrickým pohonem je možné nabíjet třemi způsoby. Jednou z možností je zapojit automobil do běžné zásuvky na 230 V. V tomto případě trvá dobití akumulátoru šest až osm hodin – automobil se tedy dobije přes noc, případně přes den v době, kdy jeho majitel pracuje. Při zakoupení tzv. wallboxu, který je možné pořídit u prodejce za 350 eur (cca 10.000 Kč), lze zkrátit dobíjení pod šest hodin. Takovou dobu trvá dobití i ve veřejných nabíjecích stanicích, za jejichž užití se platí měsíční paušální poplatek. Nejrychlejším řešením je dobíjení stejnosměrným proudem v ultrarychlých dobíjecích stanicích. V Praze je ale aktuálně jen jedna taková stanice, pracuje se však na postupném rozšíření jejich sítě. V tomto případě trvá nabití baterií na 80 % jejich kapacity přesně půl hodiny.
Volkswagen tvrdí, že e-Up! ujede na jedno nabití až 160 kilometrů, což se během testu v podstatě potvrdilo - po dobíjení baterií auto hlásilo dojezd kolem 155 kilometrů. Při snaze o dosažení maximálního dojezdu se řidič musí trochu uskrovnit – třeba zapnutá klimatizace jej podle palubního počítače sníží o 10 až 20 kilometrů v závislosti na počasí. Právě kratší dojezd se zapnutou klimatizací znamená, že se řidič bude raději chladit otevřením bočního okna než zapnutím energeticky náročné klimatizace. Pozor je třeba dávat i na jízdní styl, jelikož při svižné jízdě mimo město padá dojezd rychle jako Arjen Robben v pokutovém území.
S dojezdem pomohou také dva úsporné režimy, které se zapínají stisknutím tlačítka před volicí pákou. Optimálním řešením se nám zdá mód Eco, který pro větší dojezd snižuje výkon motoru na stále dostatečných 50 kW, upravuje reakce na sešlápnutí pedálu plynu a snižuje výkon klimatizace. Eco+ je pak spíše řešení pro případ nouze a snahu o co největší dojezd - v tomto módu je zcela vypnuta klimatizace a výkon motoru je omezen na 40 kW. Z auta se navíc stává lenoch, který chce být doma u dobíjecí stanice a ne na výletě.
Krátký dojezd řeší Volkswagen ještě jedním fíglem. Majitelům e-upu! totiž nabízí možnost zapůjčení automobilu se spalovacím motorem zcela zdarma. Tuto službu je možné využívat jen v prvních třech letech vlastnictví vozu, doba zápůjčky je pak omezena na 30 dní ročně. Dá se ale využít třeba při cestě na dovolenou. Součástí služeb je i bezplatný odtah vozu v případě vybití baterií někde na cestě.
Ďábel ve městě, anděl na dálnici
Elektromobily překvapí tichostí při rozjezdu, což platí i pro e-Up!. Auto se tiše a svižně rozjede, ve vyšších rychlostech je slyšet pouze jemný svist vzduchu kolem karoserie. Tichý pohon překvapí nejen řidiče, ale také chodce. Nejeden z těch, co na přechod pro chodce vstoupil bez rozhlédnutí, se podivoval nad tím, kde se tady to auto vzalo.
Elektrický Up! při jízdě ukazuje, že se mu nejvíce líbí v ulicích měst. V nižších rychlostech je velice hbitý, točivý moment 210 N.m od nulových otáček znamená, že bez problémů zrychlí na semaforech, případně se vejde do úzké mezery. Rychlostí 60 km/h jede auto po 4,9 sekundách. Ve vyšších rychlostech není problém ani tak motor, jako spíše baterie, dojezd rázem začne klesat a klesat. Dálniční stotřicítkou tak e-Up! moc dlouho nepojede, více se mu líbí okresková devadesátka. Více než 130 km/h z e-Upu! ani nevytáhnete, dálniční limit je maximální rychlostí vozu.
Automobil perfektně tlumí nerovnosti a hbitě mění směr, a to i přes vyšší hmotnost – e-Up! váží 1.214 kilogramů, o 285 kg více než Up! s litrovým tříválcem. Úzké pneumatiky (rozměry 185/65 R 15) v kombinaci s vysokým točivým momentem ale znamenají, že při silnějším sešlápnutím plynu se na mokré vozovce začne o slovo hlásit kontrola trakce. Chvilku jsme si zvykali na jednotlivé módy regenerativního brzdění. S trochou předvídání se v případě módu B s maximální rekuperací vůbec nemusí používat brzdový pedál. I díky rekuperaci brzdné energie e-Up! velice slušně brzdí.
Levný provoz a bohatá výbava
Během testování e-upu! jsme po dobití baterií pokaždé ujeli kolem 120 kilometrů, s půlhodinovým dobitím z dobíjecí stanice jsme dokonce zvládli absolvovat po okresních silnicích trasu Mladá Boleslav – Plzeň (byť s vypnutou klimatizací a v nejúspornějším módu Eco+). Dojezd automobil měřil velice přesně, i tak delší výlety znamenaly nervózní šimrání v břiše a myšlenky na to, zda skutečně dojedeme, nebo zda budeme muset někde na samotě u lesa žadonit o „půjčení“ zásuvky. Nakonec jsme ale vždy vytyčenou trasu zvládli ujet.
Provoz je ale levný, dlouhodobý průměr spotřeby energie 11,8 kWh na 100 kilometrů znamenal, že při průměrné ceně 4,9 koruny za 1 kWh elektrické energie jsme za ujetí 100 kilometrů zaplatili jen 58 korun. Ve srovnání s oficiální hodnotou kombinované spotřeby je námi změřená hodnota jen o desetinu kWh vyšší.
Zatímco řeči o levném provozu u elektromobilů platí, profanovanou ekologičností provozu se nenechte zmást. Elektřinu totiž na našem území dodávají především tepelné elektrárny, které do ovzduší vypouštějí více škodlivin než běžný osobní automobil. Aby byl e-Up! ekologický, musí jezdit třeba v Norsku, kde je většina elektráren na vodu.
Provoz je sice levný, náklady na koupi e-Upu! jsou ale vysoké, auto stojí 599.900 korun. Částečnou kompenzací za vysokou cenu je jeho bohatá výbava. V jediném nabízeném stupni výbavy wolfburský elektromobil disponuje automatickou klimatizací, koženým volantem, navigací, vyhříváním čelního skla a předních sedadel, tempomatem nebo zadními parkovacími čidly. Třeba klimatizace v kombinaci s vyhřívaným čelním sklem tu není jen pro zlepšení komfortu – tyto prvky vylepšují efektivitu vytápění kabiny během zimních měsíců. Up! s elektromotorem je možné pořídit výhradně s pětidveřovou karoserií.
Závěr
Jaký tedy je Volkswagen e-Up? Jedná se o povedený, ve městě velice hbitý vůz. Funkce auta na dojíždění do práce, tedy druhého či třetího auta do rodiny zvládá e-Up! s naprostým přehledem.
Zásadní negativa e-Upu! jsou dvě. Tím prvním je dojezd – udávaných 160 kilometrů sice na každodenní jízdu do práce stačí, jednou za čas je ale potřeba dojet dále a v takovém případě už má e-Up! problém. S krátkým dojezdem souvisí i dlouhá doba dobíjení akumulátoru.
Druhým negativem je vysoká cena, která v České republice bude bránit širšímu rozšíření e-Upu!. Vždyť za 600.000 korun je možné koupit třeba Škodu Superb, tedy o tři segmenty větší automobil...
Volkswagen e-Up! tedy dává smysl v zemích, jako je Norsko, kde cenu elektromobilů snižují státní dotace a kde elektřina pochází hlavně z obnovitelných zdrojů energie. Dokud nebude cena e-Upu! nižší a jeho dojezd vyšší, musíme v českém prostředí hledat adepta na ideální městské auto jinde.
| Nejlevnější verze modelu | 599.900 Kč (e-Up!/60 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 599.900 Kč (e-Up!/60 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 633.400 Kč (e-Up!/60 kW) |
Plusy
- Tichá a pohodlná jízda
- Hbitost ve městě
- Podélný prostor
- Levný provoz
- Bohatá výbava
Minusy
- Vysoká cena
- Dojezd stačí jen na kratší jízdy
- Krycí plato zavazadelníku se sklápí ručně
Foto: Petr Homolka
