TEST Toyota Camry – Tak trochu jiná prémie
Vozy střední třídy tvořily donedávna podstatný segment na evropském trhu, v posledních letech to ale nemají snadné. Zatímco někteří se rozhodli potápějící se loď opustit, Toyota na ni vrhla jeden ze svých celosvětových bestsellerů.
Design, interiér
Když Toyota ohlásila návrat modelu Camry na evropské trhy, mluvilo se o tom jako o návratu legendy. Ve světě totiž Camry patří k naprostým prodejním špičkám segmentu, což podtrhují i čísla. Od roku 1982, kdy byla představena první generace, se po světě prodalo přes 19 milionů kusů. Průměrné prodeje se pak u poslední generace pohybují okolo 700.000 exemplářů ročně, což Camry opět řadí na první místo mezi sedany v daném segmentu. Camry je zkrátka synonymem úspěchu, kterého by s ní Toyota ráda dosáhla i v Evropě. Rozhodně to ale nebude mít snadné.
Toyotu totiž čeká souboj s vozy, jako je Škoda Superb, Volkswagen Passat nebo Opel Insignia. Navíc je Camry dostupná pouze v jediném karosářském provedení (sedan) a na českém trhu pouze s jedinou motorizací: 2,5litrovým benzínovým čtyřválcem, který doplňuje hybridní systém THS II (Toyota Hybrid System II). Bude to ale stačit, aby Toyota zaujala v konkurenci populárních evropských modelů s naftovými motory a karoseriemi liftback či kombi?
Ostře řezaná reprezentativnost
Ještě před rozebíráním technických aspektů se ale nejprve podívejme na design, který se dle mého názoru u osmé generace Camry skutečně povedl. Toyota přitom dlouhou dobu sázela spíše na jednoduchost a nenápadnost modelu, díky čemuž se snažila zavděčit co nejširšímu spektru zákazníků. A dlouhé to roky fungovalo.
Když jsme ale poprvé viděli Camry osmé generace, představenou již v roce 2017, všichni jsme žasli. Toyota opustila bezpečnou hru jednoduchých líbivých tvarů a nabídla celkem ostře řezané křivky, dynamickou příď, výrazné prolisy a boční profil v populárním stylu kupé.
Nová Toyota Camry navíc nepopře jisté body podobnosti s prémiovým Lexusem ES, se kterým sdílí modulární platformu TNGA (Toyota New Global Architecture) verze GA-K. Díky ní se může posádka těšit nejen na pořádnou porci vnitřního prostoru, ale také na příkladnou tuhost a s tím spojenou bezpečnost.
Osobně se mně líbí především úzké bi-LED světlomety, které efektně navazují na horní úzkou masku chladiče, a dolní široká maska, do které jsou elegantně zakomponována mlhová světla. Eleganci vozu navíc podtrhují osmnáctipalcová paprskovitá kola v podbězích.
Marná však není ani záď, která zaujme především zadním plovoucím sloupkem. Ten je poměrně masivní a díky posunutí skutečně dozadu dává najevo, že střecha by tu neměla jakkoliv omezovat posádku na zadních sedadlech. Líbivě působí též relativně úzká a široká zadní světla, mezi kterými je umístěn název modelu. Snad jen škoda, že si Toyota alespoň trochu nepohrála se spodní částí zadního nárazníku a nedopřála vozu nějakou výraznější koncovku výfuku.
Třešničkou na dortu je ovšem bílý perleťový lak, který dokonale vynikne teprve na slunečním světle. Bohužel však patří společně s červenou karmínovou k těm nejdražším a z kapsy vám tak namísto standardních 15.000 korun vytáhne rovnou 22.500 Kč.
Lekce prostornosti s americkou příchutí
Interiér Camry působí prostorně a prémiově, ovšem trochu jinak, než jak jsme zvyklí od německé konkurence. Zpracování je skutečně na úrovni, ať už se bavíme o koženém čalounění, chromovaných detailech nebo imitaci dřeva ve středovém panelu.
Za pochvalu ale stojí sedadla, která se mohou v nejvyšší výbavě pochlubit nastavením v osmi směrech, a celková pozice řidiče za volantem, který se dá elektronicky nastavovat ve dvou směrech. Příjemným detailem, který ale podstatně usnadní život, je odjíždění volantu v momentě, kdy vypnete motor. Jakmile ale znovu nastartujete, volant se vrátí do původní polohy.
Trochu kontroverzní jsou však digitální displeje, tedy konkrétně infotainment Toyota Touch 2 s 8palcovou digitální obrazovkou a LCD displej mezi budíky v přístrojovém štítu.
V případě multimediálního systému mně vadilo poměrně nízké rozlišení a jen průměrná rychlost načítání dat, což se projevovalo především u navigace a zadávání adresy. Samotná grafika mapy pak také nebyla ničím extra a zamrzí rovněž absence podpory Android Auto. S radostí jsem však uvítal možnost bezdrátového nabíjení telefonu v přihrádce pod středovým panelem. Nabíječka se dá navíc odsunout a pod ní získáte šikovně ukrytý odkládací prostor. Tak akorát na peněženku.
U displeje v přístrojovém štítu mně pak trochu scházela logika. Grafika a ovladatelnost byla naprosto pořádku, ale hodnota zobrazovaných informací byla krapet bídná. Nebo jsem minimálně nepřišel na to, jak se z displeje dozvědět něco užitečného. Navíc mně krapet vadilo, že Toyota do displeje ukryla i možnost ovládat a (de)aktivovat některé asistenční systémy. Upřímně řečeno bývám klidnější, pokud vím, že mohu některé funkce vypnout jednoduše stisknutím tlačítka.
Jinak se mně ale rozmístění ovládacích prvků celkem líbilo, ačkoliv působilo trochu americky. Všechna tlačítka jsou zkrátka hodně výrazná, pochromovaná a působí takovým tím „blbuvzdorným“ dojmem. A v tom se trochu ztrácí ta elegance a sofistikovanost, kterou od modelu v této třídě čekáte.
Královský komfort vzadu
Camry ve výbavě Executive v kombinaci s paketem VIP však potěší především cestující vzadu. Ti si mohou hovit v pohodlných kožených sedadlech, u kterých lze prostřednictvím chytré loketní opěrky dokonce i měnit sklon opěráku. Loketní opěrka navíc ukrývá i ovládání třetí zóny klimatizace, ovládání vyhřívání zadních sedadel, ovládání rádia nebo možnost zatáhnout clonu zadního skla. Toyota však myslela tají na zastínění bočních oken, tady si však posádka bude muset vystačit s ručními roletkami.
Místa je vzadu skutečně víc než dost. I při nastavení sedadla řidiče na svých 183 cm jsem se za sebe vešel naprosto s přehledem. Neměl jsem přitom problém ani s místem nad hlavou, ani s místem před koleny. Místa pro ramena je pak tolik, že by se sem mohli vejít snad i tři lidé.
Trošku horší je to ale s kufrem, což je častý problém všech sedanů. Camry přesto nabízí poměrně široký nákladový otvor a obstojných 525 litrů. S výjimkou modelu vybaveného paketem VIP pak lze i sklopit zadní sedadla a protáhnout vozem delší předměty. Protože jsme ale testovali model Executive VIP, měli jsme smůlu. A jakkoliv tradičním sedanům fandím, obávám se, že právě omezená variabilita zavazadlového prostoru bude jeden ze zásadních nedostatků Camry na českém trhu, kde je každý druhý kutil nebo chalupář. Vysoce postavené manažery však jistě uklidním informací, že se sem vejdou velké skořepinové kufry i golfové bagy.
Motor, jízdní vlastnosti
Úsporně za zvuku vysavače
Pod kapotou testované Camry byl ukryt 2,5litrový hybridní čtyřválec, kombinovaný s bezstupňovou převodovkou e-CVT, který je na našem trhu jedinou volbou. Na některých zámořských trzích se však Camry nabízí dokonce s vidlicovým šestiválcem o objemu 3,5 litru.
Ani námi testovaný čtyřválec však není špatnou volbou. Nabízí totiž kombinovaný hybridní výkon 160 kW (218 koní), který rozhýbe cca 1.600 kilogramů těžký sedan z 0 na 100 km/h v čase 8,3 sekundy. Při klidné jízdě však motoru nechybí ani dávka kultivovanosti a spotřebou i emisemi jistě potěší většinu hospodárně a ekologicky smýšlejících řidičů.
Hybridní pohon čerpá energii z Ni-MH akumulátorů o kapacitě 6,5 Ah, které jsou kvůli optimálnímu využití prostoru uloženy pod zadní lavicí. Čistě elektrický dojezd samozřejmě není nijak oslnivý, automobilka se s ním dokonce ani nikde oficiálně nechlubí, přesto mně bohatě stačil k tichému a ekologickému průjezdu naší malou vsí (cca 2 km?). Jakmile se ale baterie vybijí, takřka neznatelně se k elektromotoru připojí motor spalovací. A když říkám neznatelně, myslím to skutečně vážně. Pokud jsem totiž nejel s vypnutým rádiem a staženými okny, mnohdy jsem si naskočení spalovacího motoru ani nevšiml.
Bavíme se však pouze o městských a možná příměstských rychlostech, kdy člověk nikam nepospíchá. Jakmile ovšem sešlápnete plynový pedál až k zemi, ozve se charakteristický zvuk hybridního vysavače. Zátah Camry je celkem slušný, ale ten zvukový projev mně pořád nepřirostl k srdci. Pokud ale pracujete s plynovým pedálem opatrně, Camry se vám odvděčí velice tichou jízdou.
Komfortně do města i na dálnice
Podvozek Camry nabízí skutečně příjemný kompromis pro cestování po okreskách, kde příjemně tlumí výmoly, i pro delší jízdy na dálnicích, kde je Toyota jistá a posádku neobtěžuje nepříjemný hluk ani při vyšších rychlostech.
Pokud byste ale z Camry chtěli vytěžit maximum, pravděpodobně se s ní budete většinu času pohybovat po městě. Právě tady totiž nejvíce oceníte elektrický pohon, který funguje zcela nezávisle na vás. Pokud ale chcete, můžete tlačítkem za voličem automatické převodovky přepnout vůz do plně elektrického režimu.
Navzdory délce 4.885 mm přitom Camry stále nabízí poměrně dobré manévrovací schopnosti, takže si s ní ani při parkování nebudete připadat jako slon v porcelánu. Orientaci pak usnadňuje i couvací kamera, kterou oceníte také při vyjíždění z kolmého parkovacího místa. Drobnou nevýhodu jsem spatřoval snad jen v poměrně velkých dveřích, které na typických českých parkovištích komplikovaly nastupování a vystupování z vozu.
O bezpečnost posádky na cestách se navíc stará asistenční systém Toyota Safety Sense, který nabídne systém čtení dopravních značek, asistenta pro jízdu v pruzích s aktivními zásahy do řízení nebo předkolizní asistent, kterému neuniknou ani chodci. Nutno však dodat, že občas systém působil až přecitlivěle a několikrát zasáhl do řízení v momentě, kdy to absolutně nebylo nutné. To se týkalo hlavně předkolizního asistentu, který s radostí spouštěl výstrahu „Brzděte“ při dojíždění kolony a několikrát i při míjení zaparkovaného auta.
A na závěr samozřejmě to nejdůležitější: Za kolik? Toyota sice slibuje průměrnou spotřebu v rozmezí 4,3 až 4,4 l/100 km, k té jsem se ale bohužel ani nepřiblížil. Na řadě svých kratších výletů, zejména během cca 27 kilometrů do práce, se však spotřeba často pohybovala okolo 5,5 l/100 km, což rozhodně není špatné. Dlouhodobá kombinovaná spotřeba však podle palubního počítače činila okolo 6,3 l/100 km.
Závěr
Závěr
Co říci závěrem? Hybridní Toyota Camry vyrazila v Evropě do souboje s populárními modely, jako je Volkswagen Passat, Škoda Superb nebo Opel Insignia. A zatímco v otázce praktičnosti za nimi bude kvůli absenci varianty kombi vždycky trochu strádat, hybridní pohon celkem úspěšně šlape na paty i moderním dieselům. A to jak spotřebou, tak kultivovaností a emisemi.
Toyota přitom nabízí záruku na 3 roky/100.000 kilometrů, záruku na ochranu proti prorezivění karoserie na 12 let a u hybridních modelů i 10 let záruky na baterie. Při pověstné spolehlivosti automobilů této značky jsou však záruky jen takovou příjemnou pojistkou.
Pokud bych si ale měl novou Camry vybírat já osobně, pravděpodobně bych si testovanou variantu v plné palbě odpustil. Stejně, jako to dělá většina zákazníků. Sama Toyota totiž přiznává, že nejpopulárnější je výbava Prestige, která zákazníka vyjde na 950.000 Kč, a k bohaté standardní výbavě přidává ještě 18 palcová kola a infotainment s osmipalcovým displejem a navigací.
| Nejlevnější verze modelu | 920.000 Kč (Toyota Camry Comfort, 2.5 Hybrid 218 k, e-CVT) |
| Základ s testovaným motorem | 920.000 Kč (Toyota Camry Comfort, 2.5 Hybrid 218 k, e-CVT) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.050.000 Kč (Toyota Camry Executive, 2.5 Hybrid 218 k, e-CVT) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.172.500 Kč (Toyota Camry Executive VIP, 2.5 Hybrid 218 k, e-CVT) |
Plusy
- Prostorná kabina
- Povedený design
- Příznivá spotřeba
Minusy
- Zastaralý infotainment
- Citlivé bezpečnostní asistenty
- Zvukový projev
- Omezená velikost kufru
