TEST Audi A6 Avant 3,0 Quattro
Modernizaci řady A6 se pro tentokrát ani nedá říkat facelift (což se dá volně přeložit jako vylepšení vzhledu). Oku viditelných změn je totiž na tomto poměrně konzervativním autě jen málo. O to více vynikají na první pohled neznatelné, technické změny, které posouvají tento již beztak propracovaný vůz ještě výše.
Na námi testované variantě Avant s třílitrovým šestiválcem v kombinaci s automatickou převodovkou se tedy budeme soustředit především na změny v interiéru a také celé pohonné soustavy.
V interiéru zaujme Audi především důrazem na vysokou kvalitu zpracování, použité kvalitní materiály a také prostornost. Přední sedadla poskytují velmi dobré boční vedení, jsou však poměrně dost tuhá. Všechna tři místa vzadu mají samostatné tříbodové pásy, a prostor na nich je ve všech směrech dostatečný. Dokonce i v případě posunutí předních sedadel maximálně vzad, zbývá pro nohy cestujících vzadu ještě rozumný prostor.
Luxusní čalounění doplňují béžové koberečky na podlaze, stejným materiálem je vyložen také zavazadlový prostor. Toto "luxusní vybavení" na které narazíme i ve vozech Octavia a Fabia je podle nás velmi nepraktické na údržbu, zvláště v zimním období. Ale ani v průběhu testování uprostřed léta jsme se nevyhnuli občasnému zašpinění, které je na světlém povrchu okamžitě nepříjemně znát... Když už mluvíme o modelech Škoda, překvapily nás ovládací páčky pod volantem A6, které jsou zcela shodné s těmi, co vídáme ve Fabiích a Octaviích. Na funkčnosti vozu to samozřejmě neubírá, ale u auta za 2 miliony, tato míra unifikace, přece jen překvapí. Ostatní ovládací prvky jsou tradičně velmi dobře přístupné, autorádio nestandardních rozměrů je navíc ukryto za odklopným panelem s dřevěnou dekorací. Další novinkou je multifunkční volant s ovládáním převodovky Tiptronic. Tento volant umožňuje řidiči přepínat mezi automatickým a manuálním řazením pouhým stiskem tlačítka bez nutnosti sundávat ruce z volantu. To je výhodné zejména při nutnosti řadit pouze o jeden stupeň dolů při předjíždění. Ve standardní výbavě najdeme mimo jiné i osm airbagů.
Potěšil nás také bohatý výběr odkládacích prostor, mezi kterými vynikají velmi praktické odklápěcí boční kapsy ve dveřích a zásuvky na drobnosti pod sedadly.
Zavazadlový prostor má díky systému pohonu všech kol poněkud menší objem, jeho podlaha je však zcela rovná a využití rozšiřuje možnost sklápění dělených zadních sedadel. Nakládací hrana je chráněna lesklým hliníkovým profilem, který nejeví sklony k opotřebování.
Testovaná A6 byla vybavena novým zážehovým šestiválcem s proměnným časováním ventilů a pěti ventily na válec. Určitým zklamáním byla kombinace třílitrového motoru s automatickou pětistupňovou převodovkou Tiptronic. Vzhledem k velmi těžkému zpřevodování (především dvojka) se výkon a především tah motoru zdál neodpovídající teoretickým, velmi dobrým, parametrům (162 kW, 300 Nm). Motor má navíc výrazný "bručivý" zvuk pronikající do interiéru, kterým se konstruktéři zřejmě snažili naznačit výkon a sportovního ducha tohoto vozu. Tento zvuk je však v interiéru poměrně výrazný již od 2500 otáček, což nemusí vyhovovat každému. Někdo upřednostňuje šestiválce s tichým ševelením a to rozhodně A6 3,0 nenabízí. Spotřeba odpovídá hmotnosti vozu a objemu motoru v kombinaci s automatem a málokdy klesá pod 12 l/100 km. Průměr během testu vyšel na 13,9 l/100 km. Novinkou u automatické převodovky Tiptronic s možností ručního řazení je přítomnost sportovního programu. Pokud je řadicí páka v pozici "S", program řadí vyšší rychlost později a dříve podřazuje, což řidiči přináší lepší využití potenciálu motoru.
Samostatnou zmínku si zaslouží brzdy, jejichž účinek se dá hodnotit jen v superlativech. Je to dáno rychlejším nástupem tlaku v tandemovém posilovači - maximální brzdový účinek dosahuje nejvyšší účinnosti s minimálním tlakem vyvinutým na pedál. Námi testovaný vůz měl navíc na předních kolech předimenzované plovoucí třmeny z hliníku a přední kotouče zvětšené na průměr 321 mm. Brzdový asistent je v tomto voze dodáván jako integrální součást standardně montovaného ESP.
Jízda s testovaným Audi je do značné míry předurčena jeho již dříve zmíněnými výkonovými parametry. V běžných podmínkách se chová podvozek naprosto neutrálně, s lehkým sklonem k nedotáčivosti. Jakmile se ale automatu podaří těžký vůz rozhýbat k vyšším rychlostem, lze si vychutnat i pod plynem projížděný přetáčivý smyk. Boční náklony jsou minimální a také příčné nerovnosti překonává Audi s přehledem. Nejvýraznějším projevem jízdy je ale stále již zmíněný hluk od motoru. Naopak aerodynamické proudění je téměř neslyšné, mimo jiné i díky změněnému tvaru stěračů, silnějším bočním sklům a změněnému těsnění oken.
Ocenit lze také příplatková sedmnáctipalcová kola, která rovněž přispívají k vynikajícím jízdním vlastnostem. Naopak určitým omezením v městském provozu je malý rejd a chybějící parkovací asistent.
Audi A6 je v testovaném provedení nesporně vysoce reprezentativním vozem. Jakkoli ale mluvíme o dokonalosti v jeho výbavě, testovaný motor v kombinaci s automatem se nám zdál přece jen málo přizpůsobivý a také poměrně hlučný. Zákazník má ale šanci zvolit i silnější přeplňovaný šestiválec 2,7 l a ve hře je také velmi populární dvouapůllitrový turbodiesel. Pohybujeme se ale v dvoumilionové kategorii a zde jsou jakákoli doporučení, řekněme, velmi individuální.
