TEST BMW 750i – Vyhoďte šoféra

Kategorie luxusních aut je úplně jiný svět. Na první pohled to sice vypadá, že je to zase jen o trochu lepší vyšší střední třída, ale rozdíl mezi těmito dvěma segmenty je mnohem větší, než třeba mezi kompaktem a střední třídou. Úplně jiné jsou požadavky na prostor, komfort, ale i jízdní vlastnosti. Co do této elitní skupiny aut přináší nové BMW 7, jsme zjišťovali u vrcholného modelu 750i.

Afterbangle

Za design minulé sedmičky si BMW mnoho hezkého nevyslechlo, a tak je její nejnovější vydání stylisticky poněkud stravitelnější. Příď vozu se sice stále ještě nedokázala zbavit jisté těžkopádnosti, zbytek auta ale už pozorovatel zřejmě odmění uznalým pokýváním. Neuvěřitelně dlouze působící profil naznačuje ambice vozu a záď lze dokonce považovat za pohlednou. Úplně jiný šmrnc ale získá v okamžiku, kdy se rozsvítí její zadní svítilny. Jejich design připomínající seskupení neonových trubic z BMW 7 učiní za snížené viditelnosti naprosto nepřehlédnutelnou a snadno identifikovatelnou záležitost na čtyřech kolech.

bmw testy luxusni | acz
 

Ani u luxusního auta BMW neopustilo spartánské pojetí interiéru. Palubní deska je tedy poměrně jednoduše tvarovaná a poněkud strohá. Díky značné šířce vozu je ale sedmička jediným BMW, u něhož nebude mít řidičova pravá nohy pocit stísněnosti, a to i přesto, že je středový tunel pěkně masivní. Všestranně seřiditelné a nízko umístěné sedadlo umožňuje najít si dokonalou pozici, sloupek volantu by však mohl mít v podélném směru ještě o trochu větší rozsah nastavení, byť mezigeneračně k jistému zlepšení došlo. Samotný volant má s ohledem na třídu vskutku miniaturní rozměry a fantasticky tlustý věnec. I přesto, že je vůz vybaven multimediálním rozhraním iDrive, jen na středovém panelu najdete přes tři desítky tlačítek. Mnohokrát vyčítaná nepřehlednost iDrivu už byla výrazně zlepšena, ovšem i tak se občas stane, že se v nějakém menu zaseknete. Od toho je ovšem na středovém tunelu geniální tlačítko Back…

Žádnému materiálu v kabině nelze nic vytknout co se kvality i zpracování týče, ale čekal by snad někdo něco jiného? Co bychom naopak nečekali, je občasné vrznutí, linoucí se z hloubi palubní desky na nerovnostech. Zadní sedadla byla vybavena funkcí nastavení sklonu sedáku i opěradla, takže si manažer může opravdu pohovět, opěradlo předního sedadla je ale už docela blízko kolenům. Holt pokud si budete chtít vzadu trochu natáhnout nohy, objednávejte karoserie Long. Že budete mít vzadu tmavá okna je rozhodně samo sebou, ale i přesto jsou ve všech oknech za B sloupkem připraveny elektricky ovládané roletky, které zajistí ještě více soukromí, případně ochranu proti slunci. Prostě takový rozumný standard luxusní třídy, co říkáte?

Bič a pryč

BMW patří v prémiové třídě k průkopníkům downsizingu a to se podepsalo i na současném topmodelu. Pod označením 50i se skrývá osmiválec 4,4 l dopovaný dvěma turby na výkon 300 kW v rozmezí 5500-6400 otáček. Točivý moment 600 Nm je k dispozici v rozmezí 1750-4500 otáček, stovku vůz zvládne za 5,2 s a maximální rychlost je omezena na tradičních 250 km/h. Osmiválec je zkombinován se šestistupňovou automatickou převodovkou a poháněna jsou zadní kola.

Upřímně řečeno, vůči motoru lze mít jen těžko nějaké výhrady. Lehce přes dvě tuny vážící auto rozhýbává s naprostou samozřejmostí a propůjčuje mu dynamiku, kterou lze jen těžko popsat jinak, než vynikající. Turba mají téměř nezaznamenatelnou prodlevu a sedmička vyrazí intenzivně vpřed při jakékoli rychlosti a na jakýkoli stupeň. Dá se očekávat něco jiného? Přitom je v celém spektru otáček perfektně odhlučněná, až by se skoro chtělo říci, že v souladu se sportovním image vozů BMW mohli inženýři pustit do kabiny o nějaký ten decibel osmiválcového koncertu víc.

Test spotřeby ukázal, že jízda ustálenou rychlostí objemnému přeplňovanému motoru svědčí – při stovce motor V8 pracuje s 2000 min^-1 a spaluje 9,7 l benzinu, při stotřicítce točí 2500 min^-1 a chce za to 12,3 l na 100 km. Když jsme luxusní sedan vytáhli na německou dálnici, na cestě do Mnichova a zpět na hranice jsme se značnou část cesty pohybovali mezi 160-190 km/h a palubní počítač na konci jízdy ukazoval spotřebu těsně pod 14 litrů. V kombinovaném provozu na našich silnicích jsme při dodržování klidného tempa dosáhli průměru spotřeby 15,9 l/100 km. Svižnější jízdní styl ale už znamená spotřebu k 17 l a pokud máte opravdu naspěch a musíte často brzdit a akcelerovat, není problém přehoupnout se přes 25 l/100 km. Záleží tedy spíš na řidiči než na autě, jaká bude nakonec spotřeba…

Zatímco motor má u nás jasně za jedna, trošku nás pozlobila převodovka. Řadí a podřazuje sice rychle a plynule, ale při rozjezdech z klidu na první rychlostní stupeň měl vůz v módu Comfort citelnou prodlevu mezi sešlápnutím pedálu a reakcí motoru a z neznámého důvodu jsme jej přistihli na dálnici při tom, že má při klidné jízdě rychlostí 140 km/h zařazenou pětku. Nedal si vymluvit, že šestka by byla lepší a tak jsme převodovce naordinovali manuální režim. Další den se tahle situace už neopakovala, zpožděné rozjezdy ale zůstaly a zmírnit je dokázalo pouze přepnutí do režimu Sport. Že by nějaký „bug“ v softwaru?

Luxusní a sportovní?

BMW si svou image postavilo na tom, že v každé třídě, v níž působí, vyrábí jedny z nejsportovněji laděných aut. Naskýtá se však otázka: „Je vůbec něco jako sportovní chování u luxusní limuzíny žádoucí?“ A s ní souvisí ještě jedna: „Může být dvoutunová, přes 5 m dlouhá limuzína vůbec sportovní?“. Je to sice dost subjektivní, ale na obě otázky musím odpovědět NE. Ačkoli má BMW 750i elektronicky řízený podvozek s režimy Comfort, Normal a Sport, přestože jsem řídil „bavoráka“, většinu času jsem měl aktivován komfort. Nějak mě to natřásání na krátkých nerovnostech, kterých jsou naše silnice plné, přišlo nedůstojné auta této třídy. Dost na tom, že ani v tom nejohleduplnějším režimu BMW nedosahuje takové míry pohodlí, jako jeho jistý stuttgartský soupeř. Do kabiny totiž občas pronikne ráz, který nezmírní tvrdé sériové runflaty a tlumiče už celou kinetickou energii absorbovat nezvládnou. Více tím trpí zadní náprava, a tak nejeden manažer raději vezme zavděk místem vlevo vpředu… Tím ovšem potíže s komfortem nekončí, do kabiny totiž proniká až překvapivě výrazně aerodynamický hluk od oken a zrcátek a slyšet je i odvalování pneumatik. Podtrženo sečteno, v oblasti komfortu má BMW 7 na špičku ještě co dohánět.

A co sportovní aspekt nejluxusnějšího BMW? Sedmičce nelze upřít, že nabídne jeden z nejagilnějších podvozků v této třídě, srovnatelný snad jedině se slavnou italskou konkurencí. Znamená to ale, že si se sedmou vyrazíte zařádit na klikatou okresku? Těžko. Tohle auto bylo zrozeno pro dálnice a rychlé silnice prvních tříd, na nichž je úplně jedno, jak drží na limitu v ostrých serpentinách. A když už ho na tu okresku vytáhnete, zjistíte, že i přes všechny vychytávky, jako jsou aktivní stabilizátory a řiditelná zadní náprava, se prostě bavoráku nechce moc zatáčet a aktivní řízení, tak vynikající ve městě, svou charakteristikou na potěšení z jízdy nepřidá. Navíc zdrcující točivý moment v celém spektru otáček na jakémkoli jiném, než naprosto suchém povrchu způsobuje, že systém jízdní stability v oprávněném strachu o sebe i posádku zasahuje poměrně často a intenzivně.

Součástí režimu Sport je ještě mód Sport+, jenž dovolí zádi lehké smýkání, rychleji aktivuje turba a podvozek ještě více přitvrdí, ani ten však ze sedmičky okreskového závodníka neudělá. Jinak je však třeba pochválit sedadla, která sevřou řidiče opravdu skvěle a dobrý pocit budete mít i z toho, že se sedmička v zatáčkách prakticky nenaklání. A jak nemá ráda ostré zatáčky, v táhlých obloucích drží stopu tak tvrdošíjně, až se to občas příčí myšlení i fyzikálním zákonům.

Každému podle chuti

Je mi naprosto jasné, že člověk odkojený BMW již z dob E30 těžko ve zralém věku v luxusní třídě skočí do Mercedesu, Maserati nebo Audi a stejně tak zcela chápu, že mé výtky vůči charakteru nové sedmičky (a sedmiček vůbec) budou u takových přijaty s nevolí. Tato klientela prostě 750i koupí, bude naprosto spokojena a jiná alternativa pro ni nepřijde v úvahu. Ti značkou BMW zatím nezasažení zákazníci, které by snad zaujalo o něco lepší ovládání a podvozek, než je v této kategorii obvyklé, se však budou muset smířit s tím, že řada 7 neposkytuje zrovna špičkový jízdní komfort. A nakonec zjistí, že vlastně ani nemůže být sportovní.

Plusy

• Dynamický motor
• Velký zavazadlový prostor
• Vynikající sedadla
• Poměrně rozumná spotřeba
• Na danou třídu dobré jízdní vlastnosti a ovladatelnost
• Famózní rejd

Mínusy

• Tvrdší pérování
• Hluk od kol
• Aerodynamický hluk
• Méně místa vzadu pro kolena