Lotus Europa (1966 až 1975): Mistrovské dílo Colina Chapmana
Dvoumístná sportovní kupé Lotus Europa s motorem uprostřed poháněly čtyřválce Renault a Lotus-Ford Twin Cam. Za 10 let jich Lotus vyrobil přes 9 230 kusů ve verzích (typech) 46, 47, 54, 65 a 74.
V polovině šedesátých let minulého století bylo umístění motoru uprostřed považováno za optimální pro vozy Velkých cen, ale silniční vozidla s touto koncepcí pohonu v té době téměř neexistovala. Teprve malá britská automobilka Lotus, založená v roce 1948 Colinem Chapmanem (1928–1982) v anglickém Hethelu (hrabství Norfolk), se rozhodla vyrábět ve větším počtu a za rozumnou cenu dvoumístná sportovní kupé Europa s motorem uprostřed a pohonem zadních kol.
Kupé Lotus Europa (Typ 46), podobně jako ostatní vozy Lotus z té doby, bylo navrženo a vyrobeno podle Chapmanovy filozofie, známé pod heslem: "Simplify, then add lightness" (co nejvíc to zjednodušte a pak to odlehčete). Europa měla lehký "minimalistický" páteřový rám svařovaný z ocelových plechů a sklolaminátovou karoserii. Tato kombinace byla poprvé použita u roadsteru a kupé Lotus Elan, vyráběné v letech 1962 až 1971. Dřívější verze Europy měly skelet karoserie pevně přilepený k podvozkové plošině, aby se dosáhlo maximální konstrukční tuhosti. Později byla karoserie přišroubovaná k rámu, což usnadňovalo opravy podvozku a karoserie. Rám byl směrem dozadu rozvidlený ve tvaru písmene Y pro umístění motoru před zadní nápravou.
Motory od Renaultu i vlastní
Při hledání vhodného motoru uvažoval Lotus o motoru Ford DOHC, ten byl ale moc drahý. Volba tedy padla na motor a převodovku z modelu Renault 16, evropského vozu roku 1966. Řadový čtyřválec Renault (typ 697-01) s rozvodem OHV měl objem válců 1470 cm3 (vrtání/zdvih: 76/81 mm) a v R16 byl uložený podélně za přední poháněnou nápravou s převodovkou směřující dopředu. Stačilo otočit motor o 180 stupňů a změnit směr rotace výstupní hřídele v diferenciálu. Výkon 54 koní byl ale pro sportovní vůz nedostatečný, a proto byl zvolen motor Renault (typ 697-04), vyvinutý původně jako lodní motor. Ten měl při stejném objemu a s karburátorem Solex dostačující výkon 82 k (60 kW). Vozu s pohotovostní hmotností 613 kg dokázal udělit rychlost 170 km/h.
Lehký čtyřválec z Renaultu 16 měl hliníkový blok s litinovými vložkami válců. Vačkový hřídel byl umístěn vysoko v bloku, což bylo vhodné pro vysokootáčkový provoz. Příslušenství motoru (vodní čerpadlo, alternátor) byly poháněny klínovým řemenem z konce vačkového hřídele, místo aby byly poháněny klikovým hřídelem motoru. Motor prošel u Lotusu řadou úprav, včetně vyššího kompresního poměru (10,25:1), větších sacích ventilů, upraveného časování ventilů, dvojitých ventilových pružin a dvojitého karburátoru (se dvěma směšovacími komorami).
V roce 1971 se do modelu Europa začal montovat čtyřválec Lotus Twin Cam s rozvodem DOHC, vycházející z motoru Ford a používaný v Lotusu Elan. Motor s objemem 1558 cm3 měl původně nejvyšší výkon 106 k (78 kW), později byl v motoru nazývaném Big Valve výkon zvýšen na 128 k (94 kW) a maximální točivý moment na 153 Nm. Od začátku roku 1972 se Europa s tímto motorem začala exportovat do Severní Ameriky s výkonem sníženým na 114 k (84 kW). Když v roce 1973 začal Renault nabízet nejvýkonnější model 16 TX se zesílenou pětistupňovou převodovkou, začal ji Lotus nabízet spolu s motorem Big Valve.
Podvozek
Také podvozek Lotusu Europa (foto) se všemi nezávisle zavěšenými koly nesl rukopis Colina Chapmana. Na motoru a podvozku spolupracovali s Chapmanem Allan Barret, Derek Sleath, Ian Jones a Steve Sanville. Přední kola byla zavěšena na lisovaných trojúhelníkových ramenech a odpružena vinutými pružinami se soustřednými tlumiči. Hřebenové řízení používalo díly z vozu Triumph Herald. Zavěšení zadních kol vzniklo úpravou zavěšení, které Chapman navrhl pro formulové závodní vozy (tzv. Chapmanova vzpěra) a bylo použito v modelu Elan. Díky tomuto zavěšení zadních kol byl Lotus Europa často nazýván „formulí pro silnici“.
Design
Na designu karoserie Lotusu Europa ze skelného laminátu pomáhali Chapmanovi John Fraylings a Peter Cambridge (návrh interiéru). Vůz měl rozvor náprav 2310 mm, byl dlouhý 3960 mm, široký 1630 mm a vysoký pouhých 1070 mm. Europa měla dopředu se svažující příď zakončenou chromovaným nárazníkem bez svislých členů. Kruhová hlavní světla byla zapuštěna do předních blatníků. Pod přední kapotou byl umístěn malý zavazadlový prostor a vodorovně položené náhradní kolo. Neobvykle řešená byla záď vozu (foto). Kvůli poměrně vysokému motoru a malé výšce vozu měla Europa zvýšenou krabicovou záď, takže pro zadní okno zbývala jen úzká štěrbina. Víko umožňující přístup k motoru mělo vzadu ostrou hranu a šikmé zakončení sahající až k zadnímu nárazníku, pod kterým byla nízko nad zemí umístěna koncová světla. Za motorem byl druhý malý kufr a oba úložné prostory měly dohromady objem 280 litrů.
Série 1 (Typ 46)
Dvoumístné kupé Lotus Europa série 1, nazývané také S1 nebo Lotus Type 46 (foto) se začalo prodávat na evropských trzích těsně před vánočními svátky, 20. prosince 1966. Volkswagen vlastnil práva na používání názvu Europa v Západním Německu, takže tam prodávané vozy se místo Europa jmenovaly Europe. Lotus Europa S1 měl pohon zadních kol čtyřválcem z Renaultu 16 a čtyřstupňovou manuální převodovku měl rovněž od Renaultu. Motor byl umístěn podélně před zadní nápravou.
Lotusů Europa S1 bylo vyrobeno jen 296 kusů. Tyto mimořádně lehké vozy měly pevná boční okna, pevná sedadla (pedály se daly nastavit podle potřeby řidiče pomocí nástrojů) a obešly se i bez klik dveří. Dveře neměly zevnitř potahy a palubní deska byla hliníková bez laku. Vylepšených vozů série S1A a S1B bylo vyrobeno kolem 350. Ty už měly odnímatelná boční okna, dřevěnou dýhou potaženou palubní desku a vnitřní potahy dveří, za kterými se dala uložit okna dveří. Série 1B měla přepracované zadní víko s obdélníkovými větracími otvory. Celkem bylo vyrobeno 644 vozů Lotus Europa S1.
Série 2 (Typ 54)
Kupé Lotus Europa série 2 (Lotus Type 54) bylo představeno v dubnu 1968. Používalo stejný motor Renault a další mechanické komponenty jako série 1, mělo ale celou řadu drobných vylepšení, například elektricky ovládaná okna ve dveřích, nastavitelná sedadla, potahy stěn, koberce a „dřevěnou“ palubní desku v interiéru. Nejdůležitější změnou byl přechod od lepení laminátové karoserie k šroubovanému připevnění k páteřovému ocelovému rámu. O něco se tím snížila torzní a ohybová tuhost, ale možnost oddělit karoserii uvítali majitelé i pojišťovny, neboť se znatelně snížila složitost a cena oprav. Karoserie prvních kusů série S2 byly kromě oken dveří téměř identické se sérií S1. Od jara 1969 se vedle světlometů objevily kruhové směrové blikače (foto) a kliky dveří (u S1 se dveře otevíraly tlačítky).
Menší počet vozů Europa S2 byl upraven pro export do Spojených států. Vozy označené jako Federal Type 54 poháněly větší čtyřválce Renault s objemem 1565 cm3 a výkonem 80 koní z pozdějších modelů Lotus Type 65. Aby tyto vozy vyhověly americkým předpisům došlo k dalším úpravám na karoserii (parkovací světla na bocích) a podvozku (zvýšení přídě, aby světla byla umístěna výše). Při různých testech prokázalo kupé Europa S2 nejvyšší rychlost až 190 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,7 s. Průměrná spotřeba benzinu se pohybovala kolem 9,4 l/100 km. Lotus vyrobil 3615 vozů Europa S2.
Twin Cam a Special (Typ 74)
Od roku 1971 vyráběl Lotus modely Europa Twin Cam (Type 74), poháněné čtyřválci Lotus-Ford Twin Cam s rozvodem DOHC, objemem 1558 cm3 a výkonem 106 k (78 kW). Do USA se tyto vozy exportovaly s motory Big Valve a karburátory Stromberg. Drobnou úpravou zadní části karoserie se zlepšil výhled řidiče směrem dozadu (foto). Pod názvem Europa "Twin Cam" vyrobil Lotus 1580 vozů.
Na domácí trh a do ostatních zemí dodával Lotus verzi Europa Special s motorem Big Valve, karburátorem Dell'Orto a pětistupňovou převodovkou Renault typ 365. Při hmotnosti 740 kg se rychlost blížila hranici 200 km/h. Od září 1972 se první stovka vozů Europa Special s motory Big Valve dodávala v černém laku se zlatými linkami (foto) na počest získání titulu mistra světa ve formuli 1 pro tým Lotus v roce 1972. Brazilec Emerson Fittipaldi získal titul s vozem Lotus-Ford v barvách sponzora John Player Special. Tyto vozy Europa Special měly na zadních sloupcích plakety a znak JPS na palubní desce. Velký zájem o toto provedení vedl k výrobě další stovky, a nakonec zůstal v nabídce až do konce výroby Europy. Celkem bylo vyrobeno 4710 vozů typu 74, přičemž 3130 mělo označení Europa Special.
Typ 47 a 62
Původně byla Europa zamýšlena jako klubový sportovní vůz nahrazující Lotus 7, ale s motorem Renault nebyl konkurenceschopný. Bylo proto rozhodnuto vyrábět závodní vozy vycházející z typu Europa a určené pro tým Lotus (foto) a prodávané soukromníkům. První vůz typu 47 byl jen upraveným Lotusem Europa, ale všechny další vozy zhotovovala firma Lotus Components. Kusová výroba začala současně s modelem Europa S1, ale karoserie typu 47 byla lehčí a měla zvětšené podběhy kol. Po stranách byly přidány otvory pro přívod vzduchu k motoru, neboť se ukázalo, že motor se přehřívá.
Motor, převodovka a zavěšení zadních kol se výrazně lišilo od standardní Europy. Vše bylo převzato z typů Lotus 22 a 23, určených pro závody formule Junior. Motor Lotus-Ford Twin Cam Cosworth Mk. XIII měl při objemu 1594 cm3 výkon 167 k (123 kW) a převodovka Hewland FT 200 byla pětistupňová. Typ 47 měl také větší brzdy Girling a speciální ráfky s centrální maticí. Závodních kupé Lotus Europa Type 47 (47GT) bylo v letech 1966–70 vyrobeno kolem 60 kusů.
Pro testování nového dvoulitrového motoru Lotus 907, určeného pro připravované modely Elite a Eclat, byly vyrobeny dva vozy Lotus Type 62. Měly prostorový rám a zavěšení kol z vozů formule 1, aby zvládly výkon motoru kolem 240 koní. Modelu Europa se moc nepodobaly, společných měly jen několik panelů karoserie.
V roce 1972 začala firma GS Cars z Bristolu vyrábět kusově variantu Lotusu Europa Twin Cam s karoserií připomínající Maserati Merak. Ze 17 vyrobených vozů GS Lotus Europa jich zůstalo zachováno jen pět.
Výroba kupé Lotus Europa byla ukončena v roce 1975. Z továrny v Hethelu vyjelo 9230 těchto zajímavých sportovních vozů s motorem uprostřed. Nástupcem se stal Lotus Esprit, kterých bylo v letech 1976 až 2004 vyrobeno 10 tisíc. Jméno Europa použil Lotus znovu u sportovního vozu Europa S (Type 121), vycházejícího z typu Lotus Elise a vyráběného v letech 2006 až 2010.
