Luxusní Bugatti EB 112 slaví 30 let. Limuzína s V12 a manuálem pomohla k bankrotu značky
Italská éra Bugatti oficiálně začala slavnostním debutem supersportu EB 110 v ulicích Paříže a následně na něj měla navázat luxusní limuzína EB 112. Unikátní elegantní stroj však byl jednou z příčin brzkého konce automobilky, kterou poté zachránil až Volkswagen.
Začátek devadesátých let byl pro znovuzrozené Bugatti novou slibnou érou. Italský podnikatel Romano Artioli v Paříži odhalil ohromující supersport Bugatti EB 110 a začal podepisovat desítky objednávek od nadšených zákazníků, z nichž jedním byla i vycházející hvězda formule 1 Michael Schumacher. Kdysi francouzská značka, nově sídlící v Campogallianu u italské Modeny, tak vydělávala dost peněz na zahájení dalších projektů.
Jeden z těch nejzajímavějších letos oslavuje 30 let. Už v roce 1993, dva roky po uvedení Bugatti EB 110, automobilka představila novou vizi luxusní limuzíny vycházející z exkluzivního supersportu. Koncept Bugatti EB 112 se poprvé ukázal na autosalonu v Ženevě, byl jedním z mála čtyřdveřových vozů značky a nekonvenčním designem od Giorgetto Giugiara přitáhl rozporuplné reakce.
Technickým základem luxusní limuzíny, která se inspirovala čtyřdveřovým Bugatti Type 57 Galibier z konce třicátých let, byla hliníková karoserie s karbonovým šasi, vycházejícím z toho pro EB 110. Srdcem byl Volkswagenem vyvinutý atmosférický šestilitrový motor V12 o 335 kW (456 koních) a 649 Nm se šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol. Bugatti lákalo na akceleraci z 0 na 100 km/h za 4,3 sekundy a maximální rychlost až 300 km/h.
Novodobá italská éra Bugatti začala nadějně, ale už v roce 1995 se automobilka začala potýkat s komplikacemi s dodavateli a následně zbankrotovala. Vývoj EB 112 přitom byl jedním z hlavních důvodů, proč společnosti docházela hotovost. Novým majitelem společnosti se stal byznysmen Gildo Pallamanca Pastor, který ji koupil i se třemi nedokončenými prototypy Bugatti EB 112. A každý z nich byl trochu jiný, protože automobilka pracovala na evolucích designu.
Dodnes je jediný z nich homologovaný pro silniční provoz – černý exemplář EB 112, který si Gildo Pallamanca Pastor nechal dokončit svou monackou společností Monaco Racing Team a v roce 2016 jej prodal německému sběrateli. První červený pojízdný prototyp má ve sbírce designové studio Italdesign a třetí antracitový kousek je v rukách ruského sběratele, který jej také nechal kompletně dokončit.
Trojice exkluzivních luxusních limuzín Bugatti tak dnes připomíná kratičkou slavnou éru z dob, kdy se slavného jména automobilky Ettore Bugattiho ujal cílevědomý italský podnikatel, který ji obdivoval už ve svém dětství. Koncem devadesátých let, už ve vlastnictví německým Volkswagen, značka navázala na studii EB 112 modernějším prototypem EB 218, v roce 2009 pak konceptem 16C Galibier. Žádný z nich se však neobjevil ve výrobě.
