TEST BMW X6 xDrive50i – Brutus pro všední den
Drtivou většinu v Česku registrovaných luxusních SUV pohánějí vznětové motory. Důvody jsou více než zřejmé: jejich majitelé milují jízdní komfort, pohodlí, vnitřní prostor a určitou průchodnost terénem, ale zároveň nechtějí utrácet za palivo více, než je nutné. Druhá generace BMW X6 (F16) je toho zářným příkladem – od ledna do června letošního roku bylo u nás podle statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) registrováno 318 exemplářů, z nichž pouze dvacet potřebuje k provozu benzin.
Jenže ne vždycky jsou u velkoobjemových turbomotorů obavy z vysoké spotřeby oprávněné. Nad zkoušeným BMW X6 xDrive50i s dvakrát přeplňovaným osmiválcem o výkonu 330 kW v celkové nabídce najdete už jenom brutální verzi X6 M (423 kW), a často jsme byli opravdu překvapeni, za kolik dokáže tento 2,2tunový drobek ve skutečnosti jezdit. Ale nepředbíhejme…
Starý nápad v novém pojetí
BMW X6 v roce 2008 přineslo do luxusního segmentu koncept, který dříve použil snad jenom SsangYong Actyon. Kombinace robustního podvozku, větší světlé výšky a karoserie připomínající kupé se zalíbila natolik, že ji mnichovská automobilka použila při návrhu modelu X4 a ledacos okoukal i Mercedes-Benz GLE Coupé. BMW X6 je masivní a okázalé, a právě díky tomu má takový úspěch.
Pravdou nicméně zůstává, že druhá generace na masivnosti trochu ubrala. Díky použití vysokopevnostních ocelí, hořčíku a hliníku je ve srovnání s předchůdcem (E71) o 40 kilogramů lehčí, nejnovější designový styl BMW mu však opticky sejmul minimálně dva metráky. Stačilo ztenčit diodové svítilny, vytáhnout blatníky, napojit světlomety na charakteristické chromované ledvinky, a bylo hotovo. Příplatkový paket M (stojí 157.274 Kč) se zase postaral o náležitě naštvaný pohled, který jako by ostatním automobilům říkal, ať se raději nepletou do cesty.
Promyšleným mixem materiálů si BMW X6 pomohlo k rovnoměrnému rozdělení hmotnosti mezi nápravy. Mezigeneračně se však zvětšilo pouze v řádech milimetrů a rozvor náprav 2933 mm se dokonce shoduje s předchůdcem. Zato v interiéru nezůstal kámen na kameni – přístrojová deska s volně stojícím displejem o úhlopříčce 10,25 palce je kompletně převzata ze současné generace modelu X5, digitální přístrojový štít mění zobrazení v závislosti na zvoleném režimu jízdy (Eco Pro, Comfort, Sport a Sport+), a nejnovějším trendům podléhá také sdružený ovladač systému iDrive s dotykovou horní plochou. Kdo okusil jeden z posledních modelů BMW, bude se na palubě ihned cítit jako doma, protože způsob a logika ovládání zůstávají beze změny.
| BMW X6 - mezigenerační srovnání rozměrů | |||
| Model | BMW X6 F16 | BMW X6 E71 | Rozdíl [mm] |
| Délka [mm] | 4909 | 4877 | +32 |
| Šířka [mm] | 1989 | 1983 | +6 |
| Výška [mm] | 1702 | 1690 | +12 |
| Rozvor [mm] | 2933 | 2933 | 0 |
| Rozchod vpředu [mm] | 1640 | 1644 | -4 |
| Rozchod vzadu [mm] | 1706 | 1706 | 0 |
| Objem zavazadelníku [l] | 580/1525 | 570/1450 | +10/+75 |
Z kokpitu BMW X6 se vám nebude chtít vystupovat. Obzvláště, pokud je vybaven sportovními předními sedadly, které se dokonale přizpůsobí tělesným proporcím. Vyšší pozice za perfektním tříramenným volantem (součást paketu M) nemá chybu, stejně jako výhled do stran. Pouze dozadu kvůli menšímu oknu pátých dveří vidíte o něco hůře. Na vnitřní prostor si budou stěžovat snad jenom pasažéři s výškou nad 190 centimetrů, méně pohodlná zadní lavice, která na rozdíl od první generace modelu standardně pojme tři cestující, nicméně na delších cestách nevyhoví snad nikomu.
Auto velikosti BMW X6 by mělo být také náležitě praktické, což je v tomto případě splněno do puntíku. Zavazadlový prostor se v základním uspořádání mezigeneračně zvětšil na 580 litrů (+10 l), po sklopení zadních opěradel dělených v poměru 40:20:40 však získáte téměř rovnou ložnou plochu a 1525 litrů (+75 l). Ve srovnání s rodinnými kombi střední třídy to samozřejmě nejsou hodnoty, které by měly přivádět do mdlob, a menší postavy nepotěší ani poměrně vysoká nákladová hrana (nachází se ve výšce 830 mm), téměř každý ale ocení podlážku fixovanou plynovou vzpěrou, pod kterou schováte povinnou výbavu a spoustu drobností. A příjemná poznámka na závěr: elektricky ovládané zadní víko dostanete ve standardní výbavě.
Osmiválec je srdeční záležitost
V úvodu jsem řekl, že většina majitelů BMW X6 volila jeden z třílitrových turbodieselů (30d, 40d a M50d), už z toho důvodu bych se ale nejraději odlišil a sáhl po tom nejlepším – snovém vidlicovém osmiválci xDrive50i se dvěma turbodmychadly. Impozantní jsou už jeho základní parametry: objem 4,4 litru, výkon 330 kW v 5500 otáčkách za minutu a točivý moment 650 N.m dostupný v rozmezí 2000 až 4500 min-1. Kdo si tohle přečte, zpravidla pomyslí na brutální zrychlení a příšernou spotřebu, jenže to je pravda jenom napůl…
Možná to bylo způsobeno psychologickým nátlakem po představě „protankované“ výplaty, osmiválcová X6 však v průměru jezdí za necelých 11 litrů naturalu. Ve městě odběr vzrostl zhruba o dva litry, a při dálniční stotřicítce (motor na osmý rychlostní stupeň točí 1800 otáček) nebylo těžké držet se pod dvanácti litry. Je to dáno tím, že vás automobil prvoplánově nikam nežene, neříká si o zašlápnutí pedálu plynu až do podlahy a má dostatek sil od nízkých otáček. V režimu Eco Pro navíc měničová převodovka Steptronic po uvolnění plynu vyřazuje na neutrál, a pokud máte současně zapnuté navigování, upravuje charakter v závislosti na profilu silnice. Pod kopcem tak například zbytečně neřadí na vyšší stupně nebo více využívá brzdného efektu motoru.
Kdo si ale pořídí takto vybavené BMW, na spotřebu moc hledět nebude. Stačí totiž poprvé stisknout startovací tlačítko, rozeznít nádhernou osmiválcovou symfonii, a bude vám ekologie a ekonomika provozu ukradená. Zatímco vznětové varianty se snaží posádku od zvuku motoru co nejvíce uchránit, osmiválec o sobě dává vědět poměrně slušně, a už při lehkém „protůrování“ dokáže 2245 kilogramů vážící automobil pořádně rozkolébat. Běží hladce, klidně, nenuceně, ale za každé situace je připraven rozpoutat všech 450 německých koní.
Požírač zatáček. Doslova.
Je celkem jedno, jaký jízdní režim zvolíte, protože vždycky budete mít k dispozici maximální výkon takřka lusknutím prstů. Přeplňování totiž obstarávají dvě stejně velká turbodmychadla (pro každou stranu válců jedno), která pracují zároveň. Stačí se tedy trochu více opřít do plynu a ohromná masa plechu vyrazí vpřed, jako by vážila o půl tuny méně. Vtip je v tom, že snad každé BMW X5 a X6 umí perfektně maskovat svou velikost a hmotnost, a čím více výkonu máte, tím je pocit intenzivnější.
Občas mi připadalo, že už je toho výkonu nějak moc. Představa více než dvoutunového vozu, které z klidu na stovku akceleruje za 4,8 sekundy a v rozletu jej musí krotit omezovač rychlosti nastavený na 250 km/h, je sice hezká, v praxi to však nejvíce odnesou hlavně brzdy. Díky osmiválci není složité rozjet se na minimálním kousku silnice na nezákonnou rychlost, pokud se ji ale nenaučíte zvládat, dopadnete zle.
Skvělou zprávou nicméně zůstává, že pokud necháte stabilizační systém a veškeré elektronické pomocníky v pohotovosti, budete si za volantem připadat jako řidič obdařený nadpozemskými schopnostmi. V přímce je vůz neuvěřitelně stabilní, i přes tužší výchozí nastavení adaptivního podvozku M solidně tlumí nerovnosti, a když dojde na zatáčky, není to jiné.
Stačí v nájezdu lehce ťuknout do ostrých brzd, zatočit, přidat plyn a s burácivým řevem motoru vyrazit vstříc dalšímu oblouku. Osmiválci je zcela jedno, z jaké rychlosti jej pobídnete k větší dynamice, a že se vzadu nacházejí dvacetipalcové pneumatiky o šířce 315 milimetrů. Umí je totiž utrhnout i na suchém povrchu, protože standardně dodávaný pohon všech kol xDrive s elektronicky řízenou lamelovou spojkou preferuje zadní nápravu.
Je nicméně dobré nezapomínat na vysokou hmotnost a mastodontní rozměry karoserie. Přirozeně, čím výše nad vozovkou sedíte, tím více jste izolováni od zpětné vazby a dalších informací, které by pomohly operativně reagovat na náhlé změny chování vozu. Podvozek s adaptivními tlumiči a vzduchovým odpružením na zadní nápravě je ale podle všeho dimenzován na mnohem těžší a silnější auto, což má za následek takřka nevyčerpatelné množství přilnavosti.
Více než kdy jindy bych ocenil jakoukoliv zpětnou vazbu v řízení. Přesné je, což o to, jinak ale řidiči neřekne ani to nejnutnější. Autu se proto po relativně krátké době naučíte plně důvěřovat, což je skvělé z hlediska řidičské jistoty, ale nevýhodné při potřebě sportovního zážitku. Pojedete neuvěřitelně rychle, ale jak se lidově říká, s prstem v nose. Znova tedy položím otázku z úvodu: Mají dvě turbodmychadla a 330 kW v této třídě vůbec smysl?
Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem si uvědomil, proč bych se měl o takto konfigurovaný vůz zajímat, řešení se ale nakonec našlo. BMW X6 xDrive50i totiž není primárně o rychlosti, výkonu a kombinaci motoru s převodovkou, která jako by znala vaše další kroky. Všechno je to především o pocitu výjimečnosti během řízení. Jako majitel budete chtít lidem ukázat, co vám stojí v garáži, ale zároveň vám bude zcela jedno, co si o tom myslí. Svým způsobem se jedná o stejnou rozmařilost, jakou je luxusní pero ze slonoviny. Obejdete se bez něj, ale proč si ten luxus nedopřát, když na něj máte...
X6 pro fajnšmekry
Nedá se říci, že by bylo nejsilnější BMW X6 základní nabídky v něčem lepší nebo horší než ostatní verze. Způsob, jakým dokáže v podstatě běžný podvozek (adaptivní M si můžete pořídit ke všem nabízeným agregátům) zkrotit obrovský výkon, spíše vypovídá o faktu, jak moc předimenzovaný je například v kombinaci s nejslabším vznětovým šestiválcem xDrive30d (190 kW). Jedná se o automobil pro všední den, který umí být stejně tak pohodlný a agilní, jako neuvěřitelně rychlý a hlučný. X6 xDrive50i není zbytečnost, je to pouze velká prestiž. Už díky tomu, že ve třídě nemá konkurenci.
Obrovský výkon osmiválcového biturba berte hlavně jako rezervu pro případy, kdy budete potřebovat maximální možnou dynamiku. Nádherný projev motoru a práskání od výfuku je pouze malým návratem do klukovských let, protože tento zvuk stoprocentně rozzáří i nejzatvrzelejšího morouse. Nakonec si ale stejně nejvíce zamilujete klidnou a plavnou jízdu, někde v dáli doprovázenou osmiválcovým barytonem.
| Nejlevnější verze modelu | 1.783.600 Kč (xDrive30d/190 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 2.223.000 Kč (xDrive50i/330 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 2.804.544 Kč (xDrive50i/330 kW) |
Plusy
- Mamutí zátah osmiválce z jakýchkoliv otáček
- Výtečná automatická převodovka
- Luxusní a skvěle zpracovaný interiér
- Velký vnitřní prostor
- Překvapivá spotřeba paliva
Minusy
- Horší výhled vzad
- Nekomunikativní řízení
- Méně pohodlná zadní sedadla
Foto: Petr Homolka
