TEST Kia Stonic 1.2 DPi Exclusive – Nádherně obyčejné auto
Dlouho se mi nestalo, abych byl takhle nadšený z vlastně obyčejného auta, navíc se základní motorizací. Kia Stonic se svým atmosférickým čtyřválcem, manuální převodovkou a druhou nejnižší výbavou se mi ale vyloženě zažrala pod kůži. Je to totiž nádherně obyčejné auto!
Design, interiér
Stylový crossover Kia Stonic se v našem testu objevil naposledy v září loňského roku, kdy se mi do rukou dostala modernizovaná vrcholná motorizace 1.0 T-GDI s mild-hybridní asistencí a sedmistupňovým automatem DCT. Navíc v druhé nejvyšší výbavě TOP s několika příplatky, které vyhnaly cenu nad 600.000 Kč. Tentokrát nám ale Kia Stonic dorazila do redakční garáže v konfiguraci z druhé strany ceníku.
Nešlo sice o základní výbavu Comfort, která je dostupná pouze se čtyřválcovou atmosférickou motorizací 1.2 DPi, ale druhou nejnižší výbavu Exclusive, která vedle atmosférického čtyřválce nabízí také litrový přeplňovaný tříválec o výkonu 74 kW v kombinaci s manuálem i 7stupňovým dvouspojkovým automatem.
Už druhá nejnižší výbava přitom nabízí téměř vše, co bych si u normálního automobilu pro běžné cestování představoval. Tedy zejména pokud se budeme bavit o cestování po bližším okolí.
Tradičně začněme od exteriéru, který v našem případě nemá příliš čím překvapit. Sluší se nicméně zmínit, že Kia Stonic i navzdory svému stáři vypadá pořád moderně a stylově. Výbava Exclusive má sice jen projektové světlomety s přísvitem do zatáčky, jejichž výkon je během noci (a obzvlášť ve srovnání s moderními Full-LED světlomety) spíše průměrný, potěší ale LED denní svícení. Standardem jsou mlhovky a halogenové zadní svítilny, žádné vylepšení přitom není dostupné ani v rámci příplatkových paketů.
V podbězích jsou standardní 16“ litá kola, obutá do pneumatik s rozměrem 195/55 R16, modrý metalický lak Modrá Sporty Blue pak u testovaného vozu vyšel na 13.000 Kč. Součástí standardní výbavy jsou navíc i zadní parkovací senzory a zadní parkovací kamera, její rozlišení ovšem není kdovíjak oslnivé.
Radost ovládat
Na exteriér 4140 mm dlouhého crossoveru je tak z mého pohledu radost pohledět. A to i v jeho téměř základní podobě. Ještě větší radost jsem však měl z pobytu v jeho kabině, která na mě působila jako nádherné retro. Nicméně v tom pozitivním smyslu.
V kapličce přístrojů jsou klasické analogové budíky, které doplňuje jednoduchý 4,2palcový displej s příjemnou grafikou a jasným menu. Kůží potažený volant padne hezky do ruky, jeho ovládací prvky jsou logicky rozmístěné a snadno se na ně zvyká.
Výrazným prvkem palubní desky je 8“ infotainment, který v našem případě za příplatek 25.000 Kč disponuje bezdrátovou konektivitou Apple CarPlay, podporou Android Auto, integrovanou GPS navigací a podporou služeb Kia Connect nebo Kia Live. Z uživatelského hlediska nicméně potěší především příjemné prostředí, solidní grafika a plynulost systému. Plusem jsou navíc i fyzické ovládací prvky systému v jeho spodní části.
Tím se dostáváme také k automatické klimatizaci s tradičním panelem, která je od výbavy Exclusive standardem. Základní ovládání multimédií i teploty je tedy možné prakticky poslepu, celkově přitom kabina nepůsobí nijak zpátečnicky. Za mě velice milý a ideálně zvolený kompromis.
Sedadla jsou standardně čalouněna látkou, sedadlo řidiče je výškově nastavitelné a nechybí podélně i výškově nastavitelný volant. Hledání ideálně pozice za volantem je tak poměrně snadné. Příplatkový paket Winter, jeden z mála dostupných pro výbavu Exclusive, navíc za 10.000 Kč rozšiřuje výbavu o praktické vyhřívání obou předních sedadel a volantu, což v těchto chladných měsících přišlo náramně vhod.
Marně na tom Stonic není ani po stránce prostornosti. Při svých 183 centimetrech si mohu vcelku pohodlně sednout i sám za sebe, vyšší cestující už ale budou bojovat s prostorem před koleny i nad hlavou. Zavazadelník, pod jehož dvojitým dnem je standardně rezerva, nabízí objem 332 litrů. Po sklopení zadních opěradel dělených v poměru 60:40 vzniká téměř rovná ložná plocha o objemu 1135 litrů. Testovaný vůz navíc dostal i praktický oboustranný koberec s gumovou rohoží, který vyšel na 1.855 Kč. Kia Stonic tak dokázala držet tempo i s mými zahradnickými sklony, včetně přepravy několika přepravek ovoce po sklizni. S rostoucí zátěží vozu se však začala ztrácet jeho dynamika.
Motor, jízdní vlastnosti
Sympatický základ
Pod kapotou testovaného vozu byl umístěn úplný základ nabídky, tedy 1,2litrový atmosférický čtyřválec s dvojitým vstřikováním paliva (DPI/Double Port Injection), což je technologie slibující úsporu paliva, a filtrem pevných částic (GPF).
Motor nabízí nejvyšší výkon 62 kW (84 k) při 6000 ot/min a nejvyšší točivý moment 118 Nm při 4000 otáčkách. V dnešní době, kdy i přeplňované litrový tříválce nabízí výkony přes 100 kW dostupné v širokém spektru otáček, to nejsou zrovna oslnivá čísla. To ostatně potvrzuje i čas zrychlení z 0 na 100 km/h, které navzdory provozní hmotnosti v rozmezí 1080 až 1183 zabere dlouhých 13,5 sekundy. Maximální rychlost 165 km/h sice není oslnivá, v českém prostředí však bohatě stačí.
Co ovšem motor ztrácí na výkonu, to dohání jeho charisma, připomínajícím staré časy. V nižších patrech otáčkoměru se motor jen líně povaluje a k pružné reakci vyžaduje důraznější pobídnutí plynovým pedálem. Jakmile se však ručička začne přibližovat ke třem tisícům, motor začíná projevovat známky života a s rostoucími otáčkami roste kromě hluku i zátah.
Projev motoru je přitom v nižším i středním pásmu otáček velmi kultivovaný a příjemná je i odezva a na pohyby akcelerátoru. Povedená je také manuální pětistupňová převodovka, jejíž dráhy nejsou zbytečně dlouhé a jsou přesně vymezené. Během jízdy si tak člověk může užívat tu správnou práci s volantem, řadicí pákou a pedály, jakou jsme si užívali před lety. Vše se navíc odehrává v bezpečných rychlostech, což ale řidiče nijak nepřipravuje o radost z řízení.
Kia Stonic tedy umí staromilsky pobavit, víc však vozu sedí poklidné cestování po městech a okreskách, kde je jako doma. Na dálnici se sice vůz také neztratí, obzvlášť při českých rychlostních limitech, brzy se však projeví absence šestého převodového stupně. Při rychlosti 130 km/h totiž motor točí lehce přes 4000 min-1 a jinak zdařilé odhlučnění vozu začne pozvolna prohrávat boj s aerodynamickým ruchem i zvuky pohonné jednotky. Při dálničních stoupáních sice motor tah příliš neztrácí, zrychlovat už se mu ale příliš nechce.
Z celkového projevu základní motorizace jsem byl ale nakonec příjemně nadšen. Stonic se totiž chová jako naprosto normální auto, které je radost posílat do otáček a jednoduše řídit.
Komfortní a jistý, jen ti asistenti
Ostatně naladění podvozku je příjemně komfortní a vcelku efektivně filtruje většinu běžných nerovností. Příjemně se podvozek projevuje také na zakroucenějších cestách, kde se i díky stále rozumné světlé výšce 165 mm příliš nenaklání a hezky drží stopu. Řízení sice není nijak výjimečné, přesto se Stonic moc hezky vodí, snadno mění směr a celkově působí na malý crossover vyspěle.
Pokud mě něco mrzelo, byly to snad jen asistenční systémy, které se nedají natrvalo vypnout a s dalším nastartováním opět naskočí. Tím myslím jak systém udržující auto v jízdním pruhu, který automaticky reaguje na čáry na silnici, tak i systém stop-start.
Systém hlídání jízdního pruhu přitom dojíždí především na stav českých silnic, kde mi přišlo, že místy až nepříjemně sahá do řízení a snaží se dostat vůz víc na střed silnice (navzdory její omezené šířce). U systému stop-start mě pak mrzela jeho náladovost. Zatímco většině systémů stačí povolit spojkový pedál, systém v Kia Stonic čekal také na uvolňování brzdového pedálu. Občas ale vůz na světlech jednoduše nenaskočil a mně nezbývalo, než znovu prošlápnout a začít pouštět spojkový pedál, než se systém chytil a auto nastartovalo.
Pravidelnou rutinou při usednutí za volant tak bylo deaktivování režimu stop-start i deaktivace hlídání automatické jízdy v pruzích. K obojímu přitom slouží samostatné tlačítko, což proces krásně zrychluje. Naopak systém pro aktivní jízdu v pruzích, který stačí zapnout jedním tlačítkem a je součástí standardní výbavy Exclusive, jsem na dálnicích a dlouhých úsecích (s kvalitním značením) používal v kombinaci s tempomatem poměrně často. A opět mě mile překvapilo, jak dobře je systém odladěn.
Dvanáctistovka nicméně není motor stavěný na velké výletování s objemnou bagáží. Ostatně když jsem vůz pořádně naložil a vydal se s ním na krátkou cestu do sousední vsi, poměrně rychle jsem pocítil, že motor ztrácí na síle a potřebuje více honit do otáček.
A jakou jsem měl vlastně spotřebu? Pokud jsem se alespoň trochu snažil jet klidně, nepospíchal jsem a včas řadil, stlačil jsem kombinovaný průměr na svých nejčastějších meziměstských a městských cestách dokonce až na 5,5 l/100 km. Při běžné svižnější jízdě se však na palubním počítači výrazně častěji objevovaly hodnoty kolem 6 až 6,2 l/100 km. Ani časté přesuny na dálnicích, po městě a nákupních centrech mě pak nedostaly přes 6,6 l/100 km. Když jsem vůz po společném týdnu vracel, svítila na palubním počítači hodnota 6,2 l/100 km. Při nádrži o objemu 45 litrů se tak bavíme o dojezdu přes 700 kilometrů, což mi na malý crossover opět nepřijde vůbec špatné.
Závěr
Závěr
Když jsem si vůz Kia Stonic se základní motorizací 1.2 vyzvedával, neměl jsem zrovna velká očekávání. Nakonec jsem si ale tohle vcelku obyčejné auto nesmírně oblíbil. Svou celkovou jednoduchostí se totiž jedná o neuvěřitelně příjemné a univerzální auto, které bych si osobně klidně pořídil na důchod. Příjemně se do něj nasedá, hezky se s ním jezdí, má jednoduchou kabinu, nabízí dostatek prostoru i komfortu, umí překvapit i moderní technologií a navíc se řidiče nesnaží zruinovat. Ceny už ale také nejsou tak vstřícné, jak kdysi bývaly.
Když jsem před více než rokem psal o modelu Stonic 1.0 T-GDI 88 kW, stála základní motorizace 1.2 DPi v kombinaci se základní výbavou Comfort od 359.980 Kč. Dnes už ale základní cena startuje od 399.980 Kč. Při růstu cen v posledních měsících ale asi není automobilku příliš z čeho vinit.
Zkoušená výbava Exclusive s testovanou motorizací startuje od částky 444.980 Kč, tedy o 40.000 Kč levněji než 1,0litrový tříválec o výkonu 74 kW. V kombinaci s testovanou výbavou se pak model dostal až na cenovku 494.802 Kč. Jestli je to hodně nebo málo už nechám jen na vás, osobně by mi však tohle auto v dané konfiguraci celkem dávalo smysl. A to už se nějakou chvíli nestalo.
| Nejlevnější verze modelu | 399.980 Kč (1.2 DPI, 62 kW, Comfort) |
| Základ s testovaným motorem | 399.980 Kč (1.2 DPI, 62 kW, Comfort) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 444.980 Kč (1.2 DPI, 62 kW, Exclusive) |
| Testovaný vůz s výbavou | 494.802 Kč (1.2 DPI, 62 kW, Exclusive) |
Plusy
- Komfortní podvozek
- Ergonomie kabiny
- Dostatečný vnitřní prostor
- Zpracování
Minusy
- Vysoké otáčky na dálnici
- Svéhlavý stop-start
- Nutnost vypínat vedení v pruzích
