TEST Audi A6 Avant 3,2 V6 FSI – Lodní kufr
Největší kombi z Ingolstadtu se oproti předchozí generaci protáhlo o 136 mm, což i v době všeobecných nárůstů rozměrů lze považovat za skok. Zbytek auta je na tom s mírou vylepšení podobně.
Poznávacím znakem je skutečně výrazná délka všeho, na čem oko spočine - počínaje letištní plochou kapoty přes velmi solidní rozvor až po dlouhý zadní převis. Střecha se jako u správného sportovního kombi svažuje směrem dozadu, boční podélné linie jdou naopak vzhůru. Zadní sdružené svítilny vycházejí z designu použitého u sedanu, zde jsou ovšem obohaceny o LED diody. Mohutná záď s výrazně sešikmeným oknem odkazuje spíše na třetí než na zatím poslední generaci vozu, což spolu s na odiv vystavenými dvěma koncovkami výfuku podporuje dynamický dojem.
Kombi ovšem dělá zavazadelník a jeho variabilita a tyto hodnoty jsou i novinky povzbudivé. Oproti předchozí generaci jsou novinkou především postranní kolejnice, ve kterých lze posouvat pevné i pružné upínací prvky i klasickou síť. Po prvním nedůvěřivém vyzkoušení jsme zakrátko propadli jednoduchosti ovládání a zvláště teleskopický hliníkový díl držel naše zavazadla velmi dobře. Odměnou nám byla jistota, že ani při prudkých manévrech nevyrobíme ze zavazadelníku sklad smíšeného zboží.
Základní objem pro zavazadla se oproti předchůdci zvýšil o 110 litrů na 565 litrů, po sklopení zadních sedadel pak lze převézt až 1660 litrů. Trochu nepohodlná je manipulace se dvěma příčnými překážkami: kromě klasického srolovatelného krytu zavazadelníku má Avant ještě zvláštní díl s ukrytou sítí oddělující prostor pro cestující a zavazadla směrem ke stropu. Po sklopení zadních dělených opěradel však vznikne sice šikmá plocha, ovšem bez schodu.
V přední části interiéru je pochopitelně vše totožné se sedanem, užívali jsme si zejména všestranně elektricky nastavitelná sedadla a velmi dobře tvarovaný volant. Cestující vzadu pak těží z opravdu dlouhého rozvoru, který se projevuje velmi příjemným prostorem pro kolena. Oproti sedanu také přibylo místa nad hlavou a spolucestující si budou jistě pochvalovat individuální výdechy ventilační soustavy. Konstrukce předních sedadel ale ponechává jen málo místa pro nárty zadních cestujících. Oproti A4 jsou i zadní dveře dostatečně široké a nastupuje se jimi pohodlně.
Zážehový šestiválec 3.2 V6 ovšem s nepřímým vstřikováním paliva známe například z testu nejmenšího kombi A3 Sportback a tak jsme byli zvědaví, jaké služby prokáže ve dvoutunovém voze modernější verze FSI s přímým vstřikem paliva do válců. Už jeho uložení pod kapotou dlouhé přídě napovídá, že ani zástavba osmiválce není konečnou v prostorových možnostech auta… Ale nepředbíhejme: Vidlicový agregát s maximálním výkonem 188 kW se startuje otočením klasického klíče v zapalování a ani „studené“ otáčky neznamenají žádný výrazný hluk. Spojení s automatickou šestistupňovou převodovkou Tiptronic je pro důstojné kombi rozumnou volbou. V běžném jízdním režimu jsou krátké prodlevy řazení automatu dobře snesitelné a při potřebě větší dynamiky je možnost sekvenčního řazení dostatečnou alternativou. Nárůst výkonu je téměř lineární, ale spíše než dravá zrychlení je cítit rezerva motoru pro ještě prudší hrátky ve vyšších otáčkách. Plynový pedál má kick-down rozdělený na dva stupně: po prvním překonání odporu auto jede na maximální hranici možností daného stupně a až dalším prošlápnutím převodovka podřadí.
Jízda je především pohádkou o odpružení. Díry ve vozovce téměř neexistují, „panelová“ dálnice před Brnem se mění v asfalt a kolem Letné lze projet bez třesu. Velkou zásluhu na tom má příplatkový pneumaticky odpružený podvozek, svůj díl bezpečí a komfortu ale nesou i tuhost karoserie a vyspělá konstrukce zadní lichoběžníkové nápravy. Pohon všech kol Quattro, který u Audi slaví 25 let napomáhá neutrálnímu chování vozu i ve vypjatějších situacích. Na rozdíl od „předokolky“ zmizela i nedotáčivost a systém proměnné distribuce kroutícího momentu mezi nápravy umožňuje i lecjaká kouzla při vyjíždění zablácenou či zasněženou cestou.
I přes obavy z apetitu motoru zůstala průměrná spotřeba na rozumné hodnotě 11,2 l/100 km, přičemž ve městě si vůz řekl o 16 litrů. S tempomatem na rychlostním limitu a s polovičním zatížením se dá po dálnici cestovat za velmi dobrých 9 litrů.
Veskrze dokonalý dojem z vyváženosti vozu pak střídá zachmuření jen při pohledu do ceníku. V této motorizaci je sice standardní výbava už bohatá, přesto se vůz za 1.6 milionu dá dovybavit ještě dlouhou řadou doplňků.
| Základní cena vozu | 1.189.900,- (2.4/130 kW) |
| Základní cena vozu s testovanou motorizací | 1.446.900,- (3.2 FSI/188 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 1.609.800,- (3.2 FSI/188 kW, Tiptronic, quattro) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 2.276.879,- (3.2 FSI/188 kW, Tiptronic, quattro) |
