Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Infiniti
Infiniti
Infiniti
4 Fotogalerie

Infiniti představuje unikátní motor VC-T s proměnlivým kompresním poměrem

Japonská luxusní značka inovuje techniku. Nový čtyřválec v závislosti na potřebě nízké spotřeby nebo vysokého výkonu změní svůj kompresní poměr z 8:1 na 14:1.

Infiniti na českém trhu sice od dubna již nepůsobí, to ale neznamená, že by značka přestala zcela fungovat. Ba naopak, pro letošní ročník pařížského autosalonu si připravila nadmíru zajímavou novinku. Infiniti v městě nad Seinou představí unikátní motor s proměnlivým kompresním poměrem, a to hned v sériovém provedení.

Benzinový čtyřválec s označením VC-T (Variable Compression-Turbocharged) zvládne měnit svoji kompresi libovolně z poměru 8:1 na 14:1, a to pomocí speciálního mechanického ramena připojeného k ojnici mezerou na straně bloku motoru. Výhodou takového řešení je fakt, že proměnlivá komprese podle aktuální potřeby zajistí jak vysoký výkon, tak vysokou účinnost.

„Tento technický průlom dodává sílu vysoce výkonného benzinového dvoulitru s turbem zároveň s vysokým stupněm účinnosti ve stejnou dobu,“ tvrdí o novince prezident Infiniti Roland Krüger. Automobilka vedle nízké spotřeby a vysokého výkonu slibuje též výrazně sníženou hlučnost a vibrace. Jednotka údajně bude i lehčí a kompaktnější než srovnatelné motory.

Agregát VC-T by se v prodeji měl objevit v průběhu roku 2018, určený je i pro zástavbu v kompaktních modelech Q30 a QX30. Sériová verze motoru má nabídnout až výkon 199 kW (270 k) a točivý moment 390 N.m. Přestože se jedná o zážehový motor, má nabídnout podobnou spotřebu jako ty vznětové.

Motor s proměnlivým kompresním poměrem není zcela novou myšlenkou. Na agregátu schopném optimálně měnit kompresi pracoval třeba švédský Saab. Motor SVC (Saab Variable Compression) schopný naklánět kombinovaný blok válců s hlavou vzhledem ke klikové skříni a tím měnit velikost spalovacích prostorů a kompresního poměru však zůstal ve fázi prototypu. Technika představená na začátku tisíciletí byla příliš nákladná, a tak její vývoj tehdejší vlastník Saabu, americký koncern General Motors, ukončil.