Jezdili jsme prezidentským speciálem BMW po Havlovi: Láska a silný motor vítězí
Zpočátku devadesátých let sloužil prezidentu Havlovi opancéřovaný speciál BMW 750iL. Svět motorů se teď červenou limuzínou svezl. Byla v ní hlava státu v bezpečí?
Stojíme na polní cestě kousek od pražského Suchdolu a kocháme se výhledem na Hrad. „Myslíš, že uvnitř Venca kouřil?“ ptá se fotograf, dívaje se na opancéřovaný speciál BMW 750iL, v němž prezident Václav Havel jezdil od roku 1993. „Pánové, můžeme se podívat na popelníček,“ ozývá se z auta, v němž sedí David Humlhanz, jeho nynější majitel. Vždyť jsme stáli tři metry daleko, jak nás mohl slyšet? „Vůz má odposlech. A zároveň taky megafon,“ vysvětluje svou hlasitou repliku čtyřiačtyřicetiletý podnikatel. Sytě červený kočár toho však skrývá daleko víc.
Doplnění trikolory
„Pořizoval jsem si ho od Ministerstva vnitra před čtrnácti lety. Ve výběrovém řízení jsem dal nejvyšší nabídku a byl jednoduše můj,“ vzpomíná na rok 2006 Humlhanz. Historie „sedmičkového“ bavoráku však odstartovala o dost dřív. „Vyrobený byl v roce 1991, u nás se zaregistroval o dva roky později. Nebyl tedy úplně nový, což dokládají i záznamy ze servisní knížky,“ zapíchává nynější majitel prst na jeden ze záznamů z léta 1992. Po dovozu do Čech, respektive do rukou ochranné služby prezidenta vůz z tmavě šedé metalízy ihned přestříkali na tmavě červenou. „Kvůli trikoloře. Součástí kolony bývaly modré a bílé automobily. Všechno tak pěkně ladilo,“ popisuje David a vzápětí dodává: „Mám doma spoustu starých veteránů tuzemské výroby. Tenhle bavorák má pro mě ale speciální vlasteneckou hodnotu. Musel jsem ho prostě mít.“
Patrona odpálí čelní sklo
To, že se nejedná o běžný model, poznáváme hned u otevírání dveří, neb jsou vyztužené pancéřem. Jde to ztuha. Byť o dost snáze než u současných hradních superbů, jejichž dveře váží až stovky kilogramů. Ochrana se týká též neprůstřelných oken. „Na vystrčení loktu to není. Stáhnout lze pouze to řidičovo, a ještě ne komplet. Ostatní tuhle možnost nemají vůbec,“ upozorňuje Humlhanz v látkovém interiéru (kožený Havel neznámo proč nikdy nechtěl). Nevadí. Zapínáme klimatizaci, a hlavně spouštíme dvanáctiválcový motor. Vydáváme se směr Hradčany. Máme být prý v naprostém klidu. Proč? „Podvozek kryje kevlarová vložka. Menší výbušninu bychom tak měli přežít,“ usmívá se Humlhanz. V případě extrémních situací typu havárie se uvnitř nachází rovněž pyrosystém. „Proškolená osoba patronou odpálí čelní sklo, které slouží jako únikový prostor. Snad pochopíte, že se budeme muset obejít bez názorné ukázky,“ pokračuje statný čtyřicátník.
Bez hendikepu
Rudý koráb se vzduchovou zadní nápravou oděný do pancéřového brnění váží celkově tři tuny. Pro dvanáctiválec s výkonem 220 kW, jenž spolupracuje s automatickou čtyřstupňovou skříní, to žádný hendikep není. „K tomu připočtěte, co se v raných devadesátkách prohánělo po zdejších silnicích. S takhle silným motorem hledal konkurenci horko těžko,“ zdůrazňuje dobový kontext Humlhanz. Havlovu někdejšímu dostavníku ovšem příliš zabrat nedává. Během čtrnácti let s ním v okolí hlavního města nashromáždil necelých tři sta kilometrů. „Po koupi mi svítilo na tachometru 148 185 km a o moc jsem to neposunul. Speciál byl v perfektní kondici. Vyměnil jsem jen olej, filtr a náplň do klimatizace a to je vše,“ zamýšlí se nahlas nad péčí David, zatímco kolemjdoucí obličeje v rouškách zvedají palce jak na běžícím páse.
Tajemství zadních sedadel
Bavorský krasavec v prodloužené verzi s absencí střílen v oknech (současné vládní je mají) prý vypadá téměř jako kdysi ve službách státu. „Jen mobil a houkačku byste tady hledali marně. Tyčky na vlajky jsem si ale sehnal originální. Přímo na Hradě!“ poznamenává aktuální vlastník, jenž by rád na tomto posvátném místě uspořádal setkání všech prezidentských automobilů. „Nezapomněli jste na něco, pánové?“ ptá se těsně před rozloučením Humlhanz. Popelník. Zjišťujeme, že používaný rozhodně byl. Kolik cigaret tady Václav Havel vykouřil a zdali vůbec nějakou, však pravděpodobně zůstane v říši nezodpovězených otázek. Stejně jako to, kteří další významní státníci se na zadních sedadlech téhle parády svezli…
Víte, že…
… zkraje devadesátých let opustily hradní garáže černé Tatry 613? Prezidentu Havlovi totiž připomínaly dobu, kdy ho v těchto vozech komunisté sledovali a zatýkali. Nahradil je tedy německou značkou BMW.
| BMW 750iL, pancéřový speciál | |
| Rok výroby | 1991 |
| Motor | zážehový dvanáctiválec |
| Zdvihový objem | 4988 cm3 |
| Převodovka | čtyřstupňová automatická |
| Výkon | 220 kW |
| Nejvyšší povolená rychlost | 200 km/h |
| Spotřeba | 13,6 l/100 km |
| Celková hmotnost | 3000 kg |
