TEST Renault Clio 1,4 16V
Vítej do komunity, hlásaly počátkem léta inzeráty s logem čtyřzubce, vyrobeného ze schématu řazení nového Clia. Ale i když si odmyslíme například variantu V6 Sport v ceně 1.330.000,- (jejíž komunita nebude velká, ale o to specifičtější), není důvod příliš pochybovat o tom, že po zdařilé nové Laguně se Renaultu povedlo opět více než pouhý facelift.
Nové Clio si nespletete. Přídi nyní dominují velmi rozměrné sdružené světlomety s čirou optikou, zvětšila se maska chladiče a pozornost přitahuje i větší a podkladem zvýrazněné logo. Zepředu to vypadá, že se auto směje - je to ale vyzývavější druh úsměvu než u Twinga s přivřeným obočím. Přední spoiler ale končí velmi nízko a při parkování u chodníku je třeba velké opatrnosti. Z boku je Clio tradiční - poměrně široké dveře a svažující se linie střechy. Zadní dveře a zvláště zadní kouřové sklo plynulým obloukem zasahuje do střechy a podílí se tak na tvarování zádě vozu více, než je obvyklé.
Interiéru vévodí krémové tóny barev - od palubní desky po koberce, potahy sedaček až po strop. Relativně malé Clio je tak opticky prostornější a řidič, byť vyšší postavy, nemá nijak stísněný pocit. Tříramenný volant se silným věncem padne dobře do ruky, ovladače pod ním jsou snadno dosažitelné. Odkládacích prostor je zde dostatek, do kapes ve dveřích se ale bezpečně vejdou snad jen noviny. Jsou sice celkem široké, ale s malým vstupním otvorem a hledání drobností na jejich dně není nikterak pohodlné, natož aby bylo možné za jízdy. Sympatickým detailem je směrově seřiditelné bodové světlo na stropním panelu. Řadicí páka padne velmi dobře do ruky, dráhy řazení jsou poměrně dlouhé, ale přesné. U námi testovaného vozu jsme zaznamenali občasný problém při řazení prvního stupně, tato nepříjemnost ale postupně mírně slábla a přičítáme ji syrovosti vozu, který měl při přebírání najeto pouhých 12 km. Sedadla jsou na pohled i dotek příjemně tvarována, výrazné boční vedení jim ale chybí. Ve spojení s námi testovaným motorem 1,4 16V jsme se tak v zatáčkách občas připravili o pocit naprostého kontaktu s jinak výborným autem. Sedadlo řidiče je nicméně už od základních verzí výškově nastavitelné.
Jako zastánce vzpřímenější polohy opěradla, než je obvyklé, by ze mě případní spolucestující na zadních sedadlech měli určitě radost. Cliu ale musím přiznat fakt, že ani se svými 195 centimetry jsem nemusel využívat krajní polohu přední sedačky, která jinak znemožňuje přepravu vzadu komukoli jinému než dětem. Čtyři standardní osoby ale auto pojme bez problémů, dozadu pak usednou ti s menší výškou. Pochvalu zaslouží tři tříbodové pásy vzadu a také v našich krajích zatím neobvyklý vypínač pravého předního airbagu.
Víko zavazadlového prostoru otevírá tlačítko ukryté uprostřed loga, hrana otevřeného víka je v přijatelné výšce. Sám zavazadlový prostor o standardním objemu 255 litrů je dobře přístupný, po sklopení zadních opěradel ale zůstává uprostřed kovový stupeň vnitřní výztuže.
Námi testovaný šestnáctiventilový čtyřválec 1,4disponuje výkonem 72 kW při 6000 otáčkách. Tato hodnota by papírově napovídala, že motor bude nutné více vytáčet. Příjemným překvapením proto byl velmi slušný zátah už od 2500 otáček, což jsme ocenili zejména v městském provozu. Motor je navíc velmi dobře odhlučněn, takže k uším posádky pronikají výrazněji až otáčky od 4000 výše. Nezaběhnutému motoru jsme odpustili i desetilitrovou průměrnou spotřebu (3/4 město, 1/4 mimo město), přičemž výrobce udává v městském provozu hodnotu 9,2. Silný druhý a poměrně rychlý třetí převodový stupeň se pro popojíždění po městě ukázaly jako ideální, mimo město pak auto zrychlovalo velmi dobře i na 5. stupeň z devadesátikilometrové rychlosti.
Při jízdě se Clio chová o poznání jistěji než jeho předchůdce. Podvozek ztratil něco na francouzské měkkosti, což je vzhledem k námi testovanému relativně silnému motoru jedině dobře. I přes tvrdší odpružení clio přejíždí příčné nerovnosti bez větších rázů. Ve městě se osvědčil účinný elektrický posilovač řízení, na dálnici však jeho působení spíše překáží. Brzdy s ABS jsou velmi ostré, brzdový asistent reaguje i při méně panickém tlaku na pedál. I tak ale může řidič účinek brzd přesně dávkovat. I při častém používání přitom brzdy vadnou jen mírně.
Zda bude tento bezesporu propracovaný automobil vážnou konkurencí například Škodě Fabia, ukáže čas. Kromě výše zmíněných kladů jsou výhodou této značky příznivé ceny mimořádných výbav. Nevýhodou naopak může být nemožnost kombinovat některé motory a stupně výbavy.
