Škoda Joyster: Citronově žlutý koncept byl stylovým autem pro zábavu
Fešácký hatchback Joyster mohla Škoda i vyrábět, ale nevydělávala by na něm. Zůstal tak bohužel v jediném exempláři.
Mladoboleslavská Škoda překvapila v září 2006 na autosalonu v Paříži studií přitažlivého žlutého hatchbacku s jedním párem bočních dveří. První fotografie a skici se objevily 18. 9., vůz byl pak odhalen o deset dní později Navázal na koncepty Roomster (2003) a Yeti (2005), některými prvky hlavně na první z nich. Stylovka nahlížela do budoucnosti, ale měla nabídnout i potěšení z jízdy, proto anglické slovo „joy“ (radost) v názvu Joyster. Emotivní sportovní vzhled by určitě přilákal mladší klientelu. O něco delší Fabii první generace si totiž kupovali alespoň v západní Evropě hlavně starší lidé...
Auto bylo navrženo tak, aby dobře posloužilo při každodenním použití i pro volný čas. A vlastně i velmi chytře, známý firemní reklamní slogan rozhodně nelhal. Tvary vznikly pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Škody Jense Manskeho, na voze pro Paříž se začalo pracovat v březnu 2006. Manske návrháře rozdělil do tří týmů, nakonec byla vybrána podoba, kterou vytvořil stylista Jan Tuček.
Víko s lavičkou
Na výsledku zaujala moderní diodová světla, nejen nízká přední. Široké pásy těch zadních ve tvaru ležícího písmene C byly po stranách integrovány do sloupků a vizuálně propojeny přes víko zavazadelníku, o kterém ještě bude řeč. Posuvná panoramatická střecha se nacházela nad prakticky celým interiérem. Černé sloupky včetně úzkých středních navozovaly dojem jednolitého prosklení. Vizuální zážitek umocňovaly vytažené robustní blatníky i velká pětipaprsková kola, pak také předsunutá kabina a kratičký zadní převis. Vnější zpětná zrcátka byla umístěna na dveřích na „tykadlech“.
Hatchback Joyster vlastně nebyl tak úplně třídveřový, protože vzadu měl vodorovně dělené víko po vzoru uzavřené studie Yeti. To obsahovalo další čalouněnou piknikovou lavičku, na které mohli sedět dva lidé, když vůz stál. Unesla až 150 kg. Zadní dělená sedadla však zůstávala uvnitř, variabilitě ovšem prospěla rovná podlaha. Přední anatomické sedačky hrály na sportovní notu. Odnímatelné schránky na jejich zadních stranách sloužily i coby batohy, měly totiž integrované popruhy. Jinak se do nich vešel kromě mobilu či digitální kamery také laptop. Opěradlo spolujezdce šlo sklopit dopředu, takže jeden z boxů mohl použít coby odkládací prostor třeba i řidič.
UMPC
Černo-žlutému interiéru s chromovanými, stříbrnými nebo titanově šedými prvky jinak dominoval tříramenný volant. Pružné elastické textilní díly palubní desky šlo vyměnit za jiné v odlišných barvách. Palubní elektronika vynikala vyspělostí. Hlavní roli zde hrál vyjímatelný UMPC (Ultra Mobile Personal Computer). Po zasunutí do konzoly v palubní desce se prostřednictvím dotykové obrazovky tohoto tenkého notebooku ovládalo audio, posádka se mohla připojit k internetu telefonovat přes něj, využít zařízení coby hudební databanku i satelitní navigaci, navíc také měnit barvu podsvícení kabiny.
Mimo automobil pak mohl být použit coby záznamové médium na video a hudbu, případně jako digitální diář. Samozřejmost představovalo i zobrazení technických informací o stavu vozu, tlaku v pneumatikách, teplotě oleje či případných závadách. Sloužil také coby provozní deník, mobilní palubní kniha, data byla využitelná při servisu, a to nejen tom pravidelném.
Nakonec stopka
Škodovka po vesměs pozitivních ohlasech z pařížského autosalonu dokonce uvažovala o sériové výrobě. Po premiéře 2. října 2006 se o tom Hospodářským novinám zmínil sám personální šéf Škody Martin Jahn. „Potřebujeme ještě jednu dobře zavedenou velkosériovou modelovou řadu. Té je možné dosáhnout právě v segmentu malých aut. Malá auta a mladí lidé, logickým spojením těchto dvou prvků je Joyster," připustil před 13 lety.
Motoristická média spekulovala o tom, že coby základ dostane benzinovou čtrnáctistovku s výkonem 63 kW (86 k), chybět neměly ani přeplňované vznětové 1.4 TDI s 59 kW (80 k) a 77 kW (105 k). Třešničkou na dortu měla být přeplňovaná zážehová verze RS se 103 kW (140 k).
Jenže přišla stopka. V září 2007 na frankfurtském autosalonu poskytl dosluhující šéf Škody Detlef Wittig rozhovor Světu motorů, kde mimo jiné řekl: „Joyster demonstroval naši představu auta menšího než Fabia, ale postaveného na její platformě. Ukázalo se však, že by takový vůz nemohl být cenově konkurenceschopný. Proto jsme koncept pro tuto chvíli zmrazili.“ Na počátku prosince 2007 jeho nástupce ve funkci Reinhard Jung tato slova potvrdil. V rozhovoru pro iDnes řekl: „Joyster sice získal velkou popularitu, ale bohužel veškeré konkrétní studie prokázaly, že by jeho produkce nebyla pro Škodu ekonomicky přínosná. Proto se zatím vyrábět nebude.“
Design se uplatnil
Časem se rozhodnutí ukázalo být definitivní. Jediný exemplář dodnes zůstává ve sbírkách továrního muzea v Mladé Boleslavi, je součástí depozitáře. Tzv. „A-entry“ model pro mladé lidi jsme si nakonec koupit nemohli – tedy ve funkční podobě. A upřímně, byla to škoda. Sběratele automobilových modelů potěší alespoň zmenšenina v měřítku 1:43.
Okřídlený šíp dal přednost ještě menšímu koncernovému projektu NSF (New Small Family), ze kterého se nakonec zrodilo Citigo. Design kol z Joysteru ale použily Scouty na základě Roomsteru i druhé generace Fabie, prosklenou střechu až po víko kufru dostal Rapid Spaceback a ani hranatější maska chladiče nepřišla vniveč.
Zdroje: Škoda Auto, Netcarshow, archiv auto.cz, Wikipedia, iDnes.cz, Design Museum.cz, TipCars, Hospodářské noviny
Foto: Škoda Auto