TEST BMW 118i – Proč mi to děláte?
Design, interiér
Doteď vzpomínám na bílou pětidvéřovou jedničku aktuální generace ve verzi 116í a prakticky základní výbavou. To auto bylo naprosto dokonalé! Ano, dovedl jsem si v některých jízdních situacích představit vyšší výkon než čtyřválcem nabízených 100 kW, v drtivě většině případů jsem ale měl k dispozici vše, co jsem potřeboval. Dokonale fungující podvozek, který k agilitě a „spassfaktoru“ zadokolky přidal víc než slušný komfort, jednoduchou přístrojovou desku prostou infotainmentových zbytečností a displejů jsem vyloženě miloval. Zkrátka auto, v němž jsem si užíval každý kilometr. Takový hodně příjemný závan starých časů, kdy se auta ještě řídila a řidiče to dokonce i bavilo. Krásná vzpomínka!
Na test faceliftovaného BMW 118i jsem se tak těšil skoro jako na Vánoce. Znovu rovných 100 kW (úplný základ 116i nově nabízí 80 kW), tentokrát tedy s o něco bohatší výbava a nějakým tím displejem, ale pořád jde přece o staromilskou zadokolku. Jenže… Určitě tušíte, ten tříválec!
Ještě před tím k faceliftu. Velký pokrok udělaly hlavně přední partie, na zvláštně tvarované světlomety jsem si nikdy nezvykl, modernizované provedení vypadá neporovnatelně elegantněji. Za pozměněné zadní svítilny bych už ruku do ohně nedal, původní, rozměrově úspornější řešení se mi zamlouvalo víc. V interiéru jsem si hned všiml zmíněného displeje, ten je ve verzi s úhlopříčkou 6,5 palce ve standardu, příplatková navigace v lepší specifikaci Professional (+55.796 Kč) rozšíří displej na 8,8 palce. No, už to není takový puritán. Navíc mi nějak začalo víc vadit místo dost ledabylé zpracování. Některá tlačítka nebo ovladač drivu působí dost fórově, vzhledem k základní cenovce modelu 118i 664.300 Kč a prémiové image značky bych čekal daleko větší pečlivost.
Motor, jízdní vlastnosti
Opravdu jsou jen tři
Modernizovaná 118i začínala svou kariéru jako čtyřválec, od loňského července však pod kapotou drnčí tříválcová patnáctistovka. V technických údajích třeba i českého zastoupení sice stále figuruje u modelu 118i čtyřválcová jednotka, to bych ale musel být hluchý, abych jednotku považoval za agregát se sudým počtem válců. Na 118i jsem se těšil velice, hned po nastartování však radost začínala pomalu vyprchávat.
Zatímco jinde (krásným příkladem je nový litr od Opelu) máte s identifikací tříválcové konfigurace zprvu problémy a jistotu přinesou až vyšší otáčky, v BMW je jasno okamžitě. Interiér prostoupí drnčení a typický tříválcový zvuk, který by zpočátku snad ještě mohl někdo akceptovat, kolem čtyř tisíc je už ale motor vyloženě otravný a hlučný. A že jsou otáčky potřeba! BMW sice maximum točivého momentu 220 N.m hlásí už v 1250 otáčkách, to mi ale připadá, jako slibovat u 118i pětilitrovou spotřebu. K tomu ale později.
Omlouvám se, že sem budu tahat „High Torque Performance“ legendu alias známé HTP, ale k této vyhlášené vlastnosti tříválců – tedy zátahu z nízkých otáček, jsem vztahoval prakticky všechny své zbývající naděje. Ani tady si však patnáctistovka od BMW nepolepšila. Pod tři tisíce je tříválec přiškrcený, alespoň slušný zátah přichází později, nejlépe je dostat se až ke čtyřem tisícům. To už ale, jak jsme si řekli, musíte skousnout hodně nepříjemnou a výraznou zvukovou kulisu. Proč má ale v technických údajích tříválec zapsáno 100 kW a 220 N.m, na to jsem za celou dobu testu nepřišel. Dynamika těmto číslům rozhodně neodpovídá.
Přiznám se, tříválce nemám nijak zvlášť v oblibě (existuje snad někdo takový?), ale umím se s nimi smířit. Třeba v Opelu Astra, Fordu Focus nebo VW Golf. Všechny tyto tříválce (zejména ten první), dávají nám všem naději, že by nemuselo být tak zle. Ale tahle patnáctistovka? Celý týden mi vrtalo hlavou, jak je možné, že BMW nemá alespoň podobně povedenou jednotku? Když už se mnichovští motoráři vydali touto cestou, proč nevyvinuli etalon, k němuž se ostatní výrobci budou snažit přiblížit? Proč je patnáctistovka hlučná, nijak zvlášť nejede a má vysokou spotřebu?
To byla úplně poslední šance pro tříválec. Bohužel se jí nechytil. Celotýdenní průměr nakonec dosáhl hodnoty 7,6 litru! BMW se sice většinu času pohybovalo po dálnici, navíc v době testu párkrát nasněžilo, ale i tak… Čtyři deci od osmi litrů! Pamatujete na test BMW 730d xDrive? S pětimetrovou limuzínou s pohonem všech kol a automatickou převodovkou jsem jezdil za 7,8 litru. Na podobných trasách jako s jedničkou a taky v zimě…
Alespoň ten podvozek
Mé rozladění z motoru dokázal podvozek přece jenom naředit. Mohlo za to samozřejmě také počasí, mohutné sněžení se postaralo o velmi zábavný poklad. Ovšem až po úplné deaktivaci stabilizačního systému, i ve sportovním módu bylo ESP stále zbytečně aktivní. Potom se však jednička konečně předvedla v tradičním a tedy skvostně řidičském světle.
A zdaleka nejde jen o zimní zadokolkové hody, BMW jezdí skvěle i na suchém podkladu. I toho jsem si místy užil. Je úžasné, jakým způsobem auto s řidičem komunikuje. Jak jsem už napsal, tady ještě opravdu řídíte. Cítíte, co auto dělá, co potřebuje… Někdo by možná mohl namítnout, že elektrický posilovač už není, co bývala hydraulika. Když si však vzpomenu třeba na takovou předfaceliftovou trojku E46 a její autobusácké řízení, kdy jsem s volantem točil zleva doprava jak v Ikarusu, raději bych zůstal u aktuální elektrické jedničky.
Kromě agility stojí za velkou pochvalu také nabízený komfort podvozku a izolace od rázů na nerovnostech. Alespoň v testovaném šestnáctipalcovém případě.
Závěr
Upřímně, BMW 118i bylo pro mě jedním z největších automobilových zklamání za hodně dlouhou dobu. A všechno kvůli tříválcové patnáctistovce. Jinak jednička zůstala jedním z posledních opravdu řidičských aut s dokonalým podvozkem, který vedle jistoty a zábavy nabídne také víc než slušný komfort. V interiéru sice najdete pár lacinějších detailů a také standardně dodávaný displej (nedá se nic dělat…), tohle by mě ale vůbec netrápilo.
Jenže, co s tím motorem? Tříválec je až pozoruhodně hlučný, jede nejvýš průměrně a spotřeba se pohybuje kolem sedmi a půl litru. Tohle se BMW hodně nepovedlo.
Nových výchozím bodem je tak pro mě v případě jedničkové řady až verze 120i se čtyřválcovou šestnáctistovkou o výkonu 130 kW. Proti 118i je sice o nemalých sedmdesát tisíc dražší (silnější z tříválců o výkonu 100 kW se prodává od 664.300 Kč), ale až se čtyřválcem bych si v klidu mohl užít pořád nádherně chytlavý charakter jedničky. Tříválec rozhodně nebrat!
| Nejlevnější verze modelu | 614.900 Kč (BMW 116i) |
| Základ s testovaným motorem | 664.300 Kč (BMW 118i) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 664.300 Kč (BMW 118i) |
| Testovaný vůz s výbavou | 847.006 Kč (BMW 118i) |
Plusy
- Perfektní podvozek
- Po faceliftu harmoničtější design
- Charakter „řidičské“ zadokolky
Minusy
- Motor jako takový
- Lacinější detaily v interiéru
Foto: Petr Homolka
