Rozblikáme Česko: Správně načasovaný blinkr je základ! (1. díl)
Začínáme se seriálem k naší kampani Rozblikáme Česko. Dnes se podíváme na první bod Desatera správného používání blinkrů, a to na včasné zapnutí blikaček.
Šílený vědec by jistě vymyslel nějaký úžasný vzoreček, kde by umocňoval, odmocňoval, logaritmoval, počítal úhly a na základě vektoru rychlosti větru i vozidla a viskozity povrchu silnice spočítal, kdy přesně začít blikat. Ale tak složité to nebude, protože ohánět se logaritmickým pravítkem za volantem není bezpečné.
Vezmeme to tedy selským rozumem. Často vídáme případ, kdy před křižovatkou zastaví auto. Pak se začne rozjíždět, a v tom okamžiku teprve bliká. Případně auto přijede ke křížení ulic, začne zatáčet, a až v tu chvíli se objeví znamení o změně směru jízdy. To je samozřejmě špatně.
Blikat až ve chvíli, kdy točíte volantem, je pozdě. Kolik metrů předem tedy začít blikat? Prohledali jsme všechny možné debaty a studie na toto téma a zjistili, že spíš než o vzdálenosti se budeme bavit o času. A ideální je, záleží ale na okolnostech, cca 5 sekund před započetím manévru, do čehož počítáme i to, že začneme brzdit.
Třeba v jednom americkém státě jsme našli zmínku, že se má blikat 100 stop před křižovatkou. To je 30 metrů. Pokud pojedeme v obytné zóně dvacítkou, tak to jistě stačí, ale mimo obec na devadesátce urazíme za sekundu 25 metrů. To bychom blikali jen vteřinu. A to je hodně málo.
Hlavně myslet
A teď výše řečené zase můžeme na chvíli hodit za hlavu. Logicky, když jsou před námi dvě nebo tři odbočky v těsné blízkosti za sebou, může včasné blikání zmást řidiče vyjíždějícího z první ulice. V takovém případě platí, že méně je někdy více. Pokud bychom mohli někoho zmást, což by vedlo k tomu, že dotyčný vyrazí a nedá nám přednost, protože si myslí, že odbočíme, tak je lepší dát blinkr později
Až se dostaneme k pátému bodu, tak budeme řešit objíždění překážek. Pokud objedeme třeba stojící auto nebo hromadu písku složeného na vozovce či předjedeme cyklistu, musíme dát při vracení zpátky na svou stranu blinkr doprava. Jestliže to ale uděláme před křižovatkou, opět můžeme ostatní zmást. V takovém případě je lepší si zablikání doprava nechat na později, tedy počkat až za křižovatku.
Autor tohoto textu se díky několikerému rozšiřování řidičáku v posledních letech mnohokrát stal žákem autoškoly. Bohužel instruktoři většinou vyžadovali blikat hned po objetí překážky, nehledě na blízkost křižovatky. Na rovinu říkáme, že to není ideální, a ač to teď může znít kacířsky, v tomto případě se domníváme, že nezablikat doprava po manévru je lepší než blikat před křižovatkou a vyvolat dojem, že odbočím z hlavní do vedlejší.
Důležité je myslet a vnímat své okolí. Pokud blinkrem někoho zmateme, je lepší se sáhnutím po páčce počkat nebo výjimečně nebliknout.
Blikat musíme i při předjíždění. Pokud se snažíme dostat před pomalu jedoucí auto či kamion, asi na to nezapomeneme. Ale dávat znamení o změně směru jízdy musíme i při předjíždění cyklisty. A to i v tom případě, že neměníme směr, protože silnice je široká a kolo jede po krajnici. Vždy si musíme uvědomit, že přes nás, nezáleží na tom, zda jedeme malým autem nebo dodávkou, ti za námi nevidí dopředu. Blinkr spojený s minimálním vybočením do směru je pro ně signál, že se něco děje. Možná předjíždíme cyklistu, možná jde proti nám chodec. Sice by i šofér za námi měl stále dávat pozor, ale lepší je mu blinkrem dát vědět, že tu je chodec či cyklista. A bliknutím doprava naznačíme, že jsme už kola předjeli a cesta dál je volná.
Co na kole?
Zatímco v autě nebo na motorce začneme blikat třeba 80 metrů před změnou směru jízdy, blikáme po celou dobu odbočování nebo přejíždění z pruhu do pruhu, cyklista či motorkář na stroji bez blikaček ukazuje jen před zahájením manévru
Občas vídáme cyklisty, kteří ukazují i během odbočování. To vyloženě není smrtelný hřích, ale slovy klasika: „To mi hlásit nemusíte, to přece vidím.“ Když manévr již probíhá, je to vidět, a hlavně by se jezdec v jedné stopě měl už držet řídítek obouruč, aby při zatáčení nespadl.
I tady je ale třeba přemýšlet a vnímat provoz. I když ukážu vlevo a pak jedu, může se stát, že auto jedoucí za mnou bude mít problém s tím, že najednou křižuji jízdní pruh od pravého okraje ke středové čáře. Pokud si nejsem jistý, že mě řidič viděl a nezačal zpomalovat, vyplatí se ukázat ještě jednou. Pořád je lepší vytáhnout ruku dvakrát nebo třikrát než skončit pod koly auta.
Jak už jsme psali na předchozích stránkách, znamení rukou dává nejen cyklista, ale taky ho může dát řidič auta, když mu blinkry nebudou fungovat. Doleva ukazuje normálně vystrčením ruky z okýnka. Vpravo může ukázat spolujezdec. Nebo řidič, který pokrčí ruku v lokti a zvedne dlaň vzhůru.
Napište nám
Jak daleko před křižovatkou blikáte? Kolik metrů nebo sekund? Napište nám to na Facebook Světa motorů. A přidejte své tipy, rady, postřehy nebo zkušenosti. Případně doražte na naši akci v pražských Letňanech v sobotu 6. září a můžeme si o blikání popovídat osobně. Budeme rádi za vaše postřehy a připomínky. Chceme, aby se o blikání lidé bavili a tím si uvědomovali, že to jedno ťuknutí prstem do páčky pod volantem může zachránit někomu i život nebo zdraví.
Na poslední chvíli
Pokud na poslední chvíli zahlédneme odbočku do ulice, kterou hledáme, zpravidla nestačíme včas blikat. Zoufalé hledání ulice nebo volného místa může vést k prudkému brzdění. Pokud jsme v „hledacím módu“, je lepší hodit blinkr doprava a výrazně zpomalit. Pomalu jedoucí blikající auto sice nemusí řidič za námi přivítat s nadšením, pokud ho zdržíme, ale bude vědět, že jedeme pomalu, a musí s tím počítat. Pokud na poslední chvíli šlápneme na brzdu a třeba ani neblikneme, může taky ten nedočkavec za námi skončit v našem kufru.
Rychlost blinkrů
To, jak rychle se blinkr rozsvěcí a zhasíná, je dáno předpisy o technické způsobilosti. Těmi se musí řídit výrobci aut. V EU by měla být dodržena frekvence 1,5 Hz s povolenou odchylkou ± 0,5 Hz. To znamená 90 bliknutí za minutu, s odchylkou třicet nahoru i dolů. V USA není rychlost takto striktně předepsaná, některá auta proto blikají rychleji než evropská. Ale i Američani se většinou drží tempa do 120 bliknutí za minutu, což je v toleranci i pro náš kontinent.
Partneři projektu
Zdroj: Svět motorů
