Rozhovor s exministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem: Za elektronickou dálniční známkou si stojím!
Na pozici ministra dopravy strávil devět měsíců. Vaz Vladimíru Kremlíkovi zlomila zakázka na prodej elektronických dálničních vinět. Pro Svět motorů ale hovořil i o dalších tématech. Proč drhne výstavba silnic, jak vnímá elektromobilitu a co si myslí o nedomyšlených cyklopruzích?
Třicátého dubna 2019 byl pro Vladimíra Kremlíka slavnostní den. Prezident České republiky Miloš Zeman jej oficiálně jmenoval do funkce ministra dopravy. Kremlík vystřídal Dana Ťoka, jemuž premiér Andrej Babiš (všichni za ANO) sečetl kupící se resortní fauly a průšvihy. Na ministerském křesle se ale příliš dlouho neohřál. Po devíti měsících se v lednu balil kvůli zakázce na prodej elektronických dálničních známek za 401 milionů korun, kterou nekritizovala pouze odborná veřejnost, opozice, ale nakonec i sám předseda vlády Babiš. A právě tímhle tématem načínáme náš rozhovor. V pražském břevnovském bytě Vladimíra Kremlíka, který vybral za místo setkání. Mimochodem v tom, o nějž se ještě teď kvůli podivnému financování nákupu zajímají bulvární média.
Cítíte vinu za zakázku na prodej elektronické dálniční známky, která vás stála místo?
Člověk by neměl zpětně litovat. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dostal podnět a přezkoumal ho. Nezjistil žádné důvody pro zahájení správního řízení. Postup při zadávání tedy nebyl v rozporu s předpisy o veřejných zakázkách. Já jsem tam ze své strany ani předtím opravdu neshledal žádné právní pochybení, což jsem několikrát zdůraznil.
Snažil jste se to vysvětlit premiéru Andreji Babišovi?
Říkal jsem mu, že zadavatelem nebylo ministerstvo dopravy, ale Státní fond dopravní infrastruktury, který zakázku objednával. Když jsem hovořil s Andrejem Babišem, mluvili jsme o tom, že zkusíme snížit cenu zakázky. Ve své podstatě systém byl řádově kolem ceny 123 milionů korun. Další byly služby, rozvoj a tak dále.
Čili přiznáváte chybu, že jste to přinejmenším špatně odkomunikovali?
Chyběla mi vysvětlovací kampaň ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury. K tomu bylo nešťastné, když ministerstvo dopravy vydalo v dobré víře zprávu, že máme e-shop. Že si lidé budou moct koupit e-známku. Což je ve své podstatě dobrá věc pro všechny.
Ale za 401 milionů korun?
Právě že to mylně asociovalo, že jde o předražený e-shop. Nicméně šlo o velmi složitý informační systém, který zahrnoval funkcionality v režimu utajovaných informací.
Řada expertů se ovšem shodla v tom, že některé věci v zakázce byly zbytečně. Třeba nutnost call centra v angličtině, češtině i němčině…
Budu se opakovat. Zakázku připravoval Státní fond dopravní infrastruktury. V principu musíme rozlišit dvě roviny: právní a věcnou. Do procesu zadávání jsem jako ministr nezasahoval. Ponechal jsem volnost odborníkům. Takže zde máte mé vyjádření a tečka.
Jak jste sledoval hackathon – akci, během níž parta nadšenců kolem IT podnikatele Tomáše Vondráčka chtěla připravit elektronický obchod na e-vinětu během 48 hodin?
Na rovinu s úsměvem. To, že jeho výsledky nebyly využity, pro mě žádné překvapení není.
Když se vrátíme na začátek vašeho angažmá, s jakou prioritou jste šel na ministerskou pozici?
Urychlit výstavbu! Priorit ovšem bylo víc. Dost jsem se soustředil také na zvýšení bezpečnosti na silnicích a železnicích. Vlastně jsem zapomněl na tu nejdůležitější věc.
Kterou?
Spustit nový, moderní mýtný systém. Mýto se spustilo a satelitní systém jsme zvládli. Byť se našla spousta škarohlídů, kteří čekali, že mě premiér odvolá. Stalo se tak až u několikrát zmíněné elektronické dálniční známky, kterou beru také jako úspěch a za níž si stojím!
Co konkrétně se vám podařilo u vaší priority zrychlení výstavby?
Kromě nelegislativních opatření v rámci podřízených organizací se nám povedlo předložit do vlády zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který byl připraven za ministra Ťoka. Za mě se říkalo, že bychom to zkrátili přibližně o třetinu – čili bychom se dostali na osm devět let. Nicméně to bylo ještě před novelou současného ministra Havlíčka, jež to zkracuje na nějakých šest.
Nepřijde vám, že i tak výstavba trvá šíleně dlouho?
Máte pravdu, je příšerné, jak to u nás trvá. Ministerstvo dopravy prostě není dopravní sprint…
Kde je zakopaný pes?
V legislativě a řadě let před námi. Není to jen o Babišovi, že urychleně nestaví. Staví se a modernizuje.
Ale jakým tempem. To je tristní…
Za mě bylo otevřeno 34 kilometrů dálnic. V porovnání s rokem přede mnou se jednalo o čtyři kilometry. Víte, všichni se pohybujeme v právním prostředí. A pokud ho nezměníme, výstavbu neurychlíme. Jen pro zajímavost jsem si pro vás připravil pár čísel.
Sem s nimi!
Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR jsme analyzovali, jak rychle se staví. Komora analyzovala celkem 249 kilometrů, kam spadaly dálnice i další komunikace. V důsledku zdlouhavého povolovacího procesu představuje celkové zdržení 236 let. A zvýšení ceny 16 miliard korun! Vezměte si tuhle částku, kdyby se dala na výstavby silnic druhých a třetích tříd. To jsou v podstatě peníze na čtyři roky. Dále se potom příprava jednoho kilometru dálnice v důsledku zdlouhavého povolovacího procesu protáhla přibližně o osm a půl roku s navýšením ceny o 65 milionů korun, aniž by se koplo do země.
Je tohle podle všeho též důvod žalostného tempa výstavy dálnice D1?
Ano. Stačí si vzít různé protahované odvolací procesy. Podávání námitek do různých řízení – ať stavebních, či územních. Jenom to, aby rozhodnutí nabylo právní moci, trvalo neuvěřitelných 441 dní.
Snažil jste se o zrychlení výstavby dálnic, aby se pracovalo více v noci. V čem se objevil zádrhel?
Říkalo se, že hygiena to nepovoluje, brzdí. Řešil jsem to proto s tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který mě ujistil, že u hygienických stanic problém není. Byla to opět otázka zbyrokratizovaného procesu. Prostě se hledaly důvody, proč nedělat v noci mimo obce. Tuhle cestu jsem ale odšpuntoval. Věřím, že se to bude stále posouvat a stane se to běžnou praxí.
Další věcí, která se trochu zapadla, byla vaše snaha zvýšit dálniční limit ze 130 na 140 kilometrů za hodinu. Pořád tento názor zastáváte?
Jednoznačně jsem byl pro, aby se rychlost takto zvedla. I v tunelech jsem požadoval zvýšení. Protože pokud to dálnice technicky a stavebně umožňuje, nevidím důvod, proč to tempo nezvýšit.
Za co nejvíc dostáváte pokuty?
Přiznám se, že jednu pokutu jsem dostal jako ministr a pak jednu po skončení ve funkci. Nejprve k té ministerské. Jel jsem soukromým vozem a při výjezdu ze Strahovského tunelu jsem to vzal přes jízdní pruh. A ta druhá se odehrála, když končila první vlna epidemie. O jeden den mi nevyšla technická. Nařízením EU mi však tu druhou následně zrušili, protože Unie prodloužila platnost STK.
Řešil jste během svého působení bodovou novelu?
Velmi intenzivně. Byla připravena už za ministra Dana Ťoka. Začalo nám chodit hodně podnětů, jaký je to přísný nesmysl, co to připravujeme za balast. Že chceme likvidovat motoristy, seniory, že budeme příliš sankční. Proto jsem k tomu udělal bodový workshop. Současně jsem chtěl, aby kolegové přichystali modelové situace. Na ministerstvu jsem postrádal větší edukaci pro různé spolky, zvlášť pro seniory.
Není to chyba Besipu?
Ano, jeho role trošku chybí. Poněvadž spousta motoristů doopravdy neví, za co všechno můžou přijít o řidičské oprávnění. Celkově si myslím, že by se mělo více vysvětlovat – typicky teď nárůst cyklopruhů po Praze.
Jak se díváte na expanzi cyklopruhů v hlavním městě?
Dost rozpačitě. Probíral jsem to s Adamem Scheinherrem, pražským náměstkem pro dopravu. Chtěl jsem ho seznámit s tím, že v řadě případů neví ani motorista, ani cyklista, jak se správně chovat. Že znovu chybí edukace. Podobně rozpačitě jako já je vnímá spousta projektantů a stavbařů. Praha to možná myslí dobře, ale vedení si musí přiznat, že naše metropole není cyklistické město, třebaže by to bylo podle mě super. Prostě nejsme Dánsko, kde to může fungovat. Navíc je to dost nebezpečné a nedomyšlené.
Neplatí stejná nedomyšlenost rovněž pro elektromobilitu?
Coby ministr dopravy jsem jí fandil, třebaže mi hodně lidí říkalo, že je to slepá větev, že přednost budou mít jiné pohony jako vodík a další. I hasiči mi říkali, jak složitě se elektromobily hasí. Nicméně až čas ukážete, jak to s ní bude. Osobně jsem v elektromobilu nikdy nejel, byť mi to soused pořád nabízí.
A je podle vás v pořádku, že Národní akční plán čisté mobility počítá nejen s podporou elektromobility, ale také se zákazy fosilních paliv a zdaněním aut na fosilní paliva? Praha chce od roku 2022 zakázat nákladním vozům bez emisní normy Euro 6 vjezd do centra…
Tady je potřeba myslet na běžné lidi, obyčejné motoristy. U nás ten vozový park není úplně nový. Upřímně kdo si ten elektromobil pořídí? Některé věci jsou možná předčasné. Problémy s nabíjením, dojezdem a tak dále. Vyřeší to ale až ten čas. Spíš si vsadil na to, že jde o hodně vzdálenou budoucnost.
Nyní se ale přesuňme do minulosti. Co se vám během ministrování nepovedlo?
Dobrá otázka. Asi rychlejší omezení zákazu předjíždění kamionů. To mělo být hotové dřív, byť tam byly různé tlaky. Logický argument byl třeba ten, že chybějí odpočívky. Stejně tak se nepodařilo protlačit kompletní zpoplatnění silnic I. třídy, což mě mrzí.
Sledujete práci současného ministra Karla Havlíčka?
Ano, ale hodnotit ji mi přijde nezdvořilé. Teď se podařilo dát do dopravní infrastruktury 124 miliard korun. Budu moc rád, když se je podaří reálně proinvestovat. Současně mě to vede k zamyšlení nad projekty PPP.
V jakém ohledu?
Když je dostatek peněz, vyvstává otázka, zda projekty PPP realizovat. Osobně bych se přimlouval za přehodnocení, jestli třeba D4 dokončit projektem PPP, neboť je zde několik úseků, které by se daly hned zahájit, vysoutěžit: klasicky ze strany ŘSD. Poněvadž jsou z vyšší míry připravené. Nebyly by tam žádné budoucí platby ani závazky pro budoucí generace.
Po čem se vám z ministerstva dopravy stýská?
Po celkovém vytížení. Rád rovněž vzpomínám na knihu pošty, potkávání se s lidmi. Na ministerstvu taky moc dobře vařili.
Šel byste do ministrování v budoucnu znovu?
Život je běh na dlouhou trať. A jak říká pan prezident Zeman – jednou ministr, vždycky ministr. Proto do budoucna nevylučuji vůbec nic. Nasbíral jsem zkušenosti, spoustu věcí bych udělal jinak. Také mi teta vyčinila. Říkala: „Vladimíre, Vladimíre, ty jsi za mnou měl přijít, hned jak jsi byl jmenován!“ Prý kdybych se s ní bavil, tolik chyb bych neudělal. Tak třeba příště.
Vladimír Kremlík o...
… předběhnutí na pohřbu Karla Gotta: Řešilo se, jestli jako ministři půjdeme položit věnce. Všechno jsem měl připravené podle protokolu a dopadlo to nešťastně. Lituji toho. Na druhou stranu abych si tam šel ostentativně stoupnout do fronty, přijeli by zas jiní novináři a řekli, že ministr nemá nic jiného na práci. Omluvil jsem se, bohužel ta nálepka mi zůstala. Zpětně bych to dal řidiči, ať tam ten věnec položí.
… posilování: Čínská chřipka mi to trochu překazila, ale začal jsem hodně trénovat na venkovní hřiště, teď už i běhám. A i jsem zhubl. Resort dopravy zdraví moc neprospíval. Kvůli náročnému programu jsem jezdil pozdě domů a přibral. Dost se to odrazilo v oblecích, a hlavně v košilích.
… zákonu o provozu na pozemních komunikacích: Těch čtyřicet novelizací od roku 2000 je bohužel dar naší legislativy. Česká republika nemá úřad pro legislativu (nemyslím Legislativní radu vlády), kde by seděli mladí chytří lidé a sepisovali zákony. Vesměs se ukazuje, že řada zákonů je šitá horkou jehlou – neprojde klasickým připomínkovým řízením. Pak se ukáže, že ne vždy je to dobře, a daný zákon se musí upravit.
… aktivitě na sociálních sítích: Komunikace s veřejností je nesmírně důležitá. Dřív resort dopravy nebyl moc otevřený veřejnosti, jak by si zasloužil. Snažil jsem se točit videa, být aktivní. Pomáhal mi s tím jeden šikovný kluk z mediálního odboru. Staral se mi hlavně o facebook a twitter.
… výpovědní lhůtě na ministerstvu: To bylo úsměvné, to řešilo ministerstvo dopravy. Tam šlo o to, že jsem panu premiérovi odmítl rezignovat. Co se týče výpovědní lhůty - jsem právník a advokát, čili nemůžu podepisovat dohodu o rozvázání pracovního poměru, když žádný neexistuje. Takže nebudu podepisovat nicotný dokument.
Vladimír Kremlík
- Český právník a bývalý ministr dopravy se narodil 9. prosince 1972 v Čáslavi.
- Vystudoval bakalářský obor sociální práce na Univerzitě Hradec Králové, v roce 1999 absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze, kde získal titul JUDr. a stal se právníkem.
- Po dokončení studií pracoval mezi lety 1999-2002 ve Fondu národního majetku coby vedoucí sekce strategických privatizací.
- V roce 2002 krátce působil na Úřadu vlády ČR jako ekonomický poradce premiéra Vladimíra Špidly.
- Mezi lety 2002-2006 byl ředitelem sekce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
- V letech 2006-2007 působil na ministerstvu dopravy a následně jako manažer na Letišti Praha.
- Následně se živil coby koncipient v advokátních kancelářích, později také jako samostatný advokát.
- V letech 2015 působil jako náměstek pro právní služby a hospodaření s majetkem na ÚZSVM.
- 30. dubna 2019 jej prezident Zeman jmenoval osmnáctým ministrem dopravy České republiky, kde setrval do ledna 2020.
- S manželkou, s níž vztah ukončil, má dvě děti.
