Poslední osmiválec big block od GM musel ustoupit dieselům. Vznikal přes 50 let
Mezi ikonické motory amerických automobilů patří bezesporu osmiválce „small block“ a „big block“ skupiny GM. Druhý jmenovaný se vyráběl až do roku 2009.
Objem ničím nenahradíš: někdejší heslo amerických motorářů znamenalo, že pokud chtěli od pohonné jednotky vysoký výkon, nezbývalo jim, než ji udělat s velkým zdvihovým objemem. Šest litrů tak nebylo ničím výjimečným, když v nabídce existovaly ještě větší agregáty.
První generace big blocku vznikla v roce 1958. Šlo o produkt motorářů Chevroletu coby divize GM, nabízený postupně v objemech 5,7, 6,7 a rovných sedm litrů. Možná by ale bylo lépe uvádět objem „po americku“ v kubických placích, tedy 348, 409 a 427.
Po první generaci následovalo dalších pět, až se v roce 2001 objevila poslední, sedmá generace. Bývá označena jako Vortec 8100. Setkat se ovšem můžete také s názvem L18 či Vortec 8.1. Svůj debut si odbyla v pick-upu Chevrolet Silverado 3500. Byla to odpověď GM na konkurenční pick-upy značek Ford a Dodge, které poháněly desetiválcové motory. Současně mělo jít o alternativu tehdy drahým vznětovým agregátům Duramax, které GM v té době začalo nabízet.
Výroba motoru byla svěřena motorárně v Tonawanda v Buffalu ve státě New York. Bloky a hlavy však byly odlévané Saginaw Metal Casting Operations. Zdvihový objem činil značných 496 kubických palců, což je 8,1 litru! Na poměry evropských automobilových motorů nezvykle velké vrtání 107,9 mm sdílela nová generace se starším sedmilitrem a 7,4 litrovou verzí. Většího objemu bylo dosaženo prodloužením zdvihu na 111 mm.
Výkony kulminovaly na hodnotách od 157 do 254 kW, což není vzhledem k objemu žádný zázrak. Ovšem důležitější bylo maximum točivého momentu, které je mnohem působivějších 441 až 617 N.m, většinou dostupné od 1200 do 4000 otáček za minutu. Průběh momentu byl tudíž velmi příznivý, což ale není pro americké pohonné jednotky velkých objemů ničím výjimečným.
Obecně platí, že vrtání válce nad 100 mm už klade značné nároky na zapalování, tedy pokud se použije pouze jedna zapalovací svíčka na válce. Samozřejmě velmi záleží také na tvaru nebo spíš geometrii spalovacího prostoru. Tradiční pořadí zapalování u big blocku bylo 1-8-4-3-6-5-7-2. To ale u Vortecu 8100 konstruktéři změnili na 1-8-7-2-6-5-4-3. Novinek ovšem udělali více. Jiné byly hlavy válců, každá 18 hlavovými šrouby spojená s blokem. Odlišně řešené bylo sání a technici uplatnili také nové delší ojnice. Naproti tomu vstřikování benzinu, stejně jako řídicí elektroniku, technici převzali ze třetí generace menšího osmiválce small block. Přirozeně zachován zůstal tyčkový rozvod OHV, tedy s centrálním vačkovým hřídelem. Impozantní agregát ale neměl příliš dlouhý a vlastně ani snadný život.
V průběhu první dekády 21. století začal význam motorů Vortec 8100 upadat. Postupně jim totiž začala vyvstávat konkurence z vlastního domu. Jednak to byl vývoj techniky příslušenství, zejména řízení motorů, především však pokračující práce na vznětových agregátech Duramax. Ty svými parametry benzinový osmiválec v mnoha ohledech zastínily. Byly účinnější, hospodárnější a tedy i emisně čistší. A v maximu točivého momentu benzinový osmiválec překonávaly také poměrně výrazně, když v praxi bylo jejich momentové maximum přibližně o polovinu vyšší. GM Vortec 8100 vyřadil z nabídky v roce 2007 s ukončením výroby Silverada řady GMT800. Výroba big blocku ale ještě chvíli pokračovala, když poslední motory opustily výrobní závod v prosinci 2009.
