TEST Mini Cooper SE – Parťák na krátké chvíle
Elektrické třídveřové Mini Cooper SE je zvláštní auto. Moc hezky se řídí, ale také stojí hodně peněz. A přitom moc daleko nedojede.
Výrobce totiž musel přistoupit k několika kompromisům, které si vyžádala platforma UKL1. Ta je primárně určena pro modely se spalovacím motorem, takže nepočítá se zástavbou velkého akumulátoru v celé podlaze, jak je u moderních elektromobilů obvyklé. V případě Mini se baterie vešla jen pod zadní sedadla a zavazadlový prostor.
Menší akumulátor má i proto relativně skromnou kapacitu 32,6 kWh, z nichž využitelných je 28,9 kWh. Proto tedy Mini Cooper SE nemůže nabídnout nějaký oslnivý dojezd. Konkrétní dosah samozřejmě závisí na způsobu používaní a stylu jízdy.
Elektrické Mini naštěstí dokáže být poměrně úsporné: po Praze jezdilo za 13,3 kWh/100 km a na cestě vedoucí přes několik obcí a mimo dálnice si vzalo v průměru 13,1 kWh/100 km. S takovým apetitem malý elektromobil tedy zvládne na jedno nabití více než 200 kilometrů. Jen upozorňuji, že jsme auto testovali v teplých dnech.
Horší je to na dálnici, po té jsem se s „miníkem“ pohyboval za 18,3 kWh, což znamená dojezd lehce nad 150 kilometrů. A když se trochu rozvášníte na nějaké hezké silnici, podobná – i horší – čísla dostanete také. Pro zajímavost dodám, že před mým vynulováním palubního počítače na displeji svítila průměrná spotřeba 15,9 kWh/100 km za posledních 1005 kilometrů. Můj dlouhodobý průměr činil 13,7, ale přiznávám, že jsem nízké spotřebě tentokrát musel vyloženě vycházet vstříc - kromě jízdy s lehkou nohou například pravidelným vypínáním klimatizace. Potřeboval jsem totiž Mini používat „jako auto“ a představa častého odstavování vozu u nabíječky mi nedělala moc dobře.
Nabíjení je ostatně také zajímavé. Mini zvládne jen 50kW nabíjení stejnosměrným proudem, ale z hlediska rychlosti dobíjení mu pomáhá právě akumulátor s malou kapacitou. A méně kWh v tomto případě znamená méně času u stojanu, takže téměř vybitý elektromobil stačí připojit na dvacet třicet minut a budete mít skoro dobito. V případě 11kW nabíjení střídavým proudem Mini uvádí 2,5 hodiny pro doplnění z nuly na 80 procent.
Jak jezdí?
O pohon Mini Cooper SE se stará synchronní elektromotor poskytující maximální výkon 135 kW a nejvyšší točivý moment 270 newtonmetrů, který roztáčí přední kola. A protože elektrické provedení váží přijatelných 1365 kilogramů, zaujme velice solidní dynamikou. Zvlášť v nižších rychlostech.
Akcelerace z klidu na 60 km/h zabere 3,9 sekundy, na stovce je „miník“ za 7,3 vteřiny. Není divu, že auto působí velice svižně a živě, elektrický pohon navíc potěší pohotovou odezvou na plynový pedál a takovým tím sympaticky plynulým a hladkým projevem, do něhož nezasahuje práce převodovky. V elektrickém autě samozřejmě nemusíte řešit ani otáčky, motor dává maximum okamžitě. Elektrické Mini prostě jede moc hezky. Alespoň do okamžiku, než narazí na omezovač rychlosti ve 150 km/h. Ale jak už jsme si řekli, pro cestování vyšším tempem se stejně Cooper SE moc nehodí.
Zato ve městě a na okreskách je to krása. Věřte, nebo ne, jistý vliv na to má i přítomnost akumulátoru. K třídveřovému Mini tradičně patří poměrně sportovní jízdní projev, skoro až motokárový. Elektrická varianta je sice těžší, ale díky baterii uložené ve druhé polovině vozu má níže a více dozadu posunuté těžiště. Zlepšilo se také rozložení hmotnosti mezi přední a zadní nápravou, poměr činí 54:46. Výkonově srovnatelný Cooper S s dvoulitrem o výkonu 131 kW a s automatickou převodovkou má pro srovnání poměr hmotnosti 68:32. Podvozek využívá přední nápravu se spodními rameny a svislou pružící a tlumící vzpěrou, vzadu najdeme víceprvek. A samozřejmě zůstalo charakteristické „uložení“ kol téměř v rozích karoserie.
Elektrické Mini je obratné, lehce mění směr a velice ochotně následuje pohyby volantu, v obloucích pak přesvědčivě drží zvolenou stopu. Pohádka o dokonalé elektrické „skoromotokáře“ to ale není, auto má zřetelné limity. Když jsem jel opravdu ostře, brzy jsem v nájezdech do zatáčky narazil na nedotáčivost – a ani bych neřekl, že jsem měl přehnaně velké oči s nájezdovou rychlostí. Občas prostě nastaly chvíle, kdy se Mini nechtělo stočit a hrnulo se ještě chvíli rovně. Osobně tohle chování přičítám pneumatikám na testovaném exempláři. Tuto teorii podporuje zkušenost, že přední kola občas měla problém přenést sílu elektrického motoru na silnici. Elektrické Mini má naštěstí povedení řízení, citlivé, přímé a přesné.
Milým překvapením pro mě byla úroveň komfortu. Cooper SE má stejně jako ostatní třídveřová Mini spíše tužší podvozek, neznamená to ale, že je – navzdory větším 17palcovým kolům - nepohodlný. Jasně, o kostkách a nerovnostech pod autem víte, není to ale nic, z čeho by vás po pár kilometrech měla bolet záda.
Co mě ale vyloženě štvalo, je minimální možnost přizpůsobení úrovně rekuperace. V Mini si můžete vybrat jen ze dvou stupňů: brutálně ostrého a ostrého. V prvním režimu auto po sundání nohy z plynu brzdí tak výrazně, že s posádkou cukne, ve druhém „jen“ silně brzdí. Toto chování samozřejmě vyžaduje trochu jiný způsob práce s plynovým pedálem, musíte na něj šlapat v podstatě neustále. A to já nemám rád, upřednostňuji plachtění a využívaní setrvačnosti. Nutnost neustále pohybovat nohou na akcelerátoru, třeba i při jízdě z mírného kopce, navíc po určitě době začne být vyloženě nepohodlná.
Pro koho je?
Ještě než si řekneme něco k ceně, pojďme se rychle podívat do interiéru. Elektrické Mini je uvnitř takřka stejné jako verze se spalovacím motorem, takže můžete očekávat výborné zpracování a kvalitní materiály. Mně osobně se líbí především „páčkovité“ přepínače, ty jsou jednoduše boží. Povedený je infotainment, který nezapře původ u BMW, výhrady nemám ani k ergonomii. A v autě se také hezky sedí, příjemně nízko, skvělá jsou sedadla a slabost mám navíc pro charakteristický výhled přes takřka kolmé čelní okno posunuté hodně dopředu. Naopak na chuť jsem stále nepřišel novému digitálnímu přístrojovému panelu s lacině vyhlížejícím displejem s nudnou grafikou a hlavně nepříliš dobrou čitelností na přímém slunci.
Vzhledem k rozměrům a třídveřové koncepci asi nepřekvapí, že k zadním sedadlům je horší přístup a že když už se na ně usadíte, nenabídnou plnohodnotný komfort. Chybí tu zejména prostor na nohy, moc ho ale není ani nad hlavou. Zavazadlový prostor má objem 211 litrů, sklopením zadní lavice se pak dostaneme na 731 litrů.
Teď k té ceně… Elektrické Mini Cooper SE startuje na částce 978.900 Kč, testovaný kousek s různými příplatky dokonce vychází na 1.189.474 Kč. Jasně, moderní Mini nikdy nebylo zrovna levným malým autem, ale Cooper SE je výrazně dražší než výkonově srovnatelný Cooper S s přeplňovaným dvoulitrem o výkonu 131 kW, ten stojí 793.000 Kč.
Elektrické provedení je prostě mnoha rozporů, vinou právě elektrického pohonu. Na jednu stranu se hezky řídí a dokáže být příjemně svižné, skoro sportovní, jenže na druhou stranu si kvůli malé baterce a omezenému dojezdu jeho zábavný charakter prakticky nemáte šanci užít. Na to lze samozřejmě reagovat argumentem, že Mini Cooper SE je především stylovým vozítkem do města či do příměstských oblastí a na kratší trasy. Ideálně jako druhé/třetí auto v rodině. Jestli někdo nemá problém za takové auto utratit milion, proč ne...
Plusy
- Sympatické jízdní vlastnosti
- Hodnotný interiér
- Zajímavá spotřeba
Minusy
- Pomalejší nabíjení
- Malá baterie
- Menší dojezd
| Nejlevnější verze modelu | 679.900 Kč Kč (Mini Cooper) |
| Základ s testovaným motorem | 978.900 Kč (Mini Cooper SE) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 978.900 Kč (Mini Cooper SE) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.189.474 Kč (Mini Cooper SE) |
