TEST Audi Q3 2.0 TDI quattro S tronic – Audi, vůbec ti nezávidím
Dny první generace Audi Q3 jsou v podstatě sečteny. Nástupce se už naplno testuje, nám tedy nezbývá, než se rozloučit. A soudě podle konfigurace zkoušeného kousku to bude ve velkém stylu!
Design, interiér
Zhruba před dvěma lety došlo u automobilky Audi k docela kuriózní situaci. Model Q3, který se prodával od roku 2011 a tou dobou už měl za sebou modernizaci, doplnilo na první pohled vlastně docela podobné SUV Q2. Můžete namítat, že téměř dvaceticentimetrový rozdíl délek jasně určuje pozici na trhu, jenže rozvory náprav mají oba vozy prakticky stejné, přičemž právě tento rozměr je často hlavním ukazatelem toho, zda se do kabiny v pohodě vejdete, nebo ne.
Rozdílů mezi Q2 a Q3 je samozřejmě více, přičemž tím největším je technický základ. Zatímco mladší z dvojice už stojí na moderní platformě MQB, první generace Q3 jako jeden z posledních v současnosti prodávaných vozů koncernu Volkswagen s příčnou zástavbou hnacího řetězce využívá platformu PQ35 shodnou s minulou generací Audi A3, Škodou Yeti nebo Volkswagenem Beetle.
Vzhledově sice stále dost atraktivní, ale v některých ohledech již zastaralý model se co nevidět odebere na odpočinek a nahradí jej nová generace využívající nejmodernější techniku Volkswagenu. Platformou MQB počínaje, čistějšími agregáty a minimalistickým interiérem konče. Podle současných informací má být novinka o 60 mm delší, o 50 mm širší a protáhne se i rozvor. To všechno proto, aby lépe zapadla mezi Q2 a Q5, ale to už vám asi došlo. Nyní ale naposledy zpátky do minulosti.
Make-up už byl potřeba
Modernizované provedení Audi Q3 dorazilo na náš trh koncem roku 2014 a po vizuální stránce se přiblížilo modelu Q7. Výraznější maska chladiče a na ní napojené ostřejší světlomety vozu pomohly, stejně jako diodové zadní svítilny s dynamickými blinkry. Tehdy to ještě stačilo, abyste ale vůz nepřehlédli ani dnes, musíte jej oháknout o dost výrazněji.
Jasným důkazem tohoto tvrzení je zkoušený exemplář sázející hlavně na kontrast. Sněhově bílý lak karoserie už sám o sobě dost září, pro dokonání díla to ale chtělo ještě něco navíc – v našem případě paket S-line competition za 83.100 korun. Zahrnuje spoustu lesklých černých exteriérových doplňků, delší střešní spoiler, sportovní tříramenný volant s plochou spodní částí nebo 19palcová kola Audi Sport, která jinak než v kombinaci s paketem competition nenakonfigurujete.
Takové auto už navzdory vyššímu věku umí zaujmout hned na první pohled, jste-li ale zvyklí na minimalistické interiéry nejnovějších audin, uvnitř vás česká cesta do minulosti. Žádný volně stojící displej infotainmentu ani dotyková plocha pro jeho ovládání, natož digitální přístrojový štít, který už v rámci faceliftu dostalo i Audi A3.
Před řidičem hraje první housle analog, a přístrojovku tvoří rozsáhlé plastové plochy, které alespoň částečně rozbíjí lesklý černý dekor. Také panel klimatizace s velkými otočnými ovladači teploty patří v porovnání s nejnovějšími audinami spíše do muzea, zároveň ale chápu ty z vás, kterým řešení s větším množstvím tlačítek vyhovuje více než hi-tech dotykové rozhraní. Jsou velká, snadno čitelná a najdete je i po hmatu.
Zato pozice za volantem je velkým kompromisem. Ani ne kvůli řešení středového tunelu a konzole, které nedovoluje se pořádně „rozvalit“. Nikde vás netlačí ostrý roh ani přechod a v zatáčkách se aspoň můžete snadněji „ukotvit“. Omezený rozsah nastavení volantu si už ale určitou daň vybírá.
Pro mě osobně to znamená nutnost více přikrčit nohy, nebo pošoupnout sedadlo o něco výše a sedět jako na bidýlku. Nikdy jsem se tady prostě necítil jako doma, připadal jsem si, že sedím spíše na autě než uvnitř něj. Přitom samotná sportovní sedadla čalouněná kůží a Alcantarou jsou i díky možnosti manuálního prodloužení sedáku skvělá.
A teď si vezměte, že v Q3 se obecně sedí o něco výš. Díky tomu ale na druhou stranu nemám problém se posadit sám za sebe i navzdory výšce 190 centimetrů. Navíc, zadní sedáky slušně podepírají stehna a ani delší přesuny proto nejsou utrpením. A to máte pořád za zády objemný a skvěle přístupný kufr s přehlednou ložnou plochou. O tom si Škoda Yeti, useknutá v podstatě hned za zadními koly, mohla nechat jenom zdát…
Motor, jízdní vlastnosti
Když chcete to nejvýkonnější
Nabídka pohonných jednotek Audi Q3 hraje co do počtu „železa“ ve prospěch turbobenzinům 1.4 TFSI 110 kW a 2.0 TFSI 132 kW, dvojice variant turbodieselu 2.0 TDI však vzhledem k rozmanitosti kombinací pohonů a převodovek jasně boduje. V případě zkoušeného dvoulitru se 135 kilowatty nicméně nemáte jinou možnost než pohon všech kol quattro a volíte pouze mezi šestistupňovým manuálem a sedmistupňovým dvouspojkovým s tronicem.
Výkon 135 kW dvoulitrového turbodieselu je už v dnešní době hravě překonán, byť třeba pro Škodu Karoq či Seat Ateca platí 140kilowattová verze rovněž za vrchol nabídky. Onu prémiovost Audi vidím v lepším odhlučnění agregátu v porovnání s mainstreamovými SUV, agregát jako takový je ale stále na volnoběh hlučnější a utichá až s vyrovnaným tempem jízdy.
Maximální výkon máte k dispozici v rozmezí 3500 až 4000 otáček a točivý moment 380 N.m nastupuje v 1800 otáčkách. Okolo dvou tisíc otáček jsou reakce motoru hezky svižné, „nízkoemisně“ nastavený sedmikvalt se vás ale často bude snažit přesvědčit o tom, že tak vysoko se vlastně vůbec pohybovat nepotřebujete a šoupne vám tam vyšší stupeň i v nesmyslně nízkých rychlostech. To už pak motor docela duní a řidičova snaha to změnit vede k automatickému podražení, přestože k lepší akustické pohodě na palubě chybělo vyšplhat pouze o pár set otáček výš.
Nejsem si úplně jistý, že je časté přeřazování v reálném provozu skutečně ten nejlepší způsob, jak srazit spotřebu, jedno vím ale jistě – na kombinovaných 5,2 l/100 km zapomeňte. Je totiž nutné si uvědomit, že Q3 ve zkoušené konfiguraci váží 1,7 tuny. To je zhruba o metrák více než v případě Seatu Ateca se 140kilowattovým turbodieselem, čtyřkolkou a automatem. Výsledek mého týdenního soužití s Q3 byl 7,7 l/100 km, přičemž převážnou část nájezdu vůz absolvoval ve městě a na dálnici.
Všechna SUV jezdí stejně? Kdepak…
V dnešní době se hodně mluví o tom, že díky modulárním platformám vznikají na stejném základu mnohdy spolu vůbec nesouvisející vozy. Viz. Volkswagen Golf a přerostlé americké SUV Atlas – oba vozy mají platformu MQB. Jenže ono to tak bylo i v minulosti, avšak s tím rozdílem, že tehdy se automobilky tolik nevytahovaly, kolik kilogramů se podařilo tomu a onomu autu mezigeneračně shodit, a neškudlilo se na výrobních nákladech. A to je v dnešní době bohužel tvrdá realita.
Audi Q3 ještě spadá do té starší generace koncernových vozidel a je to na něm setsakramentsky znát. Podvozek má podobně tuhý jako Škoda Yeti, jenže funguje i na devatenáctkách se čtyřicetiprocentními pneumatikami, které dovedou z některých dnešních aut udělat na nekvalitní silnici slušný kostitřas.
Nechci vám vnucovat, že je tohle auto komfortní, pokud za definici komfortu považujete uhoupanou limuzínu. Q3 je tuhé, ale tím správným způsobem. Kola kopírují nerovnosti, tlumiče jenom málokdy dovolí jejich „odlet“ do nadkolí a následný střet s vozovkou, který vytváří akustický diskomfort. Nečekejte ani otravné hučení od pneumatik nebo výraznější aerodynamický svist kolem vnějších zpětných zrcátek. Jsou tady, ale podané pouze v informativní míře.
Tohle auto je při jízdě velice tiché a na to, že váží sedmnáct set kilo, také hravé a agilní. Dost mě překvapilo, jak snadno a nadšeně mění směr a kolik přilnavosti mu zbývá i v situacích, kdybyste už dávno očekávali „útěk“ přes přední kola. A to rychlé řízení! Dokonce bych se nebál mluvit o charakteristické vlastnosti, tedy alespoň u verzí s pohonem quattro řešeným mezinápravovou spojkou Haldex, protože předokolka s naftovým dvoulitrem nedotáčivosti vlastně nijak nevzdorovala.
Přitom, když dnes přesedáte z jednoho SUV s platformou MQB do druhého, obvykle zaregistrujete pouze jiné nastavení tlumičů či rozdílné odhlučnění. Ale najít vlastnost, kterou byste si pamatovali ještě dlouho poté, co vyzkoušíte desítky jiných, absolutně nesouvisejících aut, je velice těžké. Těší mě, že Audi Q3 takovou vlastnost má.
Závěr
Závěr
Možná vás napadlo, že po těch letech už nebylo na Audi Q3 co testovat, a já osobně bych s vámi na začátku možná i souhlasil. Každý ho zná jako svoje boty, tvary karoserie jsou už tak profláknuté, že pro jejich osvěžení musíte z kapsy vytáhnout více než osmdesát tisíc za optický paket, a přístrojová deska v porovnání s řešením nejmodernějších audin připomíná artefakt z muzea elektroniky.
Jenže já jsem nakonec docela rád, protože mi tahle jízda připomněla, jak dobré auto to vlastně v jádru bylo. Vpředu se sice nesedí nejlépe, a když se s tím snaží vysocí jedinci něco dělat, klidně jim může dojít místo nad hlavou. Mám ale nyní na mysli jízdní vlastnosti. Q3 má totiž šmrnc, pro který ho neřídíte pouze z nutnosti, ale protože vás to baví a stále překvapuje.
Mění směr stejně snadno jako rychlý hatchback, tužší podvozek mu v tom zdatně sekunduje a nesráží celkový dojem při jízdě na horším povrchu. Naopak, dělá všechno proto, aby byla kola co nejčastěji v kontaktu s vozovkou. Q3 je zkrátka i po letech dobré auto a já se trochu bojím toho, co očekávat od nástupce.
Bude modernější, prostornější, výkonnější a čistější, ale bude také dostatečně zábavný? Ještě jinak - bude vozem, jehož jízdní vlastnosti nezapomenete hned potom, co zabouchnete dveře? Nebo se dočkáme pouze nafouknuté Q2, stylovky bez čehokoliv navíc? Audi, tenhle úkol ti fakt nezávidím, rozluštění hádanky však přijde dříve, než si možná v tuto chvíli myslíme.
| Nejlevnější verze modelu | 789.900 Kč (1.4 TFSI/110 kW Q3) |
| Základ s testovaným motorem | 920.900 Kč (2.0 TDI/135 kW S tronic Sport) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.031.900 Kč (2.0 TDI/135 kW quatro S tronic Sport) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.281.600 Kč (2.0 TDI/135 kW quatro S tronic Sport) |
Plusy
- I po letech atraktivní vzhled
- Perfektní přední sedačky
- Překvapivá agilita v zatáčkách
- Skvěle odhlučněná kabina
Minusy
- Méně místa v příčném směru
- Pozice za volantem není ideální
- Vysoká základní cena
Foto: Petr Homolka
