TEST Škoda Superb Combi 1.5 TSI (110 kW) – Tiše a průměrně
Faceliftovaný superb není úplně snadné poznat, moc se nezměnil. Co ale trochu změnit zaběhnuté pořádky a pořídit si velký kombík v benzinu? A navíc docela malém?
Design, interiér
Absurdní doba nemá naftu ráda, takže se vám může dost dobře stát, že vám fleetový manažer předá klíčky od benzínového superba. Pořád to bude lepší než plug-in (na elektřinu by měl ujet 55 kilometrů). Pardon, možná předsudky, ještě jsem neřídil, třeba změním názor. V Superbu Combi ale prostě vidím naftu, omlouvám se. A i když byl týden s patnáctistovkou TSI o výkonu 110 kW a vypínáním válců vlastně docela příjemný, stejně bych ukázal na naftu. Zkusím vás přesvědčit.
Když změny nejsou potřeba
Bylo to v roce 2015 na Strahově, přímo v bývalém spartakiádním stadionu. Věděli jste, že v jedné z tribun je něco jako filmové studio? Právě tady jsem viděl superb poprvé, Škodovka v tomhle „tajném“ studiu vybraným novinářům ukázala tehdy nejžhavější novinku v předpremiéře. Liftback v šedé metalíze se mi strašně líbil, byl nečekaně výrazný, až jsem si říkal, jestli mu to vydrží. Respektive, jestli se na Škodovku nezvykle excentrické linky neokoukají.
U mě pořád v pohodě, superb je pro mě pořád nejhezčí škodovka. I po představení nové octavie. Ano, byl jsem nadšený, zvlášť na pražské premiéře jsem se nemohl vynadívat. Pak jsem ale hned druhý den viděl novinku v běžném provozu (škodováci pilně testovali) na menších kolech a byl jsem až trošku nalomený. Přišlo mi, že je rozdíl mezi obyč a načančanou verzí zjevnější než u trojky. Uvidíme.
Zpátky k superbu. Ten už věkově na facelift nárok měl, tedy se ho dočkal. Jak že se to často píše? Vzhledem k povedenému designu nebyly větší změny potřeba… Asi tak nějak. Na škodovku střední třídy tahle formulka perfektně sedí. I přesto byste modernizovanou verzi měli spolehlivě poznat, hlavně při pohledu na zadek. Jasně, nový a těžko přehlédnutelný nápis Škoda. Nový je taky zadní nárazník, díky němu je kombík proti staršímu provedení delší o šest milimetrů (liftback o osm). Vepředu se prosím zaměřte na větší masku chladiče, světlomety jsou o něco nižší a v základu jde o LEDky (za příplatek matrixy). Myslím, že pěkný facelift.
Vnitřek superbu mi nikdy nepřišel nějak zvlášť pohledný, i na škodovácké poměry byl vždycky dost chladný, výplně dveří docela laciné. Na tom se nic moc nezměnilo, nové lišty nebo víc chromu pomohly jenom trochu. Uvnitř testovaného Superbu Combi Ambition jsem se nijak zvlášť útulně necítil, ergonomicky jsem byl ovšem spokojený prakticky zcela, jenom ty nejnovější infotainmenty už nejsou, co bývaly. To už jsem párkrát psal, ne? Digitální přístrojový štít za příplatek devět tisíc v testovaném kusu absentoval, což mi nevadilo ani trochu. Velmi rád jsem byl za indukční nabíjení mobilu, na tuhle novinku si zvykám rychle.
Velké, až rozlehlé superbácké sedačky, ale nikdy nebyly moje gusto, zase se ale vejdou nejspíš všichni. A na zadní sedačky už úplně všichni. O tom jste už slyšeli, ne? Že je superb na zadních sedačkách docela prostorný. A že má velký kufr? Přesně 660 litrů! Facelift má ale pod dvojitou podlahou nový organizér, to jste určitě nevěděli. Další simply clever věc. Ale bez nadsázky – Superb Combi je rozhodně jedno z nejpraktičtějších aut.
Motor, jízdní vlastnosti
Ticho! Děkuji.
Jednu věc umí patnáctistovka naprosto dokonale. Takto kultivovaný a nehlučný benzinový čtyřválec se opravdu jen tak neslyší (no jo, laciné). Jeho projev je neskutečně utlumený, fakt o něm prakticky nevíte. Něco málo k technice – díky plazmě na povrchu válců se zmenšilo tření, vstřikovače pracují s tlakem až 350 barů, mezichladič, umístěný před škrticí klapkou, má nižší ztráty u vzduchu i chladiva.
A pak je tu zkratka ACT, tedy už známé vypínání válců. To funguje mezi otáčkami 1350-3200, stačit vám musí 85 N.m točivého momentu (maximum přitom činí 250). A pak už si můžete vesele frčet jenom na dva válce, přičemž přepínání mezi režimy je naprosto neznatelné, nevšiml jsem si ani jiného zvuku motoru (jak už jsem napsal, toho jsem si obecně prakticky nevšiml).
Nejspíš to celé prospívá spotřebě paliva, podle představ Škodovky by však mělo prospívat víc, než jaká je realita. K tovární kombinaci 5,4 litru jsem se nepřiblížil, celkový průměr za týdenní a hlavně dálniční používání, se udržel pod osmi litry. Ale jak píšu, byla to hlavně dálnice, v jednom, při klidnější jízdě na nějaké jedničce, se v pohodě dostanete pod sedm. Chlapci ze Světa motorů porovnali ještě předfaceliftovanou verzi s dvoulitrovou naftou se stejným výkonem (tedy 110 kW) a TDI bylo podle očekávání úspornější (v průměru o víc než litr). Je to holt jako s každým jiným maloobjemovým turbomotorem – při nízké zátěži opravdu umí jet úsporně, přidejte pasažéry, náklad, vydejte se na dálnici a naftovým hodnotám se hodně vzdálíte. Z toho důvodu do superbu – alespoň tedy za mě, stále rozhodně diesel.
Ještě když připomenu světomotorácké srovnání – při měření pružnosti byla patnáctistovka lepší na vyšší kvalty z rychlosti 80 na 120 km/h, v disciplíně 60-100 km/h byla zase svižnější nafta. V obou případech se však kluci shodli, že pokud budete chtít dynamičtější svezení, ani u jednoho z motorů nepochodíte. Naprosto souhlasím. Měl jsem tedy vůz vybavený dvouspojkou DSG (ve Světě motorů testovali manuály), slušného zátahu jsem se však dočkal jen v nižších rychlostech a pokud jsem v superbu cestoval sám. Takový dynamický průměr, řekl bych.
Pořád se trochu houpe
První superby byly s adaptivním podvozkem použitelné jenom ve sportu, na nic jiného se skoro nedalo jezdit, jak se škodovka střední třídy houpala. I teď si hlavně v komfortu pořád trošku zahoupete, už to ale není tak otravné. Já jezdil v normalu, s testovanými osmnáctkami ani nijak zvlášť netloukl, spíš jsem si občas všiml problémů s trakcí (ten malý a lehký motor…). Jízda se superbem nikdy neměla žádný větší šmrnc, zatímco trojková octavia mě jako RS dokázala i bavit, v superbu jsem vždycky jenom jezdil. I po faceliftu. Typický služebák.
Když si ale vzpomenu na éčkový mercedes… Pamatujete našeho dlouhodobého medvídka? To byl mazel. A v přímém porovnání se superbem se ukázalo, že prémie v některých případech pořád znamená něco hmatatelného (v některých, nejnovější áčko je hrozné). Superb je jízdně mdlý, nezajímavý.
Závěr
Patnáctistovka TSI s výkonem 110 kW a vypínáním válců je velmi, velmi kultivovaný a tichý motor, který je při nízké zátěži i velice úsporný. Po Superbu Combi však všichni budeme chtít nejspíš i tu větší zátěž a zde si stále vede lépe nafta. Mrkneme na ceny. Testovaná patnáctistovka stojí s DSG a výbavou Ambition nejmíň 789.900 Kč, stejně výkonná nafta s automatem je dražší o padesát tisíc. Bral bych naftu, co vy? Přesvědčil jsem vás?
Samotný superb se po faceliftu změnil jenom málo, v interiéru bych se možná přimlouval za větší péči. Jsem zvědavý na srovnání s novou octavií, aby ségra nakonec nepůsobila luxusněji. Jízdně je pořád takový nijaký, alespoň se už tak nehoupe. Prostě služebák, který používáte.
Největší předností je pořád bezkonkurenční praktičnost, i po letech chytlavý design karoserie a uživatelsky přívětivý interiér (bylo ale líp a o větší útulnost jsem už prosil). A vás už napadlo, jestli nebude zmíněná nová ségra superbu lézt do zelí?
| Nejlevnější verze modelu | 724.900 Kč (1.5 TSI/110 kW ACT Ambition) |
| Základ s testovaným motorem | 789.900 Kč (1.5 TSI/110 kW ACT DSG Ambition) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 789.900 Kč (1.5 TSI/110 kW ACT DSG Ambition) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.102.700 Kč (1.5 TSI/110 kW ACT DSG Ambition) |
Plusy
- Velmi tichý a kultivovaný motor
- Praktický a prostorný interiér
- Obrovský a skvěle využitelný kufr
Minusy
- Nízká spotřeba jen při nízké zátěži, průměrná dynamika
- Ponurý vnitřek
