Neznám detailně americké právo. Ale vzhledem k absurdním kauzám, kdy zákazník vyhrál kde co, si úplně neumím představit, že prodávající může ZAKÁZAT někomu koupit jeho produkt. To mi přijde jako naprosto protiústavní.
Ano, může jistě omezovat výhody poskytující nad rámec zákonných povinností prodávajícího. Může nemít k dispozici dostatečný počet vozidel, může se omezit na dodání jen určitého množství. Ale vůči VŠEM potenciálním kupujícím.
Ale aby si vybral jednoho konkrétního a řekl - hele, ty se mi nelibiš, protože... a vůči němu uplatnil sankce, tak to podle mě zvlášť u amerického soudu neobstojí...
Za prvé - nikdo nikomu nic nezakazuje,
za druhé - není ani potřeba znát detailně americké právo a ústavu, aby bylo každému jasné, že pokud je podmínka zmíněna v kupní smlouvě, má kupující svobodnou volbu koupit nebo nekoupit. A když na podmínku přistoupí, může se soudit až do aleluja - marně a hlavně za svý prachy.
Tak jednoduché to zase není, spotřebitel má nějakou ochranu.
Evropské právo má třeba zákonnou dvouletou záruku při prodeji koncovému spotřebiteli a prodávající se z ní nemůže v kupní smlouvě vyvázat. Při prodeji další osobě se záruka automaticky nepřevádí na nového vlastníka... ale pokud se do smlouvy o prodeji ojetého auta v záruce zahrne i postoupení práv vyplývajících z odpovědnosti za vady, tak záruka přechází na nového vlastníka a podle mě ani tomu prodávající zabránit nemůže (v EU a pokud je kupující fyzická osoba).
V americkém právu je obecně smluvní volnost větší a tipuju, že tam to půjde... (no asi jo, když je to v tom článku, žejo).
Ano souhlasím. Až na to že v článku je zmíněno něco úplně jiného.
Pokud zanikne nárok na bezplatný servis, tak to je ale úplně něco jiného než když budeme hovořit o zániku záruky.
Jinými slovy přesně tak jak píšeš - zákonem stanovená záruka není žádná obligace a nelze ji podle mě jen tak zrušit. Byť říkám že neznám detailně americké právo. Obecně si ale myslím že zákazník/kupující je chráněn v USA výrazně víc než v Evropě. Koneckonců příklad se hned nabízí- dieselgate, kdy v USA museli vykoupit auta zpět zatímco v EU nic.... Může tam ale samozřejmě být i rozdíl mezi občanským právem vs. obchodním právem. Ale co je v článku uvedeno se mi nezdá že by tak prošlo.
Hlavní rozdíl je v tom, že evropské právo je mnohem víc doslovné - co je napsané v zákoně, to platí. Britské / americké je zvykové, ctí se nějaký "duch zákona"... a pak to, jak se to v minulosti soudilo. A taky víc ctí volnost smluvních stran, což se třeba ukázalo v Anglii (pokud lidi dobrovolně chtějí řídit svůj život šaríou, tak můžou, i když pak třeba ženská odejde od rozvodu s holým zadkem).
Rozdíl u Dieselgate byl ani ne tak silnější ochrana spotřebitele jako spíš ta větší volnost soudu při posuzování. V tomhle případě se ten americký způsob ukázal jako lepší... výjimečně. Ne že by evropské právo neumělo postihnout obcházení zákona, ale je to mnohem složitější... hlavně pokud je ta norma napsaná blbě.
Ano, může jistě omezovat výhody poskytující nad rámec zákonných povinností prodávajícího. Může nemít k dispozici dostatečný počet vozidel, může se omezit na dodání jen určitého množství. Ale vůči VŠEM potenciálním kupujícím.
Ale aby si vybral jednoho konkrétního a řekl - hele, ty se mi nelibiš, protože... a vůči němu uplatnil sankce, tak to podle mě zvlášť u amerického soudu neobstojí...
za druhé - není ani potřeba znát detailně americké právo a ústavu, aby bylo každému jasné, že pokud je podmínka zmíněna v kupní smlouvě, má kupující svobodnou volbu koupit nebo nekoupit. A když na podmínku přistoupí, může se soudit až do aleluja - marně a hlavně za svý prachy.
Evropské právo má třeba zákonnou dvouletou záruku při prodeji koncovému spotřebiteli a prodávající se z ní nemůže v kupní smlouvě vyvázat. Při prodeji další osobě se záruka automaticky nepřevádí na nového vlastníka... ale pokud se do smlouvy o prodeji ojetého auta v záruce zahrne i postoupení práv vyplývajících z odpovědnosti za vady, tak záruka přechází na nového vlastníka a podle mě ani tomu prodávající zabránit nemůže (v EU a pokud je kupující fyzická osoba).
V americkém právu je obecně smluvní volnost větší a tipuju, že tam to půjde... (no asi jo, když je to v tom článku, žejo).
Pokud zanikne nárok na bezplatný servis, tak to je ale úplně něco jiného než když budeme hovořit o zániku záruky.
Jinými slovy přesně tak jak píšeš - zákonem stanovená záruka není žádná obligace a nelze ji podle mě jen tak zrušit. Byť říkám že neznám detailně americké právo. Obecně si ale myslím že zákazník/kupující je chráněn v USA výrazně víc než v Evropě. Koneckonců příklad se hned nabízí- dieselgate, kdy v USA museli vykoupit auta zpět zatímco v EU nic.... Může tam ale samozřejmě být i rozdíl mezi občanským právem vs. obchodním právem. Ale co je v článku uvedeno se mi nezdá že by tak prošlo.
Rozdíl u Dieselgate byl ani ne tak silnější ochrana spotřebitele jako spíš ta větší volnost soudu při posuzování. V tomhle případě se ten americký způsob ukázal jako lepší... výjimečně. Ne že by evropské právo neumělo postihnout obcházení zákona, ale je to mnohem složitější... hlavně pokud je ta norma napsaná blbě.