TEST Mercedes-Benz CLS 320 CDI – Transcontinental
Od svého uvedení na trh, v roce 2004, neztratila třída CLS nic ze své přitažlivosti. Pořád vypadá jako Mercedes z paralelního vesmíru, kde jsou auta s třícípou hvězdou v oblibě u mužů do 35 let a dlouhodobě okupuje první místo nejsportovnějšího sedanu vyšší střední třídy místo BMW řady 5. Abych byl zcela konkrétní, CLS se mi opravdu líbí, ale slovní spojení čtyřdveřové kupé mi připomíná hlazení kočky proti srsti. Dál bych to nerozebíral.
Mimochodem, stuttgartský nápad za milion vyprovokoval další německé značky k vývoji podobně navržených modelů a v blízké době můžeme očekávat příchod Audi A7 a VW Passat Coupé.
Troufalý design končí za dveřmi s bezrámovými okny. Uvnitř lehce identifikujete třídu E, splést se však nemůžete. Charakteristická linie střechy a vysoké boky vytváří v interiéru nezaměnitelnou atmosféru pojízdného bunkru a poskytuje dojem bezpečí. Baterie aktivních a pasivních prvků ochrany vás navíc snadno přesvědčí, že vůz si nehraje pouze se subjektivními pocity. Na předních sedadlech vládne standard Mercedesu, v žádném směru vám nechybí centimetry, ale vzadu je nutné počítat s menším prostorem nad hlavou. Zanedbatelná omezení musíte akceptovat také v zavazadlovém prostoru, který se ve srovnání s třídou E (dárkyní techniky) zmenšil o 35 litrů.
Mercedes, který jsme řídili, dostal příplatkové vzduchové pérování Airmatic. Vřele doporučujeme. Dokonale izolováni od všech druhů asfaltu cestujete na dlouhé vzdálenosti bez obtěžujícího hluku, pohupování nebo ran do karoserie a v cílové destinaci se budete cítit stejně skvěle, jako při prvním otočení klíčku ve spínací skřínce. Ve sportovním režimu dokonce dostanete nastavení, se kterým s CLS nezalekne rychle přejížděných úseků, ale na rozevlátou záď si nechte zajít chuť. ESP se sice tváří, že pomocí tlačítka jste deaktivovali jeho obvody, ale na první náznak nestability zareaguje bliknutím žlutého trojúhelníčku a bleskovým zásahem. Je to trochu škoda, protože řízení je lepší než ve třídě E, i když ve zpětné vazbě za svým mnichovským konkurentem zaostává.
V testovaném voze jsme měli jedinou naftovou jednotku, kterou lze v CLS pořídit. S šestiválcem o objemu 3,0 l se neseznamujete poprvé, zopakujme si však jeho základní údaje. Motor s uspořádáním do V má úhel sevření válců 72 stupňů, čtyřventilové rozvody a celohliníkovou konstrukci. Vstřikování common-rail pracuje s tlakem 1600 barů a piezoelektrickými vstřikovači a turbodmychadlu nechybí variabilní (elektrické) natáčení lopatek. Výkon 165 kW (224 k) je dostupný již při 3800 ot./min. a maximální točivý moment 540 Nm nastupuje od 1600 otáček a zůstává konstantní do 2400 ot./min.
Sporadicky se objevují stížnosti na sedmistupňovou automatickou převodovku 7G-Tronic, kvůli jejímu problému vybrat si na první pokus ten správný převod, ale nic takového jsme nezaznamenali. Řadila sametově hladce a ani pod plným zatížením mohutného točivého momentu nejevila známky nelogického chování. Ve spolupráci s motorem zvládne roztáhnout relativně těžké auto na stovku za stejný čas, jako v benzinovém modelu CLS 350, tedy za 7 sekund.
V dieselovém provedení (jeho cena je ve srovnání s nejmenším zážehovým motorem pouze o 34 tisíc Kč vyšší) však máte výraznou výhodu ve spotřebě. Na konci našeho testu Mercedesu CLS 350 ukázal palubní počítač průměrnou spotřebu 12,5 l naturalu na 100 km. Na přístrojovém panelu modelu s naftovou jednotkou svítilo po absolvování 1400 km dlouhé trasy číslo 8,2 l. Přitom při jízdě mimo město nebyl problém jezdit za 7,7 l a ve městě se vejdete do 10 litrů. Rozumíme argumentu, že zážehový šestiválec v kabině prakticky neslyšíte, ale jinak jsou všechny trumfy na straně nafty.
Při startování v mrazivém ránu čekáte jen pár sekund. Motor se sice zahřívá delší dobu, ale jeho tvrdší zvukový projev se po zvýšení teploty zmírní. Nevěřte bajkám o tom, že spolucestující nepozná, co je pod kapotou, ale pravdou je, že při ustálené rychlosti se šestiválec usadí těsně nad 1000 ot./min. a v takové chvíli se opravdu dostanou do popředí zvuky jako odvalování pneumatik a svist obtékajícího zvuku.
Nejvíce si budete vychutnávat, co máte pod pravou nohou. Lehká prodleva turbodmychadla je téměř nepostřehnutelná, a jakmile se přeplňování pořádně nadechne, dostanete zátah jako na obrovském gumovém praku. Je skvělé, že 80litrová nádrž si podobné chování téměř nevšimne. S výše zmiňovanými nároky motoru si kamarády na čerpací stanici nehledejte, vůz umí 1000kilometrovou trasu spolknout na jedno tankování.
Závěr
Pokud jste při čtení nepostřehli žádné zásadní nedostatky (kromě toho omezeného prostoru na zadních sedadlech), chyba není v našem oslepnutí kritického oka. Mercedes-Benz CLS 320 CDI je opravdu skvělé auto, s výbornou spotřebou, překvapivě zábavné, s téměř dokonalým podvozkem. V čem je háček? Stačí se podívat na ceny.
| První cena vozu | 1.731.000,-Kč (CLS 350, 200 kW) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 1.765.000,-Kč (CLS 320 CDI, 165 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 1.765.000,-Kč (CLS 320 CDI, 165 kW) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 2.089.709,-Kč (CLS 320 CDI, 165 kW) |
Plusy
- dobrá spotřeba
- sladění silného motoru s jemně řadicí převodovkou
- neotřelý design
- vzduchový podvozek se schopnostmi létajícího koberce
Minusy
- méně místa nad hlavou vzadu
- absence sklápění sedadel
- menší zavazadelník
- filtr pevných částic za příplatek
- cena
