Povinné udržování v pruzích může být i nebezpečné, varuje ADAC
Německá organizace je k nově povinnému prvku bezpečnostní výbavy částečně kritická. Ne všechny dostupné systémy jsou totiž dobře naprogramovány, aby pomáhaly. Některé vás dokonce mohou uvést i do nepříjemných situací.
Od letošního 7. července vstoupila v platnost bezpečnostní norma, kterou známe pod zkratkou GSR II. Ta mimo jiné automobilkám působícím v Evropské unii nařizuje, aby do všech nových vozů instalovaly některé bezpečností a jízdní asistenty. Nejvýraznějšími z nich jsou otravné upozornění na překročení povolené rychlosti a udržování v jízdním pruhu, které musíte vypínat po každém startování.
A právě druhý na jmenovaný asistent se zaměřila renomovaná organizace ADAC neboli Všeobecný německý autoklub.
Ta sice zavedení této technologie vítá a vidí v ní velký potenciál při předcházení dopravním nehodám s tragickými následky, zároveň ale varuje před tím, že v některých případech udržování v jízdním pruhu není úplně ideálně nastavené. Jedná se totiž o elektronického pomocníka, který vyhodnocuje data z kamer a dalších senzorů, jeho fungování tudíž závisí na tom, jak dobře ho inženýři naprogramují. Nejde tedy o systém, který by v každém voze pracoval stejně či velmi podobně.
Osobně se mi například několikrát stalo, že na užší okresce s bílými pruhy pouze u krajnice mě udržování v jízdním pruhu při vyhýbání většímu vozidlu v protějším pruhu poslalo do protisměru, protože mělo dojem, že mé auto míří ven z vozovky. To ostatně zmiňují i odborníci z ADAC. Technologie při korekci směru totiž pracuje s relativně vysokými silami, takže vás dokáže při řízení i přetlačit, byť mírně.
Podle legislativy mohou být řídicí síly až 50 newtonů (ekvivalent pěti kilogramů). Z pohledu další organizace v podobě Euro NCAP, jež se zabývá primárně nárazovými testy, přitom taková síla není vůbec nutná. Výsledná hodnota by proto měla odpovídat spíše situaci, nikoliv přednastavenému číslu.
ADAC proto vyzývá automobilky, aby v případě nutnosti své technologie optimalizovaly tak, aby byly ku prospěchu. Jinak je řidiči budou po každém startování vypínat, tudíž pozitivní efekt bude nulový. Respektive záporný, jelikož povinné udržování v pruzích nakonec stejně ve zvýšené ceně automobilu zaplatí zákazníci.
Němci zároveň upozorňují na to, že nové technologie, byť často prospěšné (třeba parkovací senzory či hlídání mrtvého úhlu), jsou pouze podpůrné. Plně odpovědný nadále zůstává řidič. I v tomhle případě totiž platí, že funkčnost asistentů je velmi závislá na výrobci vozu, typu auta či jeho roku výroby.
