TEST Volkswagen Caddy Beach 2.0 TDI – Toulavá krev
Úvod, interiér
Volkswagen má v oblasti obývatelných automobilů záviděníhodnou tradici - kdo by neznal klasické kulaté transportery ze šedesátých a sedmdesátých let a jejich hranaté nástupce z následující dekády, objevovaly se ve spoustě filmů a de facto se staly i jedním ze symbolů hnutí hippies. Ostatně německá automobilka si je tohoto odkazu vědoma a udržuje jej dodnes. A nejen u „téček“, kočovat můžete i s menší „lidskou dodávkou“ Caddy, jejíž verze Beach se nám právě dostala do rukou. Takže dnes to nebude jen o ježdění kolem kostela, ale budeme i bydlet…
Ložnice na kolečkách
Caddy Beach je na první pohled úplně obyčejná osobní verze malé volkswageňácké dodávky, poznávacím znamením je pouze nápis na boku a skutečnost, že přestože je celé auto prosklené, do prostoru za zadními sedadly není vidět. Proč tomu tak je, odhaluje až otevření bočních nebo zadních dveří – ve výklencích zadních bočních oken jsou zavěšené textilní odkládací tašky se spoustou kapes na zip. Vejde se do nich obrovské množství věcí, i když pochopitelně spíše drobností a vzhledem k jejich množství by asi neškodil nějaký inventární seznam. Pokud vyrážíte „kočovat“, kdykoli to jde, můžete je vozit neustále s sebou (turbodiesel to ani nepozná), nebo celé tašky jednoduše odjistit, vyndat a odložit v garáži nebo bytě a zpátky je během minuty kdykoli nasadit.
Druhou vymožeností Caddy Beach je skládací lůžko. Jeho pevná část rozděluje zavazadlový prostor na dvě poloviny ve výšce sklopených zadních sedadel a je takřka bezedný. Už do části pod postelí se vejde až nepochopitelné množství tašek, párek středoevropských nomádů snad nemá šanci jej zaplnit a pokud byste cestovali s dalšími dvěma, třemi osobami, které by přespávaly ve stanu, vejdou se zcela jistě i ty. A pokud náhodou ne, stále je k dispozici prostor nad lůžkem. „Kedyna“ je prostě bezedná, je ale třeba počítat s trochu horším přístupem k nákladu, buďte si jistí, že ať jedete, jak jedete, stejně odcestuje až úplně dopředu.
Postel samotná je v kufru složena na tři části a po sklopení zadních opěradel ji lze snadno vyrovnat, přičemž její zadní čelo lze opřít o opěradla v první řadě a vytvořit tak lenošku, nebo sedadla maximálně posunout vpřed a naklopit opěradla. Pak vznikne úplně rovná plocha s mírně vyvýšenou hlavovou částí a postel se zajistí popruhy. A teď už stačí jen polštář, deka a – dobrou noc. Ležení sice není úplně jako vaše Hästens, ale určitě komfortnější než na karimatce ve stanu a dva dospělí nebo tři děti se dovnitř bez obtíží vejdou, přičemž se uvnitř lze posadit, aniž by hlava byla v kontaktu se stropem.
Sympatickou vychytávkou je ventilační mřížka do bočního okénka, která zajistí přísun čerstvého vzduchu bez bonusu v podobě hmyzáků a „polostan“, jenž se upevní na vyklopené páté dveře a vytvoří tak předsíňku pro boty a snadné vystupování. Je až neuvěřitelné, jak výrazně zlepší uživatelský komfort, navíc je připraven i uklizen doslova za pár minut a kočovnou posádku tedy v tempu rozhodně nezbrzdí.
Co se zbytku auta týče, je to klasické caddy. Interiér je plný tvrdých plastů s příjemnou strukturou i barvami, posaz za volantem je bezproblémový, sedadlům chybí výraznější boční vedení a jejich tvrdé čalounění není moc pohodlné, což platí i o těch zadních. Tam před koleny zbývá pár centimetrů, ale zato nad hlavou vozí auto kubíky vzduchu. Potěší typická „dodávková“ polička nad čelním sklem.
Motor, jízdní vlastnosti
Volkswagen Caddy Beach je přesně ten typ dodávky, který ostatní řidiči bytostně nesnáší. Top motorizace v podobě motoru 2.0 TDI má výkon 110 kW v rozmezí 3500-4000 otáček a točivý moment 340 N.m ve škále 1750-3000/min. To je na necelých 1,5 tuny vážící auto víc než dost a caddy tak bude svou dynamikou přivádět většinu řidičů k šílenství. Ujet mu je vcelku nesnadné.
Dvouspojková převodovka navíc řadí rychle a hladce, při plynulém tlaku na pedál využívá točivého momentu a zběsile neřadí, tehdy potěší jen mírná prodleva turba a plynulý zátah, po intenzivnějším sešlápnutí bryskně podřadí a nechá se vytočit až ke 4500 otáčkám, nejčastěji však čadí při 4200/min. Dynamika je opravdu dobrá, ale stále se jedná o dodávku a odhlučnění motoru Němci moc nedali, motor o sobě dává vědět prakticky neustále a velká kabina jako by působila jako ozvučnice reproduktoru. Při jízdě dálničními rychlostmi je potřeba zesílit audiosystém, aby zvuk trošku zamaskoval.
Navíc do kabiny proniká i aerodynamický hluk ve větší míře, než je řidičům klasických osobáků příjemné. Ale caddy pochopitelně není dálniční stíhač, nehledě na to, že kdo je zvyklý kempovat, jistou míru nepohodlí snese. Pro evropské kočovníky 21. století je pak určitě důležitější, že na dálnici točí caddy 2300 otáček a spokojí se se 7,4 litry nafty, při 90 km/h je to 1600/min a těsně pod pět.
Budete tam včas
Jak se říká, nejrychlejší auto na světě je buď to z půjčovny, nebo bílá dodávka. Ale na barvě očividně nesejde, i tohle auto umí velmi dobře pospíchat. Podvozek caddy je dost tvrdý, lze očekávat, že trochu změkne při plném obsazení a naložení zavazadel, ale ani tak nepůjde o žádnou „žehličku“. Auto tedy povrch vozovky kopíruje docela svědomitě a nouze není ani o rázy na větších nerovnostech, šasi má ale dvě pozitiva.
Tím prvním jsou téměř osobákové jízdní vlastnosti, caddy se chová spíše jako kompaktní kombi než dodávka, s nadšením a bez náklonů se protahuje zatáčkami, nemá problém s přenášením váhy ani s nedotáčivostí, rozhodně si nechá líbit víc, než bude řidič běžně vyžadovat. Řízení je navíc přesné a sice trochu lehčí, ale dobře vyvážené a dokonce s náznaky zpětné vazby. Stabilní je caddy i na dálnici ve vyšších rychlostech, jen pozor na boční vítr a pohrát si s ním může i vzduch, rozrážený kamionem. Druhou výhodou podvozku je pak jeho velmi dobré odhlučnění.
Závěr
Volkswagen Caddy Beach mě jako otce tří dětí, vyrážejícího několikrát do roka pod stan, vyloženě nadchnul. Auto přes týden dokáže plnit roli praktického dopravního prostředku pro rozvoz dětí, popřípadě jiného, užitečnějšího nákladu, a o víkendech se změní téměř v karavan. Dodávková koncepce má sice jisté nevýhody v podobě vyšší hlučnosti motoru a obtékajícího vzduchu, ale vyznavače kempování neurazí. Bonusem navíc pak jsou jisté jízdní vlastnosti, umožňující svižnější tempo a rozumná spotřeba nafty. Trošku méně už potěší fakt, že auto v této výbavě už překročilo hranici milionu korun a bez ohledu na téměř vyčerpávající výbavu zkoušeného auta, v níž rozhodně nic nechybělo, mi přijde tato částka už dost vysoká…
| Nejlevnější verze modelu | 402.292 Kč (1.0 TSI/62 kW Trendline) |
| Základ s testovaným motorem | 573.608 Kč (2.0 TDI/110 kW Trendline) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 699.872 Kč (2.0 TDI/110 kW Beach) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.023.078 Kč (2.0 TDI/110 kW Beach) |
Plusy
- Praktičnost a univerzálnost verze Beach
- Výtečná ovladatelnost
- Prostorný interiér
- Výkonný a úsporný motor
Minusy
- Omezený jízdní komfort
- Tuhá sedadla s malým bočním vedením
- Vyšší cena
Foto: David Rajdl
