TEST Audi A6 Avant 3,0 Bi-TDI (230 kW): První jízdní dojmy

Vyrazit na prezentaci nové karosářské verze známého auta je vždycky trošku problematické. Tedy ani ne tak vyrazit, jako spíše něco duchaplného z ní napsat, rozdílů většinou bývá zoufale málo a zkoušejte něco, co se dá napsat ve třech větách, rozmělnit do rozumně dlouhého článku. Naštěstí tohle nebyl případ modelu Audi A6 Avant.

Tedy ne, že by bylo tohle kombi něčím jiným, než sedanem s batohem, ale nových témat tu máme víc, než dost. Ale nejprve k tomu nejzásadnějšímu – 4,93 m dlouhé, 1,87 m široké a 1,46 m vysoké kombi představuje další z řady designově velmi atraktivních vozů z Ingolstadtu a dá se říci, že v tomto případě vypadá dokonce lépe, než výchozí sedan. To je zásluha zejména postupně vzad klesající siluety auta, inspirované vozy kupé.

Po otevření pátých dveří se odkryje jáma, schopna spolykat 565 l nákladu, při sklopení zadních sedadel (do roviny s dnem kufru) a plném zarovnání po střechu pojme auto 1680 litrů. Sklopení lze provést nejen od zadních bočních dveří, ale také dálkově zevnitř zavazadlového prostoru zatáhnutím na páčku, která ale budí dojem, že v ní musí každou chvíli něco prasknout.

Hlavním úkolem této mise bylo dostat se za volant verze s novým třílitrovým turbodieselem, přeplňovaným dvěma turby, jenž disponuje výkonem 230 kW v rozmezí 3900-4500 min^-1 a točivým momentem lokomotivových 650 Nm ve škále 1450-2800 min^-1. Ten je zkombinovaný s osmistupňovou automatickou převodovkou a za její asistence zvládne stovku za 5,3 s a jeho maximální rychlost činí 250 km/h.

Jak asi hádáte, tato mise byla splněna. Ba co víc, konkrétně se jednalo o verzi s paketem S-Line, aktivním zadním diferenciálem a dynamickým řízením, tedy v konfiguraci, představující maximální možné sportovní naftové provedení.

Při pohledu do technických údajů a srovnání se slabším, jednoturbovým třilitrem je jasné, že se v případě jeho ladění drželi trošku zkrátka, nicméně rozdíl mezi oběma motory je propastný.

Šest set padesát newtonmetrů již od nejnižších otáček zajišťuje skutečně impozantní zátah takřka od volnoběhu a motor má tolik síly, že se s výjimkou kickdownu převodovka vůbec neobtěžuje podřazovat a s býčí silou žene auto vpřed už pod 2000 otáčkami. A ten zvuk… Pro jistotu si stahuji okno a zkontroluji zrcátka, jestli mi na nárazníku nevisí nějaká „amerika“. Ale ne, to jen zvukové naladění 3.0 Bi-TDI připomíná benzinové osmiválce. Na mou duši…

Překvapuje mě, že prodleva turba v nízkých otáčkách není o mnoho menší než u standardního třílitru, motor se rozbíhá stejně hladce, jen o poznání důrazněji. Působivý je ale rozsah využitelných otáček, nový šestiválec nejen že s chutí zrychluje už pod dvěma tisíci, ale v manuálním sportovním režimu přeřazuje výš až v 5200 otáčkách! Je to opravdová nádhera.

A příjemným překvapením bylo i chování na silnici. Obrovská síla motoru umožňuje zadnímu diferenciálu razantně se vypořádat s nedotáčivostí auta v zatáčkách a to takovým stylem, že nezřídka dokonce došlo v módu Dynamic k vyvolání lehké přetáčivosti. Ale pokud to snad vyznělo tak, že je A6 Avant zase nedotáčivý mastodont, tak to nebylo záměrem. Více váhy vzadu naopak auto propůjčuje větší mrštnost a ovladatelnost, než je tomu v případě sedanu.

Zmínku zaslouží rozhodně i dynamické řízení. Jedná se o obdobu aktivního řízení u BMW, ale na rozdíl od něj tohle funguje až překvapivě dobře. Variabilní převod v zatáčkách zajišťuje znamenitou strmost řízení, takže se auto ovládá jen mírnými pohyby volantu, velmi se to podobá jízdě s Renaultem Laguna 4Control a řízení přitom rozhodně nelze považovat za mrtvé, tupé nebo dokonce umělé, je v něm naopak mnohem více citu a informací, než ve standardním audiřízení. Neptejte se mě, jak se jim to povedlo…

K vyzkoušení byly ale i nižší motorizace s pohonem pouze předních kol. Popravdě řečeno, některé kombinace mě překvapily, jako třeba se slabším třílitrovým TDI, neměl jsem ani tušení, že se něco takového ještě vůbec dělá. Ale ani teď nebylo překvapením konec, svezení s předokolkou bylo totiž nad očekávání příjemné.

Zatímco u quattra s aktivním diferenciálem je řidič sice rychlý a auto se snadno ovládá, nelze přehlédnout značnou váhu auta, v případě předokolky působí A6 Avant až překvapivě lehkonoze. Je jen minimálně nedotáčivý, zatáčí ochotně a v zatáčkách pneumatiky nesvádí tak tvrdé boje s odstředivými silami. Jakkoli jsem si myslel, že pohon předních kol v německé prémiové vyšší střední je naprostý nesmysl, v tomto případě to není vůbec marné.

Vzhledem k tomu, že jsem testoval sedan A6 poměrně nedávno, bylo také zajímavé sledovat, jak v Německu avant maskuje asi jediný větší neduh současné generace – větší hluk od kol. Na kvalitních německých silnicích prostě nic jako ruchy od podvozku neexistovalo a tohle auto je přece určeno primárně na tento typ povrchu. Že by dostal Avant dodatečnou izolaci podvozku je nepravděpodobné.

Je tu ale ještě jedna úžasná novinka. Vedle všech těch hi-tech hračiček, jejichž přítomnost na jednom místě je i v této kategorii momentálně ojedinělá, přibyla další radůstka – Audi zavádí do A6 navigační systém, využívající satelitních map Google, takže navigace zobrazuje trasu na obrazovce v reálném prostředí. Při jízdě tedy víte, že zatímco je dálnice lemována lesem, o kousek dál je jezero, louka, další lesík nebo farma.

A pokud si navigaci přiblížíte na maximum, dojde k přepnutí na Google Street Wiew (pochopitelně tam, kde je k dispozici) a šipky vás vedou přímo reálnou ulicí, v níž se můžete i otáčet a hledat. Vyžaduje to pochopitelně připojení k internetu a paušál na neomezené stahování dat. Pokud dojde k výpadku, jede se dál se standardním navigačním grafickým rozhraním.

Audi A6 Avant tedy kromě velkého kufru nabídne majitelům oproti sedanu lepší jízdní vlastnosti a ačkoli je to subjektivní, také atraktivnější vzhled. Nový dvouturbový naftový třílitr je mimořádně dynamický motor se zvukem benzinového osmiválce, schopný točit přes 5000 otáček.