Testy
Přihlásit pro přidání komentáře
Ozzman
Tohle auto mi připomíná obrácenou verzi tohohle auta ze slavného klipu Bloodhound Gang >😁 [odkaz]
Na druhou stranu, takové CLS šlo dost naproti době a v této generaci už vypadá dospěleji a neevokuje mi kolotočářskou smetánku, jako klasická Eklasse či Sklasse 😄 V červené mu to sluší, pro mne auto z krajiný snů, i tak :yes:
Na druhou stranu, takové CLS šlo dost naproti době a v této generaci už vypadá dospěleji a neevokuje mi kolotočářskou smetánku, jako klasická Eklasse či Sklasse 😄 V červené mu to sluší, pro mne auto z krajiný snů, i tak :yes:
KANKUNEN
Není to jediný motor, který nejede nejlíp v otáčkách s největším krouťákem. Je to tím, že motor má sice velký krouťák z důvodu nízkých otáček, ale výkon motoru je ještě malý?
Obecně atmosféry jedou dobře až ve vyšších otáčkách, přesto že už od dvou tisíc bývá 90% max krouťáku, to jen tak pro představu.
Obecně atmosféry jedou dobře až ve vyšších otáčkách, přesto že už od dvou tisíc bývá 90% max krouťáku, to jen tak pro představu.
Atmo benzín od 2 tis. 90% krouťáku???
Narychlo jsem našel nějakou starou Mazdu 2,0 atmo. Ve 2000 160 Nm, max 180 Nm ve 4000.
Občas něco najdeš, ale obávám se, že převažují motory typu honda 1,8, nebo renault 2,0 [odkaz] . U menších objemů je to ještě znatelnější.
Neni ten Renault přeplňovaný?
Trochu jsi mě zaskočil, ale 200 Nm a 131 Kw by bylo hodně málo, tohle je ten slavný motor z clia sport, ne?
A atma od mazdy se těm 90ti % skoro blíží. [odkaz]
A atma od mazdy se těm 90ti % skoro blíží. [odkaz]
Skyactiv na tom bude ještě líp. Ten Renault sport a Honda mají ty křivky posunuté směrem nahoru. Ale otázka zní, proč 190 Nm při dvou tisících nejede a 210 při 4000 ot jo.
Na to je jednoduchá odpověď. Podívej se na křivku výkonu. 😉
Tak jestli tomu rozumím dobře, zrychlení auta bude záležet na výkonu a ne krouťáku.
Závisí to na obou hodnotách.
Zavisi to na kroutaku na kolech, vykon je jen dopoctena velicina.
Tak to nechápu vůbec, podle mně je výkon motoru úplně začátek řetězce. Na základě výkonu a otáček vypočteme krouťák a přes převod převodovky se dostaneme na krouťák na kolech. Četl jsem už pár hádek, které končily opačnými názory.
Výkon a kroutící moment jsou na sobě závislé veličiny (přes otáčky), takže nemá smysl říkat, jestli je pro zrychlení určující výkon nebo toč. moment. Je to totéž a když je zrychlení závislé na výkonu, tak je automaticky závislé i na toč. momentu a obráceně. Lépe řečeno zrychlení je vždy závislé na průběhu výkonu (nebo točivého momentu) v daném intervalu (otáček, resp. rychlosti auta na daný převodový stupeň, rychlost a otáčky na daný stupeň jsou opět přímo závislé veličiny dané poskládáním převodovky a stálého převodu).
Příklad, jestliže má motor v 3000 ot. výkon 150 kw a toč. moment 350 Nm a na 3 př. stupeň jede při těchto otáčkách 70 km/h, tak jestli na výpočet zrychlení z 70km/h na 100 km/h na trojku půjdu přes průběh výkonu (zrychlení bude závislé na integrálu výkonu v intervalu 3000 ot. a třeba 4500 ot. odpovídajícím rychlosti 100km/h na 3 př. st.) nebo na výpočet půjdu přes průběh točivého momentu (pak je zrychlení závislé na integrálu toč. momentu mezi 3000 a 4500 ot.) je zcela lhostejné, v obou případech musím dojít ke stejným číslům pokud uvažuji stejné auto se stejnými odpory (valivý odpor, aero odpor, mechanické odpory pohonu etc.).
Příklad, jestliže má motor v 3000 ot. výkon 150 kw a toč. moment 350 Nm a na 3 př. stupeň jede při těchto otáčkách 70 km/h, tak jestli na výpočet zrychlení z 70km/h na 100 km/h na trojku půjdu přes průběh výkonu (zrychlení bude závislé na integrálu výkonu v intervalu 3000 ot. a třeba 4500 ot. odpovídajícím rychlosti 100km/h na 3 př. st.) nebo na výpočet půjdu přes průběh točivého momentu (pak je zrychlení závislé na integrálu toč. momentu mezi 3000 a 4500 ot.) je zcela lhostejné, v obou případech musím dojít ke stejným číslům pokud uvažuji stejné auto se stejnými odpory (valivý odpor, aero odpor, mechanické odpory pohonu etc.).
Bavime li se ciste o zrychleni, zajimaji te jen Nm, jejich prubeh v otackach a pak prevody (prevodovka + prevod na diferencialu). Nm jsou to co urcuje zrychleni, dopocteny vykon (prace za cas) je zase dulezity pro max rychlost => je dulezity pro udrzeni rychlosti.
Proc tedy radim podle vykonove a ne Nm krivky? Protoze pes je zakopanej v tom "na kolech", kroutak na kolech se meni pri zmene prevodu a tak je bezny jev, ze clovek co podrzi motor v otackach ikdyz uz Nm krivka klesa udela dobre, protoze prerazenim by se sice dostal do pasma vetsich Nm na motoru, ale ne na kolech ( diky tezsimu prevodu). Taky v automovilkach nejsou hloupi a prevodovky skladaji tak aby melo smysl motor tocit (tedy, bavime li se o idealni prevodovce, v dnesnim svete kde jde hlavne o spotrebu a vyrobni naklady se obavam toto pujde casto do ustrani).
Nedavno jsem na toto tema absolvoval predlouhou debatu kde mi to bylo vysvetleno, za coz autorovi btw. dekuju.
Co to cele znamena se da taky pekne pozorovat pri dnesnich prevodovkach co maji 8 stupnu treba (klasicky 8hp) a dovoli tak mit i u dieslovych aut rozumneji poskladanou prevodovku a finalni prevod. Coz zase vede k tomu ze ty Nm navic co ma diesel proti benzinu uz nejsou cele ztracene v (az tak) tezkych prevodech a jako vysledek toho pak takova 330d potrapi ve zrychleni i 335i, ikdyz vykonovy rozdil tomu vubec nenasvedcuje.
Proc tedy radim podle vykonove a ne Nm krivky? Protoze pes je zakopanej v tom "na kolech", kroutak na kolech se meni pri zmene prevodu a tak je bezny jev, ze clovek co podrzi motor v otackach ikdyz uz Nm krivka klesa udela dobre, protoze prerazenim by se sice dostal do pasma vetsich Nm na motoru, ale ne na kolech ( diky tezsimu prevodu). Taky v automovilkach nejsou hloupi a prevodovky skladaji tak aby melo smysl motor tocit (tedy, bavime li se o idealni prevodovce, v dnesnim svete kde jde hlavne o spotrebu a vyrobni naklady se obavam toto pujde casto do ustrani).
Nedavno jsem na toto tema absolvoval predlouhou debatu kde mi to bylo vysvetleno, za coz autorovi btw. dekuju.
Co to cele znamena se da taky pekne pozorovat pri dnesnich prevodovkach co maji 8 stupnu treba (klasicky 8hp) a dovoli tak mit i u dieslovych aut rozumneji poskladanou prevodovku a finalni prevod. Coz zase vede k tomu ze ty Nm navic co ma diesel proti benzinu uz nejsou cele ztracene v (az tak) tezkych prevodech a jako vysledek toho pak takova 330d potrapi ve zrychleni i 335i, ikdyz vykonovy rozdil tomu vubec nenasvedcuje.
Kroutí moment je funkcí výkonu stejně jako opačně výkon je funkcí momentu. Určovat co je prvotní a co druhotné je nesmysl. Jsou to prostě přímo závislé veličiny a z obou se dá z jejich průběhu vypočíst zrychlení.
Sice také říkám, že tě zajímá točivý moment na kole, ale uvaž, jak se projeví změna velikosti kola při daném výkonu a rychlosti.
@Gvick, moment je to co se meri, vykon je z toho odvozenej. Ze pak z vykonu muzes zpetne odvodit puvodni Nm nic nemeni na tom co se meri a co jen dopocitava. Staci se zastavit u nekoho na brzde a poprosit je aby ti zmerili vykon. Jen se hezky usmeji. 😄
@MT, no zmenou velikosti kola taky menis zprevodovani, ale nechapu kam tim miris.
@MT, no zmenou velikosti kola taky menis zprevodovani, ale nechapu kam tim miris.
Jak funguje motorová brzda vůbec nic nemění na skutečnosti, že zrychlení auta se dá spočítat jak z průběhu výkonu, tak z průběhu momentu.
A když požádáš na brzdě aby ti změřili výkon, tak nevím proč by se měli smát, možná, že vrátný co vychodil s problémy zvláštní školu by se smát mohl, ale přímo firmy které se tím zabývají většinou inzerují měření výkonu
[odkaz]
Z dyna leze jeden obrázek, kde je jak výkon, tak toč. moment a každý průměrně inteligentní technik ví, že jsou to závislé veličiny a že dyno neměří JENOM moment, ale měří dvě veličiny, moment a OTÁČKY a to právě proto aby mohl zobrazit výkon. Podobně jako když wattmetr, který přímo udává výkon měří jak proud, tak napětí, tak dynamometr měří moment a otáčky a leze z něj opět výkon (a samozřejmě i moment a otáčky). Řešit co je primární a co sekundární je diskuze o ničem a nemá žádný význam stejně jako jsou bezcenné teorie, že pro zrychlení je důležitý kroutící moment a ne výkon nebo naopak. Pro zrychlení je důležitý průběh výkonu v závislosti na otáčkách, což je zároveň průběh toč. momentu na otáčkách a jedno nebo druhé je postačující a rovnocenná informace pro jakékoliv výpočty ohledně zrychlení.
Jinak pokud se mermomocí snažíš definovat co je základní jednotka a co odvozená, tak si to přečti ve fyzice základní školy, základní jednotky jsou metr, sekunda, kilogram, amper, kandela, mol a kelvin. Výkon je podle SI jednotka odvozená stejně jako síla. Točivý moment není ani základní, ani odvozená jednotka ale jenom pomocná jednotka definovaná pomocí základní jednotky (metr) a odvozené jednotky (Newton).
A k otázce, co primárně měří válcová brzda. Pokud vím, tak většina válcových zkušeben pro osobní auta pracuje na principu brzdění výkonu auta pomocí vířivých proudů, kdy se brzda skládá z kovového kotouče a elektromagnetů. Kotouč rotuje v magnetickém poli, tím v něm vznikají proudy, které v něm také zanikají a tím jej zahřívají. Brzdný účinek se reguluje intenzitou magnetického pole, to znamená velikostí proudu v elektromagnetech. Takže primárně se měří proudy a z nich se odvozuje "brzděný" výkon/toč. moment. Jak měřit přímo točivý moment na kole auta si dost dobře nedovedu představit.
A když požádáš na brzdě aby ti změřili výkon, tak nevím proč by se měli smát, možná, že vrátný co vychodil s problémy zvláštní školu by se smát mohl, ale přímo firmy které se tím zabývají většinou inzerují měření výkonu
[odkaz]
Z dyna leze jeden obrázek, kde je jak výkon, tak toč. moment a každý průměrně inteligentní technik ví, že jsou to závislé veličiny a že dyno neměří JENOM moment, ale měří dvě veličiny, moment a OTÁČKY a to právě proto aby mohl zobrazit výkon. Podobně jako když wattmetr, který přímo udává výkon měří jak proud, tak napětí, tak dynamometr měří moment a otáčky a leze z něj opět výkon (a samozřejmě i moment a otáčky). Řešit co je primární a co sekundární je diskuze o ničem a nemá žádný význam stejně jako jsou bezcenné teorie, že pro zrychlení je důležitý kroutící moment a ne výkon nebo naopak. Pro zrychlení je důležitý průběh výkonu v závislosti na otáčkách, což je zároveň průběh toč. momentu na otáčkách a jedno nebo druhé je postačující a rovnocenná informace pro jakékoliv výpočty ohledně zrychlení.
Jinak pokud se mermomocí snažíš definovat co je základní jednotka a co odvozená, tak si to přečti ve fyzice základní školy, základní jednotky jsou metr, sekunda, kilogram, amper, kandela, mol a kelvin. Výkon je podle SI jednotka odvozená stejně jako síla. Točivý moment není ani základní, ani odvozená jednotka ale jenom pomocná jednotka definovaná pomocí základní jednotky (metr) a odvozené jednotky (Newton).
A k otázce, co primárně měří válcová brzda. Pokud vím, tak většina válcových zkušeben pro osobní auta pracuje na principu brzdění výkonu auta pomocí vířivých proudů, kdy se brzda skládá z kovového kotouče a elektromagnetů. Kotouč rotuje v magnetickém poli, tím v něm vznikají proudy, které v něm také zanikají a tím jej zahřívají. Brzdný účinek se reguluje intenzitou magnetického pole, to znamená velikostí proudu v elektromagnetech. Takže primárně se měří proudy a z nich se odvozuje "brzděný" výkon/toč. moment. Jak měřit přímo točivý moment na kole auta si dost dobře nedovedu představit.
Pokud vyjdeme ze soustavy SI, ano, výkon je odvozená veličina. To je ale i točivý moment (moment síly) a síla. Teplotu v peci také můžeš určit změřením napětí, pořád tě však zajímá teplota.
Pokud bys chtěl spočítat zrychlení, ať si vybereš tu či onu, budeš potřebovat průběh. A když máš průběh, máš i tu druhou (zjednodušeně řečeno). Ano, síla je to, co tě žene kupředu, ale nemůžeš říct, že na výkonu nezáleží. To je nesmysl. Jsou neodlučitelně spojené. Nepotřebuji si počítat moment síly na kolech, abych si udělal představu, jak bude auto zrychlovat - stejně mi poslouží výkon. A pro maximální rychlost je síla stejně důležitá jako pro zrychlení.
Pokud bys chtěl spočítat zrychlení, ať si vybereš tu či onu, budeš potřebovat průběh. A když máš průběh, máš i tu druhou (zjednodušeně řečeno). Ano, síla je to, co tě žene kupředu, ale nemůžeš říct, že na výkonu nezáleží. To je nesmysl. Jsou neodlučitelně spojené. Nepotřebuji si počítat moment síly na kolech, abych si udělal představu, jak bude auto zrychlovat - stejně mi poslouží výkon. A pro maximální rychlost je síla stejně důležitá jako pro zrychlení.
Trosku sme odbocili, ale jsem rad ze se shodneme na tom ze Nm jsou ta zakladni, meritelna velicina (ikdyz odvozena) a vykon je dopocteny (aneb odvozeny z odvozene).
A ted k tomu co se tu puvodne resilo. Pro okamzite zrychleni (zmenu rychlosti za cas) jsou dulezite jen okamzite Nm, nikoli vykon (chcete li si jej vypocitat prosim, do rovnice ale nevstupuje). Na to abych psal znovu to co jiz bylo mnoho krat napsane se mam az moc rad, ale velice pekne to sepsal kluk tady: [odkaz]
Zakladem je pochopit co je to zrychleni, v jakych jednotkach se udava a co ty jednotky znamenaji a ze zrychleni nezavisi na vykonu (prace za cas), ani na Nm samotnych, ale az na prubehu Nm na kolech (po zprevodovani). Pro zrychleni je potreba na teleso pusobit silou a tu tu predstavuji Nm, ne praci za cas (vykonem).
Btw. v tom vlakne nahore jsou i ruzne propocty pro ruzne motory kde se vypoctem doslo k tomu, ze treba auta z realneho sveta, ktere musi mit prevodovku postavenou kompromisne (kvuli spotrebe, kvuli Vmax atd.) maji prevody poskladane tak ze kdyz bude clovek sledovat az vykonovou krivku a ne Nm krivku tak dosahne horsi akcelerace nez kdyby radil na vyssi stupen driv. Znovu vysvetleni: jde o Nm na kolech => lisi se to auto od auta. Hezky priklad je ono Porsche GT3, ktere ma prevodovku krasne padnouci k Nm krivce, takze skutecne ma smysl tocit auto vzdy auto az do omezovace pro dosazeni nejlepsi akcelerace).
I Enzo Ferrari rekl: "Horsepower sells cars, torque wins races". 😉
A ted k tomu co se tu puvodne resilo. Pro okamzite zrychleni (zmenu rychlosti za cas) jsou dulezite jen okamzite Nm, nikoli vykon (chcete li si jej vypocitat prosim, do rovnice ale nevstupuje). Na to abych psal znovu to co jiz bylo mnoho krat napsane se mam az moc rad, ale velice pekne to sepsal kluk tady: [odkaz]
Zakladem je pochopit co je to zrychleni, v jakych jednotkach se udava a co ty jednotky znamenaji a ze zrychleni nezavisi na vykonu (prace za cas), ani na Nm samotnych, ale az na prubehu Nm na kolech (po zprevodovani). Pro zrychleni je potreba na teleso pusobit silou a tu tu predstavuji Nm, ne praci za cas (vykonem).
Btw. v tom vlakne nahore jsou i ruzne propocty pro ruzne motory kde se vypoctem doslo k tomu, ze treba auta z realneho sveta, ktere musi mit prevodovku postavenou kompromisne (kvuli spotrebe, kvuli Vmax atd.) maji prevody poskladane tak ze kdyz bude clovek sledovat az vykonovou krivku a ne Nm krivku tak dosahne horsi akcelerace nez kdyby radil na vyssi stupen driv. Znovu vysvetleni: jde o Nm na kolech => lisi se to auto od auta. Hezky priklad je ono Porsche GT3, ktere ma prevodovku krasne padnouci k Nm krivce, takze skutecne ma smysl tocit auto vzdy auto az do omezovace pro dosazeni nejlepsi akcelerace).
I Enzo Ferrari rekl: "Horsepower sells cars, torque wins races". 😉
Je celkem jedno, co měříš. Určitě jde změřit/ určit, aniž bys znal moment. Není to odvozená z odvozené, to snad ani neexistuje (odvozené jednotky se v definicích používají předpokládám pro jednoduchost). Výkon můžeš odvodit ze síly stejně jako sílu z výkonu. Jsou to různé veličiny, popisují dvě různé věci, které spolu úzce souvisí. Nelze říct, která je ta první a která je ta druhá. Však jsou také základní veličiny jen otázkou volby. Jednotky pro mechaniku bych klidně mohl odvodit z výkonu, délky a času místo hmotnosti, délky a času.
Nikdo nerozporuje, že síla je to, co auto žene kupředu. U zrychlení je podstatná informace, jak rychle auto jede. A když to dáš dohromady, máš výkon. Když mám výkon, tak mám jedno číslo a samozřejmě vím, že 100 kW bude jinak zrychlovat z 50 a jinak ze 150. Pokud bych chtěl zohlednit průběh, mohu odhadnout průměrný výkon. Není to samozřejmě přesné. Kdybych to chtěl přesněji, musel bych se zajímat o převody.
Tebe asi matematika nebo fyzika moc nezajímaly, že? Pokud máš v rovnici moment síly, jde ji přepsat tak, aby místo něj používala výkon a úhlovou rychlost. To prostě proto, že máš vztah mezi těmito třemi veličinami, tedy každou z nich můžeš vyjádřit pomocí dvou zbývajících. Teď jen záleží, jak máš zapsaný průběh. Pokud ho máš vztažený k rychlosti auta, skrz kolo máš vztah mezi rychlostí auta a úhlovou rychlostí kola. Síla se nikam neztratí, jen se schová. To samé platí pro výkon. Máš sílu a čas, máš tedy i výkon a práci.
Nikdo nerozporuje, že síla je to, co auto žene kupředu. U zrychlení je podstatná informace, jak rychle auto jede. A když to dáš dohromady, máš výkon. Když mám výkon, tak mám jedno číslo a samozřejmě vím, že 100 kW bude jinak zrychlovat z 50 a jinak ze 150. Pokud bych chtěl zohlednit průběh, mohu odhadnout průměrný výkon. Není to samozřejmě přesné. Kdybych to chtěl přesněji, musel bych se zajímat o převody.
Tebe asi matematika nebo fyzika moc nezajímaly, že? Pokud máš v rovnici moment síly, jde ji přepsat tak, aby místo něj používala výkon a úhlovou rychlost. To prostě proto, že máš vztah mezi těmito třemi veličinami, tedy každou z nich můžeš vyjádřit pomocí dvou zbývajících. Teď jen záleží, jak máš zapsaný průběh. Pokud ho máš vztažený k rychlosti auta, skrz kolo máš vztah mezi rychlostí auta a úhlovou rychlostí kola. Síla se nikam neztratí, jen se schová. To samé platí pro výkon. Máš sílu a čas, máš tedy i výkon a práci.
MT ti to fOE pekne rozpisal, tak podumaj. Inak ten BMW link je len pre High Society (rozumej registrovanych BMW clenov), takze nevieme vo co go.
Trochu tam podla mna este nieco chyba, to je to co nevycitas ani z celkoveho priebehu momentu/vykonu a znamym prevodom - zmena zrychlenia podla parametrov stavu systemu (motora).
Trochu tam podla mna este nieco chyba, to je to co nevycitas ani z celkoveho priebehu momentu/vykonu a znamym prevodom - zmena zrychlenia podla parametrov stavu systemu (motora).
:yes: Svatá trpělivost.
Pokaždé žasnu, jak se diskuze znova a znova zvrhne v obhajobu průběhu točivého momentu jedněmi a průběhu výkonu druhými, přičemž si obě skupiny neuvědomují, že se dohadují o jednom a témže a dokazují tak jenom svou základní neznalost fyziky.
Pokaždé žasnu, jak se diskuze znova a znova zvrhne v obhajobu průběhu točivého momentu jedněmi a průběhu výkonu druhými, přičemž si obě skupiny neuvědomují, že se dohadují o jednom a témže a dokazují tak jenom svou základní neznalost fyziky.
Ještě k druhému odstavci. Ani nemusím moment na kolech počítat, abych věděl, že ve 150 bude třetinový oproti 50. Sice nevím, jaký je, ale vím, jak se mění, protože je nepřímo úměrný rychlosti (to je samozřejmě zjednodušené). Ty si budeš muset obě hodnoty přes převody spočítat a dojdeš ke stejnému závěru. Příslovečným slonem v místnosti jsou tu jízdní odpory.
Výrok Enza lze říci jinak a bude také správně, hodnota maximálního výkonu prodává auta, průběh výkonu vyhrává závody.
To je IMHO fyzikálně nesmysl. Výkon je součinem otáček a točivého momentu. Výkon dodává motor a v jakém poměru otáček a momentu se to projeví na kolech je otázkou převodovky.
Já to nevím, já se tě právě ptám 😁, bývaly tam atmosféry, ale ten dvoulitr byl i s turbem, třeba v Laguně II mimo jiné a tam měl nějakých kolem 125-130kw, tak nevím. Z toho, co si postnul neni jasné, který motor to je 😄
Ono pokud by to náhodou byl motor se soft turbem /o čemž silně pochybuji/, tak i s ním nedosahuje těch avizovaných 90% krouťáku ve 2 tis., a určitě se shodneme, že adekvátní atmo na tom bude o poznání hůře.
S tím souhlasím... adekvátní Atmo měla kolem 100kw, pak ji zcela opustili a nahradilo ji Turbo 2.0 a 1.6
Bylo to tu napsáno mnohokrát, základní fakt je, že auto jede z hlediska motoru na výkon, ne na samotný točivý moment (potřebuješ moment i otáčky). Točivý moment tě zajímá na kolech a dá se spočítat z výkonu (řekněme, že zanedbáme ztráty) a úhlové rychlosti kola.
Pak jsou tu samozřejmě další faktory související s konstrukcí motoru.
Pak jsou tu samozřejmě další faktory související s konstrukcí motoru.
webpaja
Podle mě jednoduchý...ano CLS má noblesu, kterou A7 zrovna neoplývá. Přesto mi tvarově minulá generace sedla líp, ale to je podružný. Některý archaický ovladače pro mě nejsou funkčně překážkou, ale zrovna zpracování ovladačů klimy mě nikdy nepřesvědčilo speciálně pohmatem a feedbackem.
Vzduchovej podvozek má samosebou svoje mínusy a u CLS bych neváhal ani chvilku použít ten standartní. Bouchání se člověk nezbaví a občasných ran od podvozku na ostrých nerovnostech taky ne.
V případě naftových jednotek, tedy majoritě co do prodejních počtů je pak nabízená motorizace tou nejvýkonnější. Oproti 6GC nebo A7 jednoznačně ztrácí.
7-G Tronic je sice jemnej, ale rychlostí neoplývá.
Myslím, že 4* hodnocení je naprosto oprávněný. 😉
Vzduchovej podvozek má samosebou svoje mínusy a u CLS bych neváhal ani chvilku použít ten standartní. Bouchání se člověk nezbaví a občasných ran od podvozku na ostrých nerovnostech taky ne.
V případě naftových jednotek, tedy majoritě co do prodejních počtů je pak nabízená motorizace tou nejvýkonnější. Oproti 6GC nebo A7 jednoznačně ztrácí.
7-G Tronic je sice jemnej, ale rychlostí neoplývá.
Myslím, že 4* hodnocení je naprosto oprávněný. 😉
Velký souhlas. Auto pro šarmantního padesátníka, kterému nevadí nižší výkon, váhavá převodovka. Pokud se emise odvíjí od spotřeby, tak za 8,5 jezdila A6 už před deseti lety a 530 xd jakbysmet. A vizuálně už to není takové zjevení jako předchozí generace.
Auto pre šarmantného 50nika. >😁 To musím povedať 34-ročnému kolegovi, ktorý má práve túto verziu. 😄
Tak to je vizionář...hledí do budoucna >😁
No ale keď tak nad tým rozmýšľam, auto dostal ako svadobný dar od svojich rodičov, čo by mohli byť 50nici, tak to nakoniec aj sedí. 😉
MariAchi
Pismenko "D" v nazvu chybi, je tu videt snaha MB o vymazani pachute nafty a mocoviny z nazvu aut.
Zajimave, ze tohle nikoho netrklo, pritom dalsi automobilky budou nasledovat jako vodopad.
Jak se budou jmenovat dieselova BMW? Turbomatic?
A co udela VW se svym slavnym TDI? Toho nebude lehke se vzdat...
A co vymysli Honda se svym nekdejsim asi nejdelsim nazvem dieselu - i-CTDi ?
Zajimave, ze tohle nikoho netrklo, pritom dalsi automobilky budou nasledovat jako vodopad.
Jak se budou jmenovat dieselova BMW? Turbomatic?
A co udela VW se svym slavnym TDI? Toho nebude lehke se vzdat...
A co vymysli Honda se svym nekdejsim asi nejdelsim nazvem dieselu - i-CTDi ?
Myslím, že VW by mohlo v klidu přejít na Blue Motion.
Tak u BMW mas uz davno moznost si nechat oznaceni modelu odstranit, nevim jestli je treba vymyslet neco dalsiho. Komu tam to 520d vadi, bude mu zrejme vadit i 520turbomatic (me by teda vadila jeste mnohem vic) a stejne skonci u toho odstraneni napisu jako celku.
Jinak jako nejvetsi zverstvo vidim Z4 sDrive 35is, to je teprv oznaceni. 8-s
Jinak jako nejvetsi zverstvo vidim Z4 sDrive 35is, to je teprv oznaceni. 8-s
a co tak BMW 435d x-drive Cabrio, ? >😒]
alebo aj BMW M550d X-drive ? 8-s
to su ukrutnosti pre skalnych priam brutalne - kabrio s naftou a x-drivom, alebo M-ko v nazve limuziny s naftou a x-drivom. :-!
Audi ma v konfiguratore tiez jednoduchu polozku: "bez oznacenia typu" = 0,-€ takze kto bude chciet zatajit to TDi, tak nema problem. 😉
alebo aj BMW M550d X-drive ? 8-s
to su ukrutnosti pre skalnych priam brutalne - kabrio s naftou a x-drivom, alebo M-ko v nazve limuziny s naftou a x-drivom. :-!
Audi ma v konfiguratore tiez jednoduchu polozku: "bez oznacenia typu" = 0,-€ takze kto bude chciet zatajit to TDi, tak nema problem. 😉
Co tak 435i 😁rive GranCoupe?
Je to proste chaos, byt ten nazev auto popisuje vycerpavajicim zpusobem...
Nepochopils, ze tim, kdo se snazi zatajit to "D" v nazvu tu ted nejsou zakaznici, ale samotny vyrobce.
Bez oznaceni motorizace je tedy sice moznost, ale jde o obchodni nazvy modelu a tam to jiste budou resit.
U BMW je mozne, ze treba liche cislo bude diesel a sude benzin - tedy napriklad 430 bude benzin, 435 bude diesel, vykonnejsi bude 440 a 445 atd... Ale to je jen moje domnenka.
Je to proste chaos, byt ten nazev auto popisuje vycerpavajicim zpusobem...
Nepochopils, ze tim, kdo se snazi zatajit to "D" v nazvu tu ted nejsou zakaznici, ale samotny vyrobce.
Bez oznaceni motorizace je tedy sice moznost, ale jde o obchodni nazvy modelu a tam to jiste budou resit.
U BMW je mozne, ze treba liche cislo bude diesel a sude benzin - tedy napriklad 430 bude benzin, 435 bude diesel, vykonnejsi bude 440 a 445 atd... Ale to je jen moje domnenka.
Vylazený auto pozná ten kdo tomu rozumí právě bez nějakých machrovských označení motorizace.
S označením motorů u MB byl poslední roky chaos. Nicméně nové a FL modely přejdou na nové označení modelů a variant motorů. Např. diesely budou mít označení "d" (350 d, s mezerou mezi číslem a písmenem), hybridy "e" a klasické benzíny nic. Stejně jako AMG modely budou mít místo Benz AMG (Mercedes-AMG C 63), to stejné Maybach.
Pokud si dobře pamatuji, od doby, kdy je standardně vstřikování chcanek BlueTEC, nemají diesely označení CDI.
Já jsem jeden z mála, který dnešní názvy D3 modelů nevidí jako zvěrstvo apod. Sice sDrive bylo k ničemu a mohli si odpustit přechod z např. 330xd na 330d 😁rive, ale jinak mi to je fuk a prostě nějak musí ty tři čtyři výkonové varianty jednoho motoru pojmenovat.
Jo, nicméně M badges nad blatníky jsou zvěrstvo. :no:
Pokud si dobře pamatuji, od doby, kdy je standardně vstřikování chcanek BlueTEC, nemají diesely označení CDI.
Já jsem jeden z mála, který dnešní názvy D3 modelů nevidí jako zvěrstvo apod. Sice sDrive bylo k ničemu a mohli si odpustit přechod z např. 330xd na 330d 😁rive, ale jinak mi to je fuk a prostě nějak musí ty tři čtyři výkonové varianty jednoho motoru pojmenovat.
Jo, nicméně M badges nad blatníky jsou zvěrstvo. :no:
Dobrá poznámka, sám v tom mám chaos odvtedy, čo sa už neuvádza na Mercedesoch "CDI", stále rozmýšľam, či je to benzín, alebo dízel. >😁 Bluetec mi furt nič nehovorí o druhu paliva, skôr vo mne evokuje nejakú priškrtenú eko-verziu á la volkswagenovský Blue-motion.
Proč by taky pitvali palivo hned v anzvu auta, že?
Stačí říct: "Tento vůz má XXX koní, to je pane zátah" 😄
Dnes mají stejně všechny motory turbo a ty, co jej nemají už přestávají stíhat...
Stačí říct: "Tento vůz má XXX koní, to je pane zátah" 😄
Dnes mají stejně všechny motory turbo a ty, co jej nemají už přestávají stíhat...
_MT_
Zajímalo by mě, jaký je tu názor na ty diamantové masky, které teď Mercedes používá.
Jestli jsou pravý...pak změním profesi. Stanu se sběratelem >😁
U CLS mi to až tak nevadí, žebrování by mu udělalo už tak opticky tvrdou příď ještě kamenější.
U CLS mi to až tak nevadí, žebrování by mu udělalo už tak opticky tvrdou příď ještě kamenější.
Předpokládám, že jsou to skleněné krystaly. U S-klasse asi za 100 tisíc nabízí přední světla s krystaly Swarovski.
Tyhle masky jsou součástí AMG Line, klasické žebrování by tam tedy nebylo. Pravé AMG mají místo toho černou mřížku (nebo chromovanou v případě S65).
Tyhle masky jsou součástí AMG Line, klasické žebrování by tam tedy nebylo. Pravé AMG mají místo toho černou mřížku (nebo chromovanou v případě S65).
Mně se líbí. AMG GT s tímto grilem taky nevypadá zle (součást chrom paketu).
Nemyslím si, že to jsou nějaké spešl krystaly, kór skleněné. Podle mě to bude nějaký kov nebo tak. Musel bych se podívat na internet, jestli to už někdo někde neřešil.
E: Second prize in SPE’s body exterior category was won by the diamond effect radiator grille of the MercedesBenz A-Class (W176) car, launched in December 2012. The grille is moulded by Magna Decoma’s Idoplas plant in the Luran S778T grade of ASA from Styrolution in tooling from Hofmann Innovation Group. Its chrome-effect dome-headed pins are subsequently hot stamped with a GLC 73725/05 film from Leonhard Kurz applied with machinery from Kurz’s subsidiary Baier in order to create a diamond effect.
The grille consists of a thin “almost invisible” lattice (allowing maximum air flow) bearing 288 moulded-in plastic pins protruding from its surface.
Kurz said there was a particular challenge in the grille’s varying pin shapes, which were designed to produce non-uniform refraction to create a “diamond-like sparkle”. These shapes require the heated silicone die to bear the curvature of each individual pin.
The GLC 73725/05 five-layer film consists of high-vacuum coated chrome, crosslinked melamine-based top-lacquer, acrylate adhesive and release layers on a polyester carrier film.
A four-head hot stamping machine with four indexed part fixtures divides the radiator grille into four segments that are die-stamped one segment after the other to ensure compliance with the 2mm tolerance limit over the entire grille.
Development of the diamond-effect grille was described in a paper at the March 2013 VDI plastics in automotive engineering conference by Fritz Wazula, who works in Mercedes-Benz’s plastics exterior department, and Bernd Kettmemann, responsible for coating technologies.
They said part complexity ruled out two-component injection moulding followed by painting or partial chrome plating. The lattice angles that were chosen were a compromise between minimal airflow restriction and ease of part-release from the mould. Care was needed to avoid knitlines in visible areas, they said.
Nemyslím si, že to jsou nějaké spešl krystaly, kór skleněné. Podle mě to bude nějaký kov nebo tak. Musel bych se podívat na internet, jestli to už někdo někde neřešil.
E: Second prize in SPE’s body exterior category was won by the diamond effect radiator grille of the MercedesBenz A-Class (W176) car, launched in December 2012. The grille is moulded by Magna Decoma’s Idoplas plant in the Luran S778T grade of ASA from Styrolution in tooling from Hofmann Innovation Group. Its chrome-effect dome-headed pins are subsequently hot stamped with a GLC 73725/05 film from Leonhard Kurz applied with machinery from Kurz’s subsidiary Baier in order to create a diamond effect.
The grille consists of a thin “almost invisible” lattice (allowing maximum air flow) bearing 288 moulded-in plastic pins protruding from its surface.
Kurz said there was a particular challenge in the grille’s varying pin shapes, which were designed to produce non-uniform refraction to create a “diamond-like sparkle”. These shapes require the heated silicone die to bear the curvature of each individual pin.
The GLC 73725/05 five-layer film consists of high-vacuum coated chrome, crosslinked melamine-based top-lacquer, acrylate adhesive and release layers on a polyester carrier film.
A four-head hot stamping machine with four indexed part fixtures divides the radiator grille into four segments that are die-stamped one segment after the other to ensure compliance with the 2mm tolerance limit over the entire grille.
Development of the diamond-effect grille was described in a paper at the March 2013 VDI plastics in automotive engineering conference by Fritz Wazula, who works in Mercedes-Benz’s plastics exterior department, and Bernd Kettmemann, responsible for coating technologies.
They said part complexity ruled out two-component injection moulding followed by painting or partial chrome plating. The lattice angles that were chosen were a compromise between minimal airflow restriction and ease of part-release from the mould. Care was needed to avoid knitlines in visible areas, they said.
Říkal jsem si, že jsem to se sklem asi přehnal, ale nevěděl jsem to a nechtělo se mi to hledat. 😄 Díky za zajímavý text.
Sedvo
Zdravím, nevíte jak je to u full led a ostřiku světel? Nová auta co vyjíždějí, tak nemají ostřikovače ani tento MB CLS.
Kde by mohl být zakopaný pes. Jelikož tvrdí, že to svítí lépe, tak jak xenon?
Kde by mohl být zakopaný pes. Jelikož tvrdí, že to svítí lépe, tak jak xenon?
U LED světel se měří světelný tok trochu jinak než u ostatních (měří se až za čočkou místo přímo u zdroje). Tahle světla nemají ostřikovače, protože se vejdou do limitu, stejně jako slabé xenony, nebo obyčejné halogeny. Alespoň tak to chápu. Mercedes toho využil a ušetřil něco na nákladech a hmotnosti (vyčíslili ji na 6 kg a s tím související úsporu na spotřebě/ emisích CO2 na 0,5 g/km). Auta, která pořád nabízí xenony, budou mít pravděpodobně ostřikovače i s LED. Ale časem možná zmizí.
Edit: Doplnil jsem čísla od Mercedesu. Oficiálně to udělali v zájmu ochrany životního prostředí a nižších provozních nákladů (jinými slovy, kvůli spotřebě... celým 0,02 litrům na 100 km benzínu). 😉
Edit: Doplnil jsem čísla od Mercedesu. Oficiálně to udělali v zájmu ochrany životního prostředí a nižších provozních nákladů (jinými slovy, kvůli spotřebě... celým 0,02 litrům na 100 km benzínu). 😉
Děkuji za odpověď. Asi to tak bude. Jenom je zarážející, že tvrdí, že to svítí lépe tak jak xenon (člověk by pochopil, že to bude mít více lumenů než xenon). Což zase může být vyřešené právě dynamickou regulací světla.
Ostřik světel nemá jenom CSL, ale i nové Mondeo, Mazda6 či Peugoet 508.
Ostřik světel nemá jenom CSL, ale i nové Mondeo, Mazda6 či Peugoet 508.
Měly by mít, rozdíl by mělo dělat to, že to jedou měří u zdroje a podruhé až za optikou. Předpokládám, že by se xenony do limitu také vešly, kdyby je měřili až za optikou. Je to dané tím, že k LED přistupují jako ke kompletu.
Audi A8, nebo TT mají ostřikovače i s LED. Mercedes s tím přišel snad první při faceliftu E. Pro nás mohou být dvě setiny litru zanedbatelné, ale pro automobilku ne. A sníží se jim počet dílů, což také přinese nějakou úsporu. Lze tedy čekat, že se tahle praxe rozšíří, jak budou LED světla vytěsňovat xenony.
Audi A8, nebo TT mají ostřikovače i s LED. Mercedes s tím přišel snad první při faceliftu E. Pro nás mohou být dvě setiny litru zanedbatelné, ale pro automobilku ne. A sníží se jim počet dílů, což také přinese nějakou úsporu. Lze tedy čekat, že se tahle praxe rozšíří, jak budou LED světla vytěsňovat xenony.
Twingo
Diamantová maska je velice efektní mě se líbí a zvlášť u značky která je schopna do světel svého nejlepšího modelu (MB s coupe) dát křišťály swarovski. 😄
sshskript
takovouhle kárku koupíte v áčkách sic starší ale za půl milionu. To potom nemá cenu dívat se na všechny ty ostatní.
srovnávejme srovnatelné. CLS dostalo 4*, protože A7 dostalo 4 a 1/2* - Audi uveze pět lidí, je z něj lépe vidět, vzduchový podvozek lépe tlumí nerovnosti i na větších kolech a je lepší v zatáčkách.
Myslím, že hodnocení je objektivní.
Btw. na A7 a její 4,5 hvězdy jsem se taky díval, a přestože si "lodě" kolem dvou tun už trošku přestávají rozumět se zatočenou silnicí, nemyslím si, že by A7 podvozkově co se týče přilnavosti a ovladatelnosti porazila cls /ale cls jsem neřídil/. Takže A7 to dostala spíš za komfort?
jj, víte jak dopadne německá automobilka mÉRCEDES bENZ v německu [odkaz] bez elektromobilu [odkaz] a s močkou v laufu? Asi takhle [odkaz] 😉
U tohohle typu auta chápat místo navíc jako jasný plus? 😉
Tady mám i přes cenu jednoznačnýho favorita [odkaz] tahle kombinace velikosti auta luxusu se zrychlenim pod 4s a maximálkou 324km/h mě fakt bere :yes:
Ale protože je eště dražší nedám Alpině 3,5* žejo
s BMW 6 GC jsem nejel, takže na tohle nemůžu objektivně odpovědět.
Místo navíc není u tohoto typu aut životně důležité, to připouštím, ale je to podobný přístup, jako byste u Civicu Tourer nezohlednil jeho rekordní kufr, protože takový objem nepotřebujete...