Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Polski Fiat 125p (1968-1973)
Polski Fiat 125p (1968-1973)
Polski Fiat 125p (1968-1973)
Polski Fiat 125p (1968-1973)
98 Fotogalerie

Hledáte sběratelské auto? Na těchto socialistických vozech určitě neproděláte

Žigulík nebo sto dvacítka bývaly před lety vysmívanými auty prodávanými za hubičku, jenže dnes už se stávají sběratelsky atraktivními vozy. Pro která další auta socialistického tábora to rovněž platí?

Vybírat si automobil jako investici je vždy ošemetná záležitost. Jasně, pokud koukáte po Lamborghini Miura nebo Ferrari F40, máte takřka zaručeno, že cena takového automobilu do budoucna poroste. Jenže na tyto legendy dosáhne jen málokdo, vydělat se dá i mnohem levnějších autech. Dnes už sběratelsky zajímavé jsou i mnohé vozy ze socialistického tábora. Nostalgie jejich cenu totiž šroubuje vzhůru.

Už několik let jsou tak zaručenou investicí automobily jako Škoda Felicia, Škoda 1000 MBX nebo Tatra 603. Tipem v posledních letech býval i Trabant 601 nebo Škoda Rapid. Jenže jejich hodnota za poslední roky vzrostla takovým způsobem, že už přestávají být dostupné pro běžnou klientelu – vždyť už se jejich cena běžně pohybuje v řádech sta tisíců. Pořád se ale najdou auta z doby socialismu, která stojí pár desítek tisíc, s vyhlídkou, že za pár let jejich cena výrazně vzroste, a to klidně i na dvojnásobek.

Nákup je každopádně nutné vždy pečlivě zvážit, a to zvlášť v době následků pandemie koronaviru. Pokud v dohledné době skutečně nastane hrozící ekonomická krize, mohou na krátký čas ceny veteránů poklesnout, než se opět vydají vzhůru. Z dlouhodobého hlediska každopádně u těchto aut určitě nešlápnete vedle.

Už není obyčejná

Když zůstaneme v českých luzích a hájích, je pořád zajímavým tipem Škoda řady 742, známější pod svým obchodním označením 120 nebo 105. O té se v minulosti tradovalo, že sběratelsky nikdy zajímavá nebude, kvůli svému širokému rozšíření na českých nebo slovenských silnicích. Jenže roky přibývají, mnohé kousky nejen kvůli rezivějící karoserii ze silnic zmizely, a tak je sto dvacítek nebo sto pětek stále méně. Kdysi jim ublížilo šrotovné, kdy byly prodávány za pár tisícovek, kdo si ale tehdy přesto nechal originální a třeba i zachovalý kousek, těží z toho dodnes.

Jak už to tak bývá, největší hodnotu mají originální vozy, jakákoliv přestavba (kterých bylo spoustu) ji snižuje. Sběratelsky nejzajímavější samozřejmě bývají méně časté modely, jako byla Škoda 120 GLS s bohatší výbavou a později třeba i s pětistupňovou převodovkou. Roste cena ale i nejběžnější verze 120 L.

Kouřící varťas dnes nadchne

Zajímavým tipem jsou ale také automobily vyráběné u našich sousedů. Wartburg 353 vyráběný ve východoněmeckém Eisenachu byl možná vysmívaný kvůli svému páchnoucímu (a hlavně notně zastaralému) dvoutaktnímu motoru, jenže zároveň byl oceňován pro svůj bohatý vnitřní prostor nebo na svoji dobu solidní dynamiku. A hodila se i snadná opravitelnost.

Jenže právě prostorná kabina znamenala, že se po letech „varťas“ stal děvečkou pro všechno, která uveze cokoliv, mnohé motoristy pak odrazovala nutnost přimíchávat olej do benzinu. Tyhle časy už jsou ale zase pryč, a z Wartburgu je zase vyhledávané auto, jemuž roste cena. Právě kvůli svému vnitřnímu prostoru bývají v horším stavu kombíky, které sloužily pro převoz snad čehokoliv, a tak zachovalejší bývají dnes sedany. Porozhlédnout se přitom klidně můžete také po voze se čtyřtaktem, motorem Volkswagen, který vůz užíval na sklonku své kariéry (tzv. Wartburg 1.3).

Co majestátní Polák?

Podívat se ale můžete i v polské produkci. Zajímavým tipem je Polski Fiat 125p, elegantní sedan vyráběný polskou továrnou FSO (Fabryka Samochodów Osobowych) podle licence Fiat. Základem byl vůz italské automobilky, který se však na první pohled odlišoval jinými svítilnami a hlavně motorem v útrobách. Ten totiž pocházel ze staršího Fiatu 1300/1500. Šestnáctistovka z originální 125 byla totiž příliš složitá, a tak by se v Polsku vyráběla jen velice obtížně. Ve své době měl Polski Fiat 125p skoro až punc luxusu, šarmantní karoserie i rozměry ve své době působily na československých silnicích vcelku majestátně. Možná i to mu přináší slávu až dodneška, kdy jeho ceny klidně převyšují hranici 100.000 korun.

Tajným tipem může být kombi, nebo některá ze sportovních verzí s motorem z Fiatu 132 (Monte Carlo 1600 a Akropolis 1800). V roce 1986, kdy už kvůli konci výrobní licence vozidlo neslo označení FSO, pak dokonce vznikly i kusy se vznětovou šestnáctistovkou Volkswagen. To už ale výrobní kvalita začala pár let klesat.

Žigulík jako jistota

V jistých kruzích vyhledávané jsou pak samozřejmě také automobily ze Sovětského svazu, které ze své podstaty byly na československých silnicích rovněž rozšířené. To platí především pro „žigulík,“ alias VAZ 2101 a jeho pozdější odvozené verze (luxusnější VAZ 2103 a jeho nástupce 2106, kombi VAZ 2102).

Automobil vycházející z techniky tehdejšího Fiatu 124, avšak přizpůsobený podmínkám sovětských silnic (bytelnější konstrukce, jiný motor, zvýšený podvozek) je dnes ceněn právě ve své luxusnější variantě 2103. Tu poznáte již zvenku podle zdvojených světlometů nebo bohatšího chromování masky, uvnitř se pak objevuje luxusněji pojatá palubní deska. Tipem je ale rovněž VAZ 2101 z prvních let produkce (tedy od roku 1970). Ceny převyšující hranici 100.000 korun tak už dneska u žigulíku nebývají ničím neobvyklým.

A co Leninovy saně?

Žigulík ale nebyl jediný „mainstream“ ze Sovětského svazu. Tím byl také třeba Moskvič 2140 (známý také jako 1500), sedan vyráběný moskevskou automobilkou AZLK mezi lety 1976 a 1988 jakožto nástupce dřívějšího Moskviče 412. V zásadě se jednalo o rozsáhle modernizovanou verzi předchůdce. Auto přezdívané Leninovy sáně bylo oceňováno pro svoji bytelnost nebo dostupnou cenu, dnes může být atraktivní z toho důvodu, že je to „něco jiného než žigulík“. Spíše než sedan nicméně může dnes zaujmout méně časté kombi (Moskvič 2137).

Ve všech každopádně platí obecné rady při nákupu staršího automobilu s investičním potenciálem. Největší hodnotu mají vozy v originálním stavu (klidně i s patinou), ideálně s jasnou historií a minimem bývalých vlastníků. Plusem bývají originální značky nebo dokumentace. Renovace jsou pak stále nákladnější, kvůli nedostatku dílů nebo i odborníků, vůz ve špatném stavu se tak vynucenými pracemi na něm může prodražit. Vyplatí se zatím jen u dražších modelů, jako již zmíněné Tatry 603 nebo Škody Felicia.