Elektromobily zase frčí. Prodeje v EU stoupají, nejvíce pak v Česku
Auta s elektrickým pohonem zažívají růst prodejů i díky slevám, kterými se výrobci snaží tento segment podpořit, aby si snížili flotilové emise.
Elektrická auta vyvolávají spoustu emocí, ačkoliv za ně většinou vůbec nemohou. Minimálně v Evropské unii je totiž příliš na sílu tlačí zdejší politici, kteří stále tvrdohlavě trvají na faktickém ukončení prodeje nových automobilů se spalovacími motory v roce 2035, ačkoliv všichni vědí, že je to nemožné.
Auta s lokálně bezemisním pohonem přitom mají spoustu výhod, které ovšem ocení primárně obyvatelé rodinných domů, kteří je mohou dobíjet z domácí sítě. „Sosání“ energie z veřejných stojanů není příliš praktické ani levné.
Jedním z jejich benefitů je téměř okamžitý přísun síly, skvělá dynamika, efektivita, kultivovanost jízdy a zmíněný lokálně bezemisní provoz (alespoň co se emisí ze samotného pohonu týče). Pro spoustu řidičů proto představují ideální volbu.
I proto se počty elektromobilů stále zvyšují, byť tempo není tak ostré, jak se očekávalo. Za první letošní dva měsíce země Evropské unie zaznamenaly 255.489 registrací, což je meziročně o 28,4 % více. Podle údajů webu cistadoprava.cz, které vycházejí ze zdrojových dat Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA), dosáhl tento segment tržního podílu 15,2 procent.
Ve srovnání s rokem 2024 bylo v zemích EU registrováno v součtu o 56.553 elektromobilů více. Tři ze čtyř největších trhů, které dohromady představují 64 % všech registrací bateriových elektromobilů, zaznamenaly výrazný dvouciferný nárůst: Německo (+41 %), Belgie (+38 %) a Nizozemsko (+25 %), zatímco ve Francii registrace klesly o 1,3 %. Česko patří mezi 21 zemí EU, kde byl evidován meziroční nárůst registrací elektrických aut, přičemž 1718 vozidel představovalo o 88,6% lepší výsledek než loni. Nárůst je navíc nejvyšší ze všech zemí EU. Nejvyšší podíl bateriových elektromobilů na registracích zaznamenalo Dánsko (65,4 %) před Nizozemskem (35,2 %) a Belgií (33,1 %), kde jsou vozy se spalovacími motory často znevýhodněny vyšším daňovým zatížením a dalšími poplatky (například za registraci).

„Nejvyšší relativní meziroční nárůst registrací bateriových elektromobilů v Česku signalizuje silný potenciál pro další rozvoj elektromobility. Tento trend je ovlivněn jak loňskou odloženou poptávkou před březnovým spuštěním dotačního programu, tak i uvedením očekávaného modelu Škoda Elroq na trh. Co do počtu nově registrovaných osobních vozidel napříč palivy bylo Česko jedenáctou zemí v EU, s těmi bateriovými elektrickými pak 16., což se projevilo stále nízkým podílem BEVs (4,6 %), když nižších podílů dosáhly jen čtyři země. Ze zemí V4 dosáhlo vyššího podílu Maďarsko (6,4 %), naopak nižšího Slovensko (3,7 %) a Polsko (3,1 %). V úvodních dvou měsících roku 2025 byl nejregistrovanějším novým elektromobilem v Česku model Škoda Enyaq s 355 registracemi. Následovaly Škoda Elroq (240 registrací) a Volkswagen ID.7 (94 registrací). V součtu je u nás provozováno přes 40 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kategorie M1 a téměř 6400 veřejných dobíjecích bodů, z toho více než 580 s velmi rychlým dobíjením s výkony 150+ kW,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Registrace elektromobilů v EU za leden a únor 2025 | ||
Pořadí | Země | Počet (ks) |
1. | Německo | 70.447 |
2. | Francie | 45.258 |
3. | Belgie | 26.752 |
4. | Nizozemsko | 21.331 |
5. | Dánsko | 14.685 |
6. | Itálie | 13.624 |
7. | Švédsko | 12.532 |
8. | Španělsko | 11.124 |
9. | Rakousko | 8055 |
10. | Irsko | 7435 |
16. | Česko | 1718 |
Samotný trh s osobními automobily v Evropské unii přitom zažívá mírný pokles. Registrace za leden a únor ve výši 1.685.640 vozů jsou totiž meziročně o tři procenta nižší. Bateriové elektromobily byly s 15,2 % třetí nejoblíbenější zákaznickou volbou, nejvíce registrací si připsaly hybridní motorizace bez externího dobíjení (35,2% podíl; meziročně +18,7 %), před zážehovými (29,1% podíl; -20,5 %), diesely dosáhly podílu 9,7 % (-28,0 %), plug-in hybridní pak 7,4 % (meziročně -5,0 %). Nutno ovšem podotknout, že ACEA mezi hybridy započítává také mild-hybridy, auta s benzinovými a naftovými motory proto mají ve skutečnosti vyšší registrace.