TEST Seat Tarraco 2.0 TSI DSG 4WD – Prostě hezké svezení
Jestli kupujete nové auto stylem "chci to nejlepší možné", u Seatu vás nečeká jednoduchá volba. Jasnou vlajkovou lodí a špičkou nabídky je sice Tarraco, to je jasné, ale drbat hlavu si můžete u výběru motorizace.
Design, interiér
Vrcholné jsou totiž dvě – obě poskytují maximální výkon 140 kW, prakticky stejnou nejvyšší rychlost a dokonce i shodné zrychlení z klidu na 100 km/h. A také mají obě čtyři válce a objem dva litry. Liší se ale palivem, které polykají.
Jinými slovy, pokud zatoužíte po tom nejlepším u Seatu, budete muset vybírat mezi naftou a benzinem, přičemž na papíře obě varianty nabízejí podobné parametry. Mimochodem, možná vás překvapí, že obecně je o benzinová provedení v případě tohoto SUV zatím v Česku větší zájem, tedy alespoň podle statistik Svazu dovozců automobilů.
Od ledna do listopadu letošního roku bylo totiž v tuzemsku registrováno 371 exemplářů, z toho bylo 174 s dieselem a 197 na benzin. Pro zajímavost, příbuzná Škoda Kodiaq zaznamenala 1.413 registrací u zážehových verzí a 5.233 u vznětových.
Jednoduchý a uklizený
Tarraco po silnicích jezdí už nějaký ten pátek, takže jste si na jeho design jistě dávno utvořili názor. Důležité však je, že přiváží několik nových prvků a zajímavých detailů, které bychom v budoucnu měli vídat i na dalších seatech, konkrétně třeba novém Leonu. Jde například o výraznou a lehce předkloněnou čelní masku, trochu zamračené přední světlomety, dynamické ukazatele směru či červený proužek spojující zadní světla.
A nějaké ty novinky najdeme také v interiéru, zejména digitální přístrojový štít a 8palcový displej infotainmentu na vrchu palubní desky. Oba prvky jsou součástí standardní výbavy, takže si za ně nemusíte připlácet. Na druhou stranu to samozřejmě znamená, že Tarraco nelze mít s klasickými budíky. Ale ono to vlastně nevadí.
Seaťácký digitální panel totiž nevypadá špatně, má 10,25“ úhlopříčku a jeho vzhled lze uzpůsobit třemi různými zobrazeními, jedno z nich vám mapu navigace roztáhne přes celý displej. Navíc se nesnaží šokovat nějakou grafickou divočinou, automobilka místo toho nabízí i příjemnou klasiku s tradičním uspořádáním a kulatými budíky. A všechno je hezky přehledné a čitelné.
Pochválit musím také infotainment. Je svižný, přehledný a díky výše umístěné obrazovce práce s ním nevyžaduje tak výrazné sklopení zraku jako u některých konkurentů (i v rámci koncernu), kteří mají displej vestavěný do palubky – a tedy i o kus níž.
Z podoby interiéru se zřejmě na zadek neposadíte, Seat opravdu nehraje na efekt a kabina působí poměrně jednoduše a uklizeně. Když si pak ale dovnitř sednete, zjistíte, jak skvěle je vnitřek vymyšlený. Jasně, okamžitě tu poznáte koncernové kořeny a řada ovládacích prvků vám bude povědomá z volkswagenů, důležité však je, že to celé dává smysl.
Seat se opravdu za každou cenu nesnažil objevit objevené a vymýšlet vymyšlené, takže ovládací prvky jednotlivých funkcí jsou rozmístěné logicky, všechno je tak nějak po ruce. Výrobce navíc nezanevřel na fyzická tlačítka. Třeba otočné ovladače u dotykové obrazovky jsou skvělé. Přiblížení mapy díky nim nevyžaduje komplikované tahy prsty po displeji, stačí jednoduše otočit a je hotovo. Když si vzpomenu na trápení s pohybem v mapě v kodiaqu, co bych tehdy v horách někde na Balkáně dal za seaťácké řešení.
Neznamená to však, že by Tarraco bylo bez chyb. Je tu jedna záležitost, která mě štvala poměrně značně. Už jsem si zvyknul, že po příchodu do moderního auta a nastartování musím pár věcí vypnout nebo nastavit. Často mezi nimi bývá funkce udržování vozu v jízdním pruhu.
V mnoha automobilech se samočinně aktivuje po každém nastartování, což způsobuje, že šoférovi do vypnutí "kecá" do řízení. Jenže zatímco většinou má hlídání jízdního pruhu dedikované tlačítko pro deaktivaci a případně i následné zapnutí, v Tarracu jej musíte vypnout prostřednictvím dotykové obrazovky, případně se proklikat digitálními budíky. A to je celkem otravné.
Pro úplnost dodávám, že proti samotné funkci udržování v jízdním pruhu nic nemám, na dálnici má zvlášť ve spojení s adaptivním tempomatem smysl, ale ve městě často zmatkuje a zbytečně zasahuje do řízení. Ale hlavně: jako řidič bych si rád sám vybral, kdy tenhle systém zapnout. Nikoli vypnout.
Blízký příbuzenský vztah s Volkswagenem Tiguan Allspace a Škodou Kodiaq slibuje také prostorný a praktický interiér. A taky že ano. Vpředu i vzadu je místa dost, sedačky ve druhé řadě se navíc dají posouvat v rozsahu až 17 centimetrů a vy tak můžete hledat kompromis mezi místem pro posádku, případně v zavazadelníku. Sedačky jsou dělitelné v poměru 40:20:40, mají nastavitelná opěradla a lze je sklápět ze zavazadlového prostoru.
Ten potěší objemem 700 litrů v sedmimístné verzi, pětimístná nabízí dokonce 760 litrů. Pravidelně tvarovaný kufr poskytuje i háčky na tašky či odkládací prostory na drobnosti. A sklopením sedaček ve všech řadách získáte téměř rovnou ložnou plochu. Přepravní kapacita pak naroste až na 1845 litrů. V případě pětimístné varianty je maximální hodnota zavazadlového prostoru po sklopení sedadel 1920 litrů.
Motor, jízdní vlastnosti
Důstojný dvoulitr
Podíváme-li se do aktuálního ceníku Tarraca, najdeme zde dva zážehové motory a jeden vznětový ve dvou výkonnostních verzích. V prvním případě se bavíme o motorech 1.5 TSI (110 kW) a 2.0 TSI se 140 kW. Patnáctistovka se nabízí jen coby předokolka, silnější dvoulitr můžete mít výhradně s pohonem všech kol a sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG.
Diesely zastupuje 2.0 TDI ve verzích se 110 a 140 kW. A zatímco slabší provedení lze koupit jako předokolku i čtyřkolku, výkonnější varianta je opět standardně spojena s pohonem všech kol a DSG.
O podobných parametrech obou 190koňových jednotek už byla trochu řeč, pojďme trochu do detailu. S oběma motory Tarraco akceleruje z klidu na stovku za rovných 8 sekund, maximální rychlost činí 210 km/h u dieselu a 211 km/h u testovaného TSI. O výběru tedy asi rozhodnou jiné vlastnosti.
Ještě než se vrhneme na projev přeplňovaného dvoulitru, podívejme se na cenové srovnání. Naftové provedení se 140 kW stojí nejméně 1.079.900 Kč, zážehové startuje na 1.014.900 Kč. "Téesíčko" je tedy levnější o 65 tisíc korun – což by pro zajímavost mohlo stačit na nějaké dva tisíce litrů Naturalu 95.
Jinak je 2.0 TSI koncernová klasika, kterou známe z mnoha aut. Já osobně mám tenhle motor moc rád. Jeho chování je opravdu příjemné, dvoulitr působí docela živě, nabízí slušnou odezvu na plyn a s více než 1,7 tuny vážícím esúvéčkem nemá problém. Hezky zabírá už lehce nad 1500 otáčkami, okolo dvou tisíc výrazně ožije a plynule táhne skoro až k omezovači - červené pole začíná na šesti tisících otáček. Maximum točivého momentu 320 N.m je k dispozici mezi 1500 až 4100 ot./min.
Po většinu času je motor příjemně kultivovaný a utlumený, takže o něm v kabině nebudete vědět. V otáčkách se ale hlásí vcelku sympatickým zvukem.
Dvoulitr si také skvěle rozumí se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou, která řadí logicky, rychle a hladce. Jen při popojíždění v nižších rychlostech občas cukne, ale to je vlastnost typická snad pro všechny dvouspojky. Líbí se mi také, že DSG přirozeně spolupracuje i s řidičem, třeba při jízdě z kopce neváhá podřadit a pomoci tak trochu s brzděním. A umí také vyřadit, takže s tarracem lze plachtit na neutrál – a šetřit tak palivo.
Spotřeba pak odpovídá objemu a výkonu motoru i velké a vysoké karoserii. Zázraky prostě nečekejte. Ve městě jsem jezdil za zhruba 12 litrů na 100 km, mimo město mezi 8 a 9, na dálnici okolo 9,5 l/100 km.
Palubní počítač měl v paměti i dlouhodobou spotřebu za posledních 1112 kilometrů. Ty Tarraco zdolalo s průměrnou spotřebou 10,8 l/100 km (s průměrnou rychlostí 48 km/h).
Maskuje velikost
I když je Tarraco slušný kus auta, během jízdy dokáže svoje rozměry zdatně maskovat, máte z něj pocit, že řídíte menší a lehčí vůz. To ale není nic překvapivého, zvlášť když si uvědomíme, jaký technický základ největší seaťácké SUV využívá.
Tarraco stojí na platformě MQB, stejně jako příbuzné vozy Volkswagen Tiguan Allspace a Škoda Kodiaq, španělská automobilka však ve srovnání s koncernovými sourozenci trochu přitvrdila a pro svoje auto přichystala obecně tužší naladění podvozku. Ten využívá přední nápravu typu McPherson se spodními trojúhelníkovými rameny a příčným zkrutným stabilizátorem, vzadu najdeme zavěšení víceprvkové.
Dobrou zprávou je, že se Seatu povedlo najít milý kompromis mezi tuhostí a komfortem, rovnováhu si navíc můžete částečně upravit podle vlastního vkusu nastavením adaptivního podvozku. Mně nejvíc vyhovoval výchozí režim.
I na dvacetipalcových kolech se pak Tarraco přes většinu nerovností přenese bez negativních jevů v kabině. Na ty přijde, až když vlétnete do série výrazných výmolů nebo na "rychlou" příčnou nerovnost, pak už se kombinace velké karoserie (která jinak působí pevným dojmem) a velkých kol přece jen projeví citelnými rázy. To je ale záležitost, na níž narazíte i u konkurence. V případě Seatu k ní naštěstí navíc dochází poměrně zřídka, po většinu času je tohle SUV příjemně pohodlným autem.
S Tarracem se však dá jet i rychle, podvozek totiž v pohodě dokáže držet krok s motorem. Auto přitom působí mimořádně jistě a stabilně. Karoserie netrpí přehnanými náklony a řízení sice nedodává výraznou zpětnou vazbu, je však strmé a docela přesné.
Ne že by Tarraco ke sportovní jízdě svádělo, víc mu sedí pohodová jízda, ale je rozhodně fajn, že když na to přijde a vy z nějakého důvodu potřebujete zrychlit, můžete se na seaťácké SUV spolehnout. A že u toho nebudete v ani nejmenším trpět.
Závěr
Seat Tarraco s dvoulitrovým benzinovým motorem je rozhodně dobré auto, které vedle stejně výkonného dieselu dává smysl. Nechci se tu pouštět do nějakého rozumování o výběru mezi naftou a benzinem, to si musí každý zvážit sám, za sebe však musím říct, že s 2.0 TSI neuděláte krok vedle. Ano, víc žere, ale zase nabízí celkově kultivovanější projev.
A jestli vám 140 kW připadá málo, ještě chvilku počkejte, Seat příští rok začne prodávat plug-in hybrid se 180 kW, takže jestli se nebojíte elektřiny, budete mít další volbu. Kromě toho se mluví také o rychlejší a ostřejší verzi od sportovní divize Cupra.
Tarraco s 2.0 TSI můžete mít výhradně s nejvyšší výbavou Xcellence, cena začíná na 1.014.900 Kč. Rychlý pohled do ceníků trojice Tarraco, Tiguan Allspace a Kodiaq pak odhalí, že na vrcholné verze budete potřebovat víc než milion korun, cenově jsou na tom plus mínus srovnatelně. Pokud po jednom z těchto vozů toužíte, chce to ponořit se do konfigurátorů a pohrát si se složením výbavy.
Mimochodem, u Volkswagenu pořídíte Tiguan Allspace i s 220koňovým dvoulitrovým TSI…
| Nejlevnější verze modelu | 787.900 Kč (Seat Tarraco 1.5 TSI) |
Základ s testovaným motorem | 1.014.900 Kč (Seat Tarraco 2.0 TSI) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.014.900 Kč (Seat Tarraco 2.0 TSI) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.193.200 Kč (Seat Tarraco 2.0 TSI) |
Plusy
- Vyvážené jízdní vlastnosti
- Prostorný interiér a velký kufr
- Bohatá standardní výbava
Mínusy
- Vyšší základní cena
- K dispozici jen s vyšší výbavou Xcellence
