TEST Audi A6 3,0 TFSI quattro - All inclusive

Vozy vyšší střední a luxusní třídy mají (pochopitelně za tučné příplatky) dnes v nabídce prakticky veškeré hi-tech, které lze v současných autech koupit. Aby také ne, kde jinde by mělo být k dispozici, než u vozů na vrcholu nabídky. Ale dosud víceméně platilo, že existovala jistá specifika, vlastní jen některým značkám, která konkurence vyvažovala něčím jiným.

Ne tak u nejnovější A6. Tu lze mít bez přehánění snad úplně se vším, co dnešní autoprůmysl nabízí. Že by konečně slogan ingolstadské firmy začal dávat smysl?

audi testy vyssistredni | acz 

Lovec hlav

Testovaný exemplář má sice krásná dvacetipalcová kola a světlomety s promakanou LED technikou, ale jinak je svou velikostí a barvou karoserie přímo prototypem nenápadnosti, takových aut jezdí v Praze desetitisíce. Tak proč se za mnou lidé otáčí, jako bych měl nejméně žluté otevřené lambo s výfukem Rámus?

Odpověď možná není tak složitá – odklon od jednoduchého a čistě funkčního designu směrem k neokázalé eleganci prostě nese své ovoce a je jedno, jestli hovoříme o už téměř retro modelu A7 nebo o konvenčním sedanu A6. Aniž bych se nějak zvlášť rozepisoval o jednotlivostech – tohle auto se prostě líbí. I mně.

First Class

Zevnějšek je fajn, ale nejvíce ocenění zaslouží posun v pojetí interiéru. Bavorští designéři konečně přestali používat pravítko jako jediný pracovní nástroj a kabina se změnila ze sice prvotřídně vyhlížejícího, ale velmi chladného, neemotivního kokpitu ve velmi útulné místo k životu.

A prvotřídní materiály nejen že zůstaly, ale ještě se potěšujícím způsobem rozrostly. Teď mám na mysli příplatkové obložení pravým jasanovým dřevem s přírodní strukturou, které posouvá kabinu bez přehánění do úplně jiné dimenze. Stojí sice skoro dvacet tisíc, ale nenaspecifikovat si auto s ním by byl vysloveně zločin.

Příplatková komfortní sedadla jsou skutečně komfortní a dokáží současně dobře držet tělo v zatáčkách, rozhodně je budete opouštět jen neradi. Pracoviště řidiče je ergonomicky bez výhrad a nehrozí ani jeho „přetlačítkování“, vše podstatné je ukryto v systému MMI.

Z prostorového hlediska A6 nijak nevybočuje se standardu třídy, žehrat na příliš široké středové tunely se u německých firem setkává už léta se stejným efektem jako házení hrachu na zeď a proběhnutí sedanu s metrem odhaluje, že zatímco v podélném směru je na tom A6 o nějaký ten centimetr lépe, v příčném má zase nepatrně navrch bavorák. V praxi to znamená, že prostorově strádat nebudete v žádném z těchto aut, na nožku přes nožku to ale není.

Když už sedíme v téhle mimořádně útulné kabině, můžeme se alespoň rámcově podívat na ten předlouhý seznam použité hi-tech. Máme tu systém, co sám najde mezeru mezi auty a automaticky zaparkuje, aktivní systém udržení vozu v jízdním pruhu, adaptivní tempomat, noční vidění, head-up displej, individualizační rozhraní Drive Select, které odhalí i přítomnost sportovního aktivního zadního diferenciálu, asistent předcházení kolizím, asistent dálkových světel, sledování značek s maximální povolenou rychlostí, bezdrátové připojení k internetu a další a další příjemnosti, o opravdu vymazleném audiu od B&O nehovoříc.

audi testy vyssistredni | acz 

Tři litry a kompresor

Koncern VW je novodobým průkopníkem downsizingu a přeplňování turbodmychadlem, proto (příjemně) překvapí, že si kompresorový třílitrový šestiválec nachází cestu do stále většího množství aut.

Jde prozatím o benzinový topmodel řady A6, má sice jen 220 kW, což by asi bylo možné docílit i bez „foukání“, ale chlubí se především masivním točivým momentem 440 Nm ve spektru 2900-4500 otáček.

Motor propůjčuje sedanu velmi slušnou dynamiku, vyjádřenou dostatečně výmluvně údajem o zrychlení z nuly na 100 km/h za 5,5 s a jeho okamžité reakce jsou dobře podpořeny neméně bryskními reakcemi dvouspojkové převodovky S Tronic.

Ta podřazuje bleskurychle, přeřazuje rychle a změny jednotlivých stupňů jsou velice hladké. Stejně jako u řady jiných 6+stupňových převodovek jsem měl ale pocit, že by auto mohlo řadit méně často a více využívat točivého momentu v nízkých otáčkách, obzvlášť v komfortním módu převodovky. Co je v tomto typu aut velice důležité – o práci motoru posádka (na rozdíl od módních turbodieselů) prakticky neví. Je znamenitě odhlučněn a pouze ve vysokých otáčkách se dovnitř dostává jemné vrčení, navíc o nějakých vibracích nemůže být vůbec řeč.

Co už nadchne méně, je spotřeba. Nejlépe se díky dlouhé sedmičce cítí motor na dálnici, kde se můžete při dodržování limitů dostat pod 10 litrů, kdekoli jinde je to ale naprostá utopie.

Ačkoli jsme se snažili jezdit stylem duševně vyrovnaného manažera, dostat se při normální jízdě pod 12,5 l/100 km bylo prakticky nemožné, což ostatně prozradil i několikatisícový dlouhodobý průměr, jenž nám zanechali dřívější uživatelé – 12,8 l/100 km.

Při pokusu o opravdu klidnou a úspornou jízdu se nám ale jednou povedlo dostat se na dohled desetilitrové hranici. To jsme ale řidiče museli několikrát budit… Co se spotřeby, pohybující se kolem 13 litrů týče, v tomto si nemá co vyčítat s podobně výkonným a dynamickým BMW 535i, dá se ale říci, že je Ingolstadt o nějakého půl litru lepší a od třísetkoňového benzinového auta asi nemůžeme chtít, aby jezdilo za osm.

Quattro jedině se sportovním „difem“

Stejně tak, jako by bylo nepochopitelné nedopřát si luxus dřevěného obložení, nedávalo by smysl ušetřit třicet tisíc a nenaspecifikovat si A6 s aktivním „sportovním“ diferenciálem.

Ten totiž dává nedotáčivostí vyhlášeným audinám schopnost ochotněji zatáčet a co si budeme povídat, ocení to i řidič limuzíny vyšší střední třídy. Dost na tom, že to bere diferenciál dost „na pohodu“ v komfortním režimu a asistovat se mu moc nechce a v plně automatickém se občas chová malinko nepředvídatelně. Ale díky systému Audi drive select si lze zvolit individuální nastavení, což v mém případě znamenalo podvozek a převodovku na komfort a quattro, řízení a tuhost přitažení bezpečnostního pásu na Dynamic.

audi testy vyssistredni | acz 

V dynamickém módu už zatáčí A6 o poznání ochotněji, dokonce lze při projetí zatáčky s výrazně stlačeným plynem zaznamenat i přetáčivé choutky, ve většině případů ale spíše zmírňuje nedotáčivost, než aby se auto mohlo chlubit kdovíjakou neutralitou. Nicméně bezelstně nedotáčivý charakter mají dnes i konkurenční zadokolky, takže to asi nebude nic, co by řidiče vozu této třídy uráželo. Zajímavé také bylo, že auto neochotně a s námahou manévrovalo při nízkých rychlostech, patrně důsledek nastavení geometrie podvozku.

Z podstaty věci vyplývá, že auta této kategorie jsou určena v první řadě na delší přesuny po rovných úsecích silnic, kde A6 disponuje znamenitou směrovou stabilitou, při níž oceníte lehkou apatii řízení kolem přímého směru, která je logicky trošku nevhod při jízdě po okreskách. I zde je auto schopno svižné jízdy, při níž se netrápí, pokud ale každodenně polykáte s autem spíš okresky než státní silnice a dálnice, asi byste stejně měli jít o město dál.

Mimochodem – to řízení. V režimu Comfort je příliš přeposilované, v Dynamicu však na rozdíl od některých jiných vozů značky netuhne tak výrazně, je tedy pro A6 ideálním nastavením. Mohlo by asi být ostřejší a méně odtažité, přesnost mu ale s výjimkou přímého směru nechybí.

Komfort s pihou

Co se komfortu týče, připravte se na to, že vás A6 nejspíš překvapí poměrně výrazným hlukem od kol. Zatímco o obtékajícím vzduchu a motoru posádka vůbec neví, tento původce ruchů pro změnu citelně vynikne, zejména pak na hrubém povrchu, kterého je na našich silnicích bohužel celkem dost. Určitě to jde na vrub i 20“ kolům, ale na to se holt mělo myslet…

Ovšem zatímco dosud bylo slabinou audin nepřesvědčivé tlumení rázů od nerovností, vzduchový podvozek v A6 je v tomto ohledu mimořádně vydařený. Ačkoli není v módu Comfort tak plavný jako BMW 5, tím méně jako třída E, rázy z nich tlumí asi nejlépe, tupá rána pronikne do kabiny pouze sporadicky. Jízdní pohodlí provázejí lehké náklony karoserie, v Dynamicu auto ztuhne a karoserie začne na nerovnostech trochu kmitat, dle mého názoru jsou ovšem sportovní režimy u takovýchto aut využívány zřídka.

V nejlepší formě

Pokud bylo Audi obecně považováno ve vyšší střední třídě dosud za „toho třetího“, jenž není ani sportovní ani komfortní, poslední generace hlavních německých rivalů prošly poměrně výraznými změnami charakteru, které lze nejlépe vyjádřit tak, že BMW chce být více jako Mercedes, Mercedes chce být více jako BMW a Audi chce být více jako BMW a Mercedes.

Výsledkem těchto rošád je, že se aktuální A6 klidně může stát v přímém srovnání první volbou i z jiných důvodu, než je korporátní fleetová politika firem, provozujících velké parky služebních aut.

audi testy vyssistredni | acz 

TR>

Plusy

• Silný motor
• Rychlá a hladce řadící dvouspojková převodovka
• Velmi dobrý jízdní komfort
• Komfortní sedadla s dobrým bočním vedením
• Útulný interiér
• Široká škála hi-tech prvků výbavy
• Dobrá spotřeba

Minusy

• Větší hluk od kol
• Nedotáčivý charakter podvozku
• Velký rozdíl reálné spotřeby od udávané
• Neochota auta manévrovat v nízkých rychlostech