TEST S Land Rovery v náročném terénu: Nové Discovery se vyrovná legendárnímu Defenderu!
Britská značka Land Rover je spolu s americkým Jeepem největším specialistou automobilového světa na terénní vozidla. Už od dob prvního Defenderu (tehdy jen „Land Roveru“) výrobce zdůrazňuje schopnosti svých aut mimo zpevněné cesty. A na tom se nic nemění ani po 69 letech od založení této automobilky. Nové Discovery je možná trochu vyměklé co se týče svého vzhledu, v terénu ale exceluje tak, že se může směle porovnávat s legendárním Defenderem!
Ověřili jsme si to v okolí rakouského závodního okruhu Red Bull Ring, na němž se jezdí i slavná Formule 1. Jaguar Land Rover s tamějším areálem Project Spielberg ležícím asi hodinku cesty od Grazu navázal dlouhodobou spolupráci, která je výhodná pro obě značky této britské automobilky. Zatímco Jaguar pořádá akce pro zákazníky přímo na okruhu, s Land Rovery mohou klienti vyrážet do okolních hor, kde se na rozsáhlých pozemcích Red Bullu nachází hustá síť horských cestiček plná ostrých kamenů, prudkých výjezdů i sjezdů, bahnitých pasáží nebo třeba brodů, na nichž je možné do detailu vyzkoušet terénní schopnosti vozidla. A právě na nich jsme nové Discovery prověřovali. A můžete i vy, protože areál Project Spielberg díky spolupráci s Land Roverem nabízí možnost svezení se s Discovery 5 po tamějších horách.
A taková zkouška je u vozu, jako je Discovery, opravdu potřeba. Disco je jako jiné Land Rovery odjakživa specialistou také na jízdu mimo zpevněný povrch, přičemž ne vždy je možné auto detailně otestovat v náročném terénu. Ostatně nové Discovery jsme už vyzkoušeli v redakčním testu, kolega Honza Mička ale přiznal, že všechny jeho schopnosti mimo klasické silnice nevyzkoušel. Nedalo se nic dělat a musel jsem se pro tento úkol obětovat já...
Instruktoři areálu Project Spielberg si pro nás vedle jízdy na terénním polygonu připravili asi dvacet kilometrů dlouhou trasu vedoucí od Red Bull Ringu do okolních hor. A aby to pro nové Discovery nebyl tak jednoduchý úkol, kolonu nových SUV doplnilo několik kousků legendárního offroadu Defender, díky čemuž jsme mohli snadno porovnat, kam se vývoj aut do terénu za několik desítek let vyvinul. S kolegy jsme totiž mohli vyzkoušet obě auta.
V terénu je to hračka
Jelikož akce byla zaměřena na nové Discovery, jako první usedám právě do moderního SUV. Zvenku sice designově proti předchůdcům vyměklo, charakteristický detail v podobě vlnky na linii střechy ale zůstal zachován. Co se naopak změnilo, je konstrukce. Dosavadní integrovaný rám nahradila hliníková samonosná karoserie, 4.970 mm dlouhý automobil ale zůstává obrem, což si uvědomíte i za volantem.
Sedí se hodně vysoko, a tak se za volantem cítíte jak páni světa. A to ani nemusíte měnit nastavení vzduchového podvozku, který lze kvůli jízdě v terénu zdvihnout o 75 mm. Výsledkem je světlost až 282 mm (220 mm u základního podvozku s vinutými pružinami), což už je opravdu hodně. To si uvědomíte hlavně poté, co na aktuálně zvýšený podvozek zapomenete a rozhodnete se zvednuté Discovery opustit. To už najednou nevystupujete, ale vyskakujete a následné nastupování připomíná malý horolezecký výšlap...
Aspoň při tom se budete cítit, že při jízdě do hor s Discovery musíte něco dělat. Jakmile totiž jednou přepnete otočným ovladačem dobře známý systém Terrain Response 2 do některého z terénních módů (tráva, štěrk a sníh, bláto, písek a kamení), už si jen vybíráte cestu, kudy jet, a auto se vlastně samo postará o zbytek.
Brzdy se starají nejen o to, aby se auto nerozjelo příliš rychle, ale ani aby se nestalo neovladatelným. K tomu slouží i Engine Drag torque Control (EDC), který pomocí poslání vyššího krouťáku na konkrétní kolo zajišťuje, že se na kluzkém povrchu nezablokuje.
Při jízdě z prudkých kopců pomáhá systém All-Terrain Progress Control, který by se dal označit za tempomat pro pomalou jízdu. Pomocí tlačítek na volantu od nastavení běžného tempomatu si zvolíte rychlost (od 2 km/h po 30 km/h) a Discovery ji už samočinně udržuje kopec nekopec. Naopak pro jízdu do kopce je tu nejen zkoušený šestiválec disponující výkonem 190 kW a točivým momentem 600 N.m, díky němuž se vyhrabete opravdu kamkoliv, ale také přizpůsobitelná kontrola trakce pro jednotlivé povrchy nebo asistent pro jízdu do kopce. A nezapomeňme ani na stálý pohon všech kol nebo dvoustupňovou redukční převodovku, která je na přání součástí osmistupňového automatu. Mezi běžnými a krátkými převody lze přepnout pomocí tlačítka na středové konzoli, a to až do rychlosti 60 km/h bez nutnosti zastavit.
Kombinace účinné techniky s vysokým podvozkem ve výsledku znamená, že v terénu opravdu neřešíte moc starostí. Spíše vás zajímá aktuálně nastavená teplota klimatizace a hlasitost puštěné hudby než povrch pod koly. Ani velké kameny pro Disco nejsou problém, díky nájezdovému úhlu 34° vpředu, 30° vzadu a přechodovému o hodnotě 27,5° (všechno hodnoty pro verzi se vzduchovým podvozkem) překonáte opravdu ledasco. Za volantem tak narazíte spíše na vlastní limity, když si řeknete, že to Disco už prostě neprojede, než že by zvolenou trasu už skutečně nezvládlo. Vždyť Discovery zvládne i 35° boční náklon a překoná až 900 mm hluboký brod.
Jízda s dinosaurem
O to větší šok je přesednutí do legendárního Land Roveru Defender (verze 110 DoubleCab Pick-up), od něhož byste očekávali, že Discovery v terénu ujede. Jenže ono je tomu jinak, protože Discovery jeho schopnostem plně stačí a nebojí se stejných překážek. A když už se na prudkém kamenitém stoupání Discu protočí kola a vy už si pomalu říkáte, že to dál už nepůjde, zjistíte, že ve stejném úseku se zasekne také „Defík.“ Ano, šlo o chybu řidiče, který špatně zvolil trasu, stačí krátce vycouvat a jet o půl metru vedle a oba jedou, jako by se nic nedělo. Bahno, nebahno, kořen nekořen...
Je to i tím, že nové Discovery Defender v lecčems překonává, ať už v udávané světlé výšce nebo brodivosti. Ta u Defíku činí 250 mm, respektive 500 mm, což je o 32 mm, respektive neskutečných 400 mm méně něž u novinky. Z hlediska nájezdových úhlů (vpředu 48,7°, vzadu 35,6°) je ale Defender 110 nepřekonatelný, účelně navržená hranatá karoserie zkrátka v tomto ohledu dělá divy.
Navíc se musíte potýkat se spoustou drobností, které v Discovery prostě řešit nemusíte. V „Defíku“ sedíte nalepení na dveře, pedály máte posunuté doleva a nemáte žádný prostor pro levou nohu. Ovládání je pak pěkně tuhé, ať už řazení nebo i samotné řízení, u něhož si musíte v terénu dávat velký pozor, aby vám roztočený volant nepřelámal palce. B sloupek pak není ničím polstrován, a tak při nenadálém rozkymácení karoserie na nerovnostech snadno přijdete k nějaké té bouli. Samozřejmě, že koncepci pracovního stroje s luxusním SUV nelze srovnávat, přesto je na tom všem vidět, jaký už je Defender v dnešní době dinosaurus.
V čem jsou naopak oba vozy srovnatelné, je lehkost pohybu v terénu. Zařaďte pákou na středovém panelu redukční převodovku, dejte za dva a Defender pomalu, ale jistě vystoupá vzhůru, na jedničku je potřeba podřadit jen v nejnutnějších případech. Jeho 2,2litrový turbodiesel s 90 kW a 360 N.m má zkrátka síly na rozdávání také. Tedy v terénu, jakmile s ním vyrazíte na silnici, rychlejšímu tempu nestačí, aerodynamika krabice je zkrátka znát, a to i na hluku. Odhlučnění je zkrátka pro tento offroad cizí slovo, a to zvlášť ve srovnání s naprosto tichým Discovery.
Tolik elektronických pomocníků jako v Discovery tu nenajdete, prim hraje poctivá mechanika, a tak se musíte více snažit. Stálý pohon všech kol a u testovaného vozu dodatečně dodaná uzávěrka diferenciálu ale umí vyřešit hodně potíží. Z auta je navíc parádně vidět, a tak ani nepotřebujete kamerový systém sledující okolí vozidla jako v Discu. V něm totiž mnohdy nevíte, co se v jeho bezprostředním okolí skrývá.
Každé z aut tak pro pohyb v terénu využívá vlastní styl. Zatímco Defender do procesu nechává zapojit řidiče, Discovery mu pomáhá, co to jde. Jízda v terénu je zábavná s oběma, já osobně mám ale jasného favorita.
Závěr
Když se nás instruktoři po skončení projížďky zeptali, s jakým autem to byl větší zážitek, bez váhání jsem odpověděl, že s Discovery. Jasně, s Defenderem je jízda v náročném terénu neskutečná zábava, jenže zároveň od tohoto ryzího offroadu tak nějak očekáváte, že projede čímkoliv a nezastaví se před žádnou nástrahou. Naopak v Discovery to překvapení bylo. Že bude hodně schopné, to se čekat dalo, ale že se na vytyčené trase plně vyrovná „Defíku,“ to byl opravdový šok. Když už si někde prohrábnul, bylo to v místě, kde se i Defender začínal potit. Jízda po lese v naprostém komfortu tak byla skutečným zážitkem.
A zároveň uvědomění si, že nástupce Defenderu chystaný snad už pro následující rok, zkrátka nemůže být podobný spartánskému předchůdci. Dosavadní „Defík“ se svým obřím volantem jak z parníku, nevycentrovanými pedály a tuhým ovládáním je z dnešního pohledu dinosaurus, který nemá šanci přežít. I od pracanta už očekáváte více kultivovanosti než od Defenderu. Rozhodně se ale nebojím, že by nový Defender, který se má začít vyrábět v nově vybudované továrně Land Roveru na Slovensku, nějak vyměkl. Land Rover totiž s pětkovým Discovery dokázal, že umí udělat auto, které je pohodlné a kultivované a zároveň projede sebenáročnějším terénem. Jen tak dál!
