TEST Jeep Cherokee 2.2 MultiJet 143 kW Limited – Klasika občas až moc klasická
Jeep vyráběl SUV ještě dlouho před tím, než jejich potenciál odhalily ostatní automobilky. Jednou z největších klasik je model Cherokee.
Design, interiér
Ještě v minulé generaci by se možná Cherokee urazil, že si dovolíme označit terénní legendu za SUV, jenže v té poslední, páté, vyměnil podélné uložení motorů za zástavbu napříč, z tuhé zadní nápravy přepnul na nezávislé zavěšení a ze čtyřkolky s mezinápravovým diferenciálem přešel na SUV klasiku se spojkou. Takže teď už ti, kluku jeden americká, budeme říkat SUV.
Loni se pak představilo výrazně modernizované provedení, které poměrně očekávatelně upravilo design předních partií, rozšířilo bezpečnostní asistenty, chvályhodně zvětšilo kufr a motory přizpůsobilo nejnovějším emisním požadavkům. V mnoha ohledech je to však pořád klasika. A ne vždy se to úplně hodí.
Konečně kouká normálně
Asi na to nebyl úplně vysoký kurz, vsadit si hned po premiéře v roce 2014, že s faceliftem dojde na výrazné přepracování předních partií. Uzounké světlomety vypadaly minimálně poněkud zvláštně, modernizovaná verze s umírněnějším čumákem je o několik pater hezčí auto. Asi nejen z mého pohledu. Že by se však LED světlomety s výkonem zrovna přetrhly, to zase úplně ne. Každopádně, facelift vylepšil vzhled cherokee o světelné roky, teď lze tento jeep považovat za pohledné SUV. A opticky daleko mohutnější – já bych cherokeemu určitě řekl víc než jeho relativně skromných 4,6 metru.
A to i od volantu, nejenom při konfrontaci s testovanými kolegy v redakční garáži. Sedí se i na zvyklosti SUV hodně vysoko, pohled přes dlouhou kapotu dělá dojem daleko většího auta. K americky rozhazovačnému pocitu přispívají i křeslovité přední sedačky, velká jsou i prakticky všechna tlačítka. Proč je však ovládání vyhřívání sedaček, volantu a některých funkcí ventilace schováno v infotainmentu, nepochopím úplně stejně jako u některých jiných značek. A i když prý facelift přinesl materiálové osvěžení, dovedl bych si v tomto směru představit ještě víc. Zvlášť s přihlédnutím k základní cenovce 1,2 milionu. Úplně luxusně jsem si v cherokeem nepřipadal.
Vzadu a hlavně v kufru mě už prostorově rozšafný pocit poněkud opouští. Zavazadlový prostor se sice s modernizací zvětšil o nezanedbatelných sedmdesát litrů, i tak se však stále v základním uspořádání pohybuje mezi 448 až 570 litry - to podle polohy standardně posuvných zadních sedaček, což není zrovna mnoho.
Motor, jízdní vlastnosti
Je to nafťák!
Pokud jsem v titulku psal, že občas je cherokee klasický až moc, nejvíc „klasický“ je projevem vznětového čtyřválce 2.2 MultiJet. Ten si pořídil několik emisních úprav – dostal novou hlavu, písty, ojnice, vačky a vstřikovače pracující až s tlakem 2000 barů. Úpravy sice přinesly mírné snížení výkonu (ze 147 na 143 kW), točivý moment se však vyšvihl ze 440 na 450 N.m. Dobře, tohoto nárůstu si asi těžko všimnete.
Že však jde o původem vznětovou jednotku, to opravdu nemáte šanci přeslechnout. V tomto ohledu jde o skutečnou klasiku velice podobnou nedávno testovanému wrangleru. Zatímco v ultimativním a legendárním off-roadu jsem si drsný zvuk vlastně docela užíval, přišlo mi, že se k puritánovi docela hodí, v cherokee bych uvítal víc klidu. Čtyřválec je navíc hlučný stále, nenajdete provozní režim, v němž by dal posádce pokoj.
Síla a dynamika je přiměřená. Představte si, jak asi může jezdit dvoutunové SUV s automatem a nafťákem o výkonu 143 kW a vyjde vám… Jo, tenhle Jeep Cherokee. Očekávatelný a ničím nevybočující dynamický projev, zkrátka jsem nestrádal.
Dalším přínosem modernizace je nový software devítistupňového automatu od ZF, i když mohl přinést ještě víc. Pomalejší reakce a místy ne zrovna logická volba převodových stupňů by mi vadily míň (výš by však převodovka opravdu mohla řadit dřív) než otravný prokluz měniče při podřazování. Modelová situace – přijíždím na červenou, lehkou brzdou dám převodovce pokyn, že zrychlovat se nechystám, ta to pochopí, podřadí… Respektive, začne proces podřazování. Ještě před tím, než k samotnému podřazení dojde, klouže měnič tak dlouho, že se místo postupného zpomalování dočkám vlivem setrvačnosti nejdříve mírného zvýšení rychlosti (jako když někteří konkurenti plachtí) a až pak se devítikvalt konečně rozhoupe a zvolí nižší převod. Vzhledem k „plachtění“ však otáčky vyletí výš, než by plynulé jízdě prospívalo.
Tři čtyřkolky a hopsání
V úvodu jsem sice zmínil jisté SUV zjemnění techniky, na pohon všech čtyř kol však Jeep nejenže nezanevřel, ale pro model Cherokee nabízí dokonce tři různé verze. Základní se jmenuje Active Drive I a jedná se o plně automatický pohon všech kol s elektronicky ovládanou mezinápravovou spojkou. Ta rozděluje točivý moment podle aktuální jízdní situace a umí dokonce odpojit pohon zadních kol. Jasně, kvůli úspoře paliva. Mezistupeň představuje Active Drive II, který přihazuje redukci 2,91:1 a systém pro sjíždění svahů. Právě tato čtyřkolka si našla cestu do našeho jeepu. Když jsem nakousnul spotřebu paliva při zmínce o odpojování nápravy, čekal bych popravdě míň než průměry nejčastěji kolem devíti litrů. O moc níž jsem se dostat nedokázal.
Třetím a posledním systémem pohonu všech kol je Active Drive Lock, vyhrazený pro Jeep Cherokee Trailhawk (ten si dopřál i vyšší světlost a větší nájezdové úhly). Nejterénnější 4x4 používá i mechanickou uzávěrku zadního diferenciálu a něco, čemu Jeep říká Selec-Speed Control. V podstatě jde o off-roadový adaptivní tempomat, schopný samočinně udržovat rychlost v rozmezí 1 až 9 km/h.
Vzhledem k SUV příklonu bych předpokládal i typické SUV jízdní vlastnosti s důrazem na komfort, zde však cherokee zůstává trochu neposednou klasikou. „Rámové“ hopsání patří u wrangleru k věci, cherokee klidnější sice je, na nerovnostech však dává dost citelné rány. Jízda je poněkud nevyrovnaná – na jedné straně se cherokee zvládá na kvalitním povrchu až mírně rozhoupat, rozbitý povrch ale jeho odpružení dobře nedělá.
Závěr
Závěr
Je to samorost, tenhle Jeep Cherokee. V nejnovější generaci se sice přiklonil k SUV technice, v některých ohledech (hlučný motor, horší komfort odpružení) však stále připomíná terénní klasiku. Nepovedlo se sladění vznětového čtyřválce s převodovkou, nižší by mohla být spotřeba. Potěší rozměrné přední sedačky a hlavně pro řidiče a spolujezdce dostatek prostoru, připravit se ale musíte na menší kufr.
Největší přínos modernizace je ovšem jasný – diametrálně hezčí přední část udělala z cherokeeho všeobecně stravitelnější a pohlednější SUV, design karoserie nyní patří k nejsilnějším stránkám tohoto jeepu.
Základní cenovka 1.241.900 Kč za testovanou specifikaci 2.2 MultiJet 143 kW Limited není nejnižší, výbava je však velmi slušná. A za klad lze jistě považovat už jenom to, že jde o Jeep. Image značky je nezpochybnitelná.
| Nejlevnější verze modelu | 1.241.900 Kč (2.2 MultiJet/143 kW Limited) |
| Základ s testovaným motorem | 1.241.900 Kč (2.2 MultiJet/143 kW Limited) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.241.900 Kč (2.2 MultiJet/143 kW Limited) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.299.800 Kč (2.2 MultiJet/143 kW Limited) |
Plusy
- Design karoserie
- Prostorný interiér, pohodlné přední sedačky
- Velmi slušná základní výbava
Minusy
- Hlučný motor a jeho sladění s převodovkou
- Nekomfortní jízdní projev
- Malý kufr
