Kanada si nalinkovala přechod k elektromobilitě. Malému zájmu lidí navzdory
Od roku 2035 se mají v Kanadě prodávat jako nové jen elektromobily, vodíková auta a plug-in hybridy. V letošním roce se však míra ochoty Kanaďanů koupit si auto na elektřinu citelně snížila kvůli jejich ceně, dojezdu i dostupnosti nabíjení.
Kanada se přidala ke státům, které chtějí do roku 2035 ukončit prodej nových konvenčních a hybridních aut. Tehdy má 100 % nově prodaných aut jezdit buď na elektřinu, ať už z baterie nebo z vodíku, nebo to mají být plug-in hybridy. Nařízení se týká osobních aut, SUV i lehkých užitkových aut, tedy dodávek a pick-up trucků typu Fordu F-150.
Neudělá to však najednou – po automobilkách bude chtít, aby určité procento elektromobilů a plug-in hybridů prodávaly už od roku 2026. V tom roce má být 20 % nově prodaných aut elektrických, vodíkových či plug-in hybridních. Postupně má číslo růst až ke 100 % v roce 2035; nejprudší skok má přijít mezi roky 2029 a 2030, a to z 43 na 60 %.
Vláda argumentuje tím, že tento přechod občanům zajistí zdravotní benefity i ušetřené peníze. Podle Kanadské automobilové asociace průměrný majitel elektromobilu ušetří 40–50 % v nákladech na údržbu a více než 2/3 nákladů na palivo. „Kanaďané v důsledku regulací ušetří zhruba 36,7 miliardy kanadských dolarů v nákladech na energie mezi nynější dobou a rokem 2050,“ tvrdí vláda.
Je tu ovšem drobný zádrhel, a to v tom, že si lidé budou muset ten elektromobil napřed koupit. A do toho se jim chce čím dál méně, jak ukázal výzkum, jehož závěry byly zveřejněny v červnu letošního roku. Ten zjistil, že elektromobil zvažuje jako své příští auto jen 34 % lidí – citelně méně oproti 47 procentům o rok dříve.
Dvě třetiny Kanaďanů ve výzkumu tehdy uvedlo, že pořízení elektromobilu je u nich „velmi nepravděpodobné“ nebo „spíše nepravděpodobné“. Jako hlavní důvody uváděli omezený dojezd v 63 % případů, vysoké ceny vozů v 59 % a nedostatečnou nabíjecí infrastrukturu v 55 % případů.
Pochopitelně se míra ochoty pořídit si elektromobil mění i s tím, kde člověk žije. V Britské Kolumbii takové auto zvažovala téměř polovina dotázaných (46 %), naopak v tzv. prérijních provinciích, tedy v Albertě, Saskatchewanu a Manitobě, to bylo jen 22 %. Zároveň ale byli elektromobilu více nakloněni ti, kteří už s takovými auty mají zkušenost – ale ani zde to nebylo přes 50 % - než ti, kteří ji nemají.
Kanadská vláda kromě nalinkování, kolik čeho musí automobilky prodávat, také plánuje zavést systém kreditů. Ty budou automobilky dostávat za vybudování rychlonabíjecích stanic o výkonu alespoň 150 kW, zprovozní-li je mezi lednem 2024 a prosincem 2027 a udrží-li je v provozu nejméně pět let.
Kredity se budou udělovat také za prodeje elektrických aut a plug-in hybridů. Za vozy s dojezdem na elektřinu nad 80 km bude jeden kredit, za auta s kratším elektrickým dojezdem to bude v závislosti na roku, dojezdu a počtu osob 0,75 nebo 0,15 kreditu. Nakolik půjde kredity přeprodávat, není zatím jasné, ale jejich smyslem kdekoliv na světě je, že s nimi automobilky obchodují, mají-li jich nadbytek jako Tesla, nebo naopak nedostatek jako např. Dodge.
Konečně – zvládne to kanadská rozvodná síť? Vláda věří, že ano, a k pravidlům přidala odhad, že v roce 2035 bude nabíjení elektromobilů tvořit zhruba 5 % celkové spotřeby elektřiny v zemi. V roce 2050 to má být 9,5 procenta.
Kanada vyrábí dle webu Statista.com, který ukazuje data za rok 2022, většinu své elektřiny z hydroelektráren, konkrétně 61,5 %. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny s 12,3 %, na třetím zemní plyn s 10,5 %. Uhelné a větrné elektrárny mají podíl 6,4, resp. 6,1 %, zbytek se dělí mezi biomasu, solární elektrárny a ostatní fosilní paliva.
