Ak sa chceme dostat do doby plne obnovitelnych zdrojov el. energie tak v pripade vodiku bez tazby fosilnych paliv hovorime o elektrolyze vody - ak sa nenajde novy zazracny sposob, tak ten dnesny je tak neefektivny ze namiesto hrania sa s vysokotlakovymi nadrzami a potrebou budovat siet vodikovych cerp. stanic (o drahej a pomalej vyrobe FC nehovoriac) je pravdepodobnejsie ze pridu za par rokov ekologicke, velkokapacitne, lahke a rychlo sa nabijajuce sodium solid state baterie a transformacia ICE aut na kazdodenne presuvanie na EV pojde celkom rychlo..

Nieje to moj nazor, ale skopiroval som sem odborny nazor z inej diskusie ohladom stavby vodikovych cerpacich stanic.

"Staviam rozne cerpacie stanice na vodik v celej Europe. Problemom nie je kompresia ale kompresory samotne. Ked mas dost energie na elektrolyzu, tak mas dost aj na kompresiu.
Problem je, ze kompresory vykonovo vhodne pre sucasne vodikove cerpacie stanice su male a drahe. Navyse nevydrzia dlho a ich udrzba je draha. A tu sa zacina bludny kruh pretoze niet dostatok aut na vodik, aby sa stavali vacsie stanice (cena stanice je hodne vysoka) a auta sa nekupuju lebo niet kde tankovat. Sucasne stanice maju kapacitu asi 10-20 aut denne. Stalo sa ze prislo natankovat naraz 10 Hyundai a pri 3. sa stanica pokazila. Co dalej? Vsetci zostali stat.
Vacsi zmysel to zatial ma pri takych dopravnych prostriedkoch ako autobusy a vlaky. Tam je kapacita nadrzi vacsia a tak sa da aj stanica postavit vacsia. Navyse sa da pouzit iny typ kompresora ako klasicky piestovy ci membranovy.

Iny problem, povedal by som este vacsi je doprava vodika z miesta vyroby. Klasicky naves s tlakovymi nadobami prevaza 200- 400 kg vodika (podla velkosti a pracovneho tlaku), co staci na natankovanie 2-3 vlakov primestskej dopravy alebo asi 50 aut. A taku ponorku nenatankujes 1 navesom ale ich potrebujes aspon 5 aj viac. Pri cene za dopravu a cene navesu samotneho je to pre auta neekonomicke a neekologicke. Jedina rozumna alternativa je kvapalny vodik pri preprave vacsich mnozstiev. Kvapalny vodik ale vyzaduje odber, inak sa ohrieva a straca cez poistne ventily. V buducnosti sa uvazuje o primiesavani vodika do plynovej siete a izolovani v mieste spotreby tak, aby sa vyuzila na prepravu vodika sucasna siet na zemny plyn. To je ale daleka buducnost. "

" interiér je proti interiéru (a hlavně oproti Mirai) o poznání usedlejší" >😒]

Z mojho pohladu😒br /> 1. Pre krajiny, ktore nemaju energeticke zdroje (napr. Japan) to moze byt alternativa, ak vyriesia technicke problemy. Samozrejme pre Blizky Vychod to buducich 50r. nema zmysel, ani pre Norsko vzhladom na vodne elektrarne.
2. Palivo sa da skladovat, prevazat a vytvarat zasoby. To je pre bezpecnost spolocnosti nevyhnutne (katastrofy, utoky, atd.)
3. Mame 2 miliardy aut s nizkou zivotnostou, t.j., pohon by mal byt co najlahsi a ekologicky. Idealny pripad je "lahky pohon + nadrz s palivom". Vodik moze byt kandidat ak sa bude zdokonalovat: "Honda tvrdí, že dnes hnací ústrojí s palivovými články zabírá zhruba stejně místa jako 3,5litrový vidlicový šestiválec s převodovkou."

Moc mi není jasné z čeho by měly vyplývat ty ležérnější reakce na plyn o kterých píše autor článku, když akcelerace je kryta hlavně proudem z baterií.
Jo může to být kvůli nízkému výkonu baterií, ale ani tenhle údaj ani kapacitu baterie, ani výkon palivového článku jsme se z článku vůbec nedozvěděli. Stejně tak by mě zajímal výkon kompresorů pro pal. články - tj. kolik enegrie spotřebuje systém pro svůj vlastní provoz.
A taky proč auto s výkonem 130 kW má maximálku pouhých 165 km/h

a teď ještě vymyslet způsob, jak ten vodík s nějakou smysluplnou účinností vyrábět a zároveň ho nevyrábět z fosilních paliv.

Vodík nie je budúcnosť.

Hlavně je potřeba aby zdejší odborníci vysvětlili všem blbcům,že něco nejde.A když to nejde,tak to prostě nikdy nepůjde.
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]