TEST BMW 740d xDrive – Aktovka X
Kombinace silného turbodieselu a pohonu všech kol byla až donedávna pro BMW tabu, což mu cenné body a počty prodaných kusů odebíralo nejen na českém trhu. Zatímco u Mercedesu si na naftový 4Matic u řady S zvykli postupně a rádi, koupit Audi dieselové A8 bez pohonu quattro ani nejde – a podle toho vypadají velmi dobré prodeje.
Nejen zarytý příznivec značky ví, že sedmičkové BMW má jiné kvality – ale vykládejte to jistě nejen českým manažerům, kteří jsou zvyklí v zimě vyhnat v pátek svého řidiče a uhánět s blonďatými protějšky a potomky hoblovat svahy v Kaprunu či Stubai. Při představě, že by se se svou zadokolkou byť jen teoreticky nemuseli vyhrabat ze strašlivého sevření pěticentimetrové vrstvy sněhu, jejich ego budí ze sna už v létě.
Ale vážně: čtyři poháněná kola jsou lepší než dvě a systém xDrive je dostatečně vyzkoušený – proč tedy Bavorští přicházejí s kombinací s naftovým motorem až nyní? Buď jak buď, klíče od vozu držíme v ruce ve chvíli, kdy se v Praze drží sníh i na silnicích, kde byl evidentně uklízen – lze si přát lepší podmínky na test?
Začněme trochou marketingové matematiky třeba pro ty, kdo třeba před deseti lety přešli ke konkurenci. Označení 740d už hezkou dobu neznamená, že pod kapotou buší čtyřlitr a už vůbec ne osmiválec. Současná technika značky jde s dobou a někde ji sympaticky předbíhá – řadový šestiválec dopují dvě nestejně velká turbodmychadla a celá ta nádhera produkuje velmi pěkných 225 kW při 4400 min-1 a hlavně točivý moment 600 Nm mezi 1500 až 2500 min-1.
Čísla blízká byvším osmiválcům vypadají povzbudivě a na dynamice se to projevuje. Jistě, více než dvě tuny pohotovostní hmotnosti jsou znát, ale plynulý nárůst točivého momentu není jen tabulková hodnota či supervěta z prospektu: Auto prostě zrychluje lineárně od volnoběhu k řevu a i když se to u turbodieselu nenosí, lze jej vytáčet bez problémů.
V praxi jsme ale maximální otáčky využili kromě jednoho zrychlení na maximum na letišti jen při brzdění motorem s využitím manuální změny převodů.
Osm stupňů převodovky nezaznamenáte jinak než pohledem na otáčkoměr: při běžné jízdě i s nějakým tím rozumným předjížděním se díky malému odstupu mezi převody lze udržet pod 2000 min-1. Převaha práce v nízkých otáčkách by se měla pozitivně projevit na spotřebě, což jsme i kvůli hromadám sněhu vůkol zaznamenali jen částečně.
Takže pro pořádek – spotřeba je v zásadě podobná jako u obdobně motorizované řady 5 GT: ve městě se víceméně pohybuje kolem desetilitrové hranice, při 100 km/h se motor na nejvyšší převod drží kolem 1400 min-1 a hlásí 7,1 l/100 km. Dálniční limit zvýší otáčky motoru na 1900 min-1 a apetit stoupne na 7,8 l/100 km.
4x2+2
Vezmeme-li extrém za normu, umí xDrive distribuovat točivý moment mezi obě nápravy v rozmezí 0-100 %. Obě hraniční hodnoty ale platí jen v extrémních případech: například čistá předokolka se z vozu stane pouze v případě, že jsou zadní kola zcela bez trakce. V drtivé většině případů si poměr vystačí s hodnotami od 40:60 do 20:80. Čísla také prozradí o desetinu vteřiny lepší zrychlení na stokilometrovou rychlost, větším přínosem je ale pochopitelně větší plynulost a bezpečnost akcelerace. Na kolové tance se zádí je třeba zapomenout, před efektností zde dostala přednost efektivita.
Jako by to ani nebylo BMW: těžké a dlouhé auto je skvěle ovladatelné a především těší i méně zkušeného řidiče neutrální charakteristikou podvozku. Zapnutý stabilizační systém dělá z vozu téměř nesesmýknutelný element, a když už v zatáčce vykouzlíme nějaký náznak smyku, je to náznak nedotáčivosti. Ale náznakem tu myslíme opravdu jen náznak – počátek výletu po tečně rázně ukončí elektronika distribucí výkonu na vnější zadní kolo a řidičova noha je opět pánem.
Na sněhu a ledu je řízení čistá radost – zatímco k řízení permanentních čtyřkolek v těchto podmínkách je potřeba paradoxně trochu více šlapat na plyn a nutit záď k předběhnutí, xDrive umožňuje řidiči zachovat stejné návyky bez ohledu na počasí. A navíc: zapnutá kontrola trakce a vypnutá stabilizace v režimu Sport+ umožňují skutečný řidičský zážitek.
Zadní náprava zásobovaná točivým momentem jde v zatáčce logicky mírně dopředu, což řidič koriguje jen plynovým pedálem a volantem. Vše je plynulé a pokud máte s pětimetrovým autem i dost místa, pak i bezpečné. V nejhorším pak pomohou připojená přední kola a doslova vykoušou vůz z krizových situací.
O plynulých rozjezdech na sněhu do svahu, bezpečném zatáčení či jen vyproštění vozu ze zapadaného parkoviště nemá cenu mluvit – to už jsou jen příjemné občasné bonusy a umí je kdejaký Haldex.
PS. A zbytek vozu je neméně skvělý, ale to už znáte z našich ostatních testů.
Investice 85 tisíc korun do systému drive je tedy u BMW 740d jednak vkladem do bezpečnosti, jednak příspěvkem k jízdní zábavě. Neskutečné.
| První cena vozu | 1.901.250,- (730d, 180 kW) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 2.047.500,- (740d, 225 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 2.132.500,- (740d xDrive, 225 kW) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 2.693.425,- (740d xDrive, 225 kW) |
Plusy
- Jízdní vlastnosti, ovladatelnost
- xDrive jako pomoc i zábava
- Poměr výkon/spotřeba
- Pohodlí a vnitřní prostor
Minusy
- Výhled vzad
- Odkládací prostory
