TEST Nissan Pathfinder 3.0 V6 - V6ranný hranáč
Pokud jde o zařazení do kategorií, vzpírá se Pathfinder všem tabulkám. Budeme-li jej považovat za crossover, patrně by se mohlo jednat o specifickou subkategorii „nejterénnější možné SUV“, či „nejsilničnější offroad“.
Otcem je pravděpodobně Patrol, starším a teď už mrtvým bratrem Terrano. Matkou zcela nepochybně pick-up Navara. Nezvyklý rodokmen, spolu s japonskou snahou nabídnout pro USA i Evropu přijatelný design, vedly už před šesti lety k úspěšnému tažení Pathfinera prodejními tabulkami od Tenessee po Tiranu. Právem, neboť robustní konstrukce spolu s poměrně komfortním interiérem a schopnostmi jízdy mimo silnice jsou smíchány poměrně zdařile – ukázal to i náš premiérový test.
Loňský autosalon v Ženevě pak představil verzi s několika kosmetickými změnami a především novým šestiválcovým turbodieselem a to je dobrý důvod k návratu ke klasikovi – tentokrát v podmínkách čistě zimního provozu.
Exteriérová vylepšení nejsou nápadná: Nový přední nárazník je hladší a kulatější a prodlužuje vůz o 80 mm. Nová je také optika xenonových světlometů a jejich ostřikovače, které se vysouvají z nárazníku. Maska chladiče s širším středním dílem a na ni navazující přepracovaná kapota motoru opticky vůz rozšiřují. Naopak zadní nárazník získal na hranatosti a maximální průměr disků kol poskočil ze 17 na 18 palců.
Také uvnitř nastaly pouze malé úpravy. Přístrojový štít se chlubí zřetelnější grafikou, v zorném poli přibylo chromu, změnil se tvar dveřních výplní. Výsledkem jsou mimo jiné větší a využitelnější úložné prostory a menší pocit „omyvatelnosti“ interiéru. Kombinace plastů neurčité barvy a koženého čalounění sice ani nadále neurazí, pohled i dotek umí u konkurence vyvolat i libější pocity.
Samostatnou kapitolou je multimediální systém Nissan Connect Premium s navigací a 40GB harddiskem – vše za příplatek 105 tisíc. Proti audiosystému BOSE a hejnu reproduktorů nemáme námitek, za navigaci bychom ruce do ohně nedali: Velmi neintuitivní ovládání neusnadňuje ani kombinace jednoúčelových tlačítek a dotykové obrazovky, data navíc nejsou právě aktuální.
Zatímco u základního čtyřválce 2,5 dCi výkon vzrostl o 11 % na 140 kW, my jsme se těšili na nový třílitrový vidlicový turbodiesel. Jde o upravenou verzi nového agregátu V9X ze společného vývoje Aliance Renault Nissan, jehož bližší technické specifikace jsme popsali v článku Infiniti FX30d, EX30d a M30d: Nový turbodiesel 3,0 V6 (175 kW, 550 Nm).
V případě dvojice Pathfinder i sesterské Navary je nejvyšší výkon 170 kW, maximum točivého momentu 550 Nm je dosahováno mezi 1700 a 2500 min-1 , přičemž 500 Nm je k dispozici už při 1500 min-1. Výsledkem vysokého točivého momentu je možnost táhnout přívěs o hmotnosti až 3500 kg.
Přenos výkonu zajišťuje taktéž nová sedmistupňová převodovka, která se v praktickém provozu ukázala jako dvojznačná: Elektronika v testovaném voze jí velela udržovat vůz připravený na prudké vyražení kupředu, což se také při řidičově požadavku okamžitě stalo. Daní za šestiválcovou sílu ve střehu je ovšem zvuk motoru, který pohání kola s jakousi umanutostí přes o stupeň nižší převod, než by rozum a ucho velelo.
Přesuny po městě jsou nejlepším testem automatů – při padesátikilometrové rychlosti motor podle sklonu silnice váhá mezi trojkou a pětkou, na rovině volí vytočenou čtyřku. Řidič v touze po klidu sníží tlak na plyn, ale automat zareaguje přeřazením na vytočenou trojku. Jakýmsi záhadným řízením osudu se nám prostě po celý týden nedařilo přijít na kombinaci rychlosti a otáček, kterou by byl sedmistupňový automat ochoten držet.
Ale pozor – to není stížnost absolutní. Pokud motor zrovna netýrá řidičova podrážka, či zvlčilé jedničky a nuly v řídicí jednotce automatu, je to jeden z nesympatičtějších naftových společníků v mimosilniční kategorii.
Spotřeba při dálničních přesunech se drží u devítilitrové hranice, 100 km/h pak sráží její hodnotu ještě o litr a půl méně, na dohled údajům výrobce.
Vše zlé pak zapomínáme po vyjetí mimo silnici, vlastně mimo jakýkoli zpevněný povrch. I když je Pathfinder na rozdíl od Navary zjemněn nezávislým uloženým kol i na zadní nápravě, přilnavost k sněhovým horám i dolům je obdivuhodná.
V drtivé většině situací pak stačí šlapat na plyn a točit volantem, motor přitom hučí po lučinách a auto umí po skalinách. Robustní konstrukce podvozku a sofistikovaný pohon všech kol odvedou práci bez ptaní, jedním otočením je možno zapojit do výkonu i redukční převodovku.
Ano, v zatáčce jakéhokoli poloměru se auto naklání zcela bez zábran, překvapivě ale i na méně přilnavých površích drží stopu. Brzdný účinek lze dávkovat citlivě, příčné nerovnosti vůz pohlcuje příjemně.
Na závěr to nejlepší – mezi offroady se Pathfinder pyšní asi nejlépe přístupným a využitelným zavazadlovým prostorem. Největší výhodou je nízká nakládací hrana a do podlahy sklopitelná dvě nouzová sedadla ve třetí řadě.
Naopak šestku minus by u Nissanů měli dostat konstruktéři víka zavazadelníku: Neskutečně těžká hmota klade při zavírání odpor přesně v těch místech, kde by zavírající ruka měla už opouštět příslušné madlo – výsledkem je nijak příjemná kombinace akrobacie a risku.
| První cena vozu | 866.000,- (2.5 M/T 140 kW XE) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 1.237.000,- (3.0V6 7A/T 170 kW LE) |
| Základní cena testovaného vozu | 1.237.000,- (3.0V6 7A/T 170 kW LE) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.363.318,- (3.0V6 7A/T 170 kW LE) |
Plusy
- Nezaměnitelný design exteriéru
- Dobré jízdní vlastnosti na silnici i v terénu
- Bohatá standardní výbava
- Praktičnost a univerzálnost
- Úsporný motor
Minusy
- Převodovka řadící zbytečně nízké stupně
- Nepřehledná karoserie, horší výhled
- Nebezpečně se zavírající víko zavazadelníku
