Daihatsu Charade (1977–1983): Velké malé auto, které si oblíbili Japonci i Chilané
Dávno před současnou módou tříválcových motorů s turbokompresorem prodávala japonská automobilka Daihatsu tříválcové třídveřové a pětidveřové hatchbacky velikosti supermini.
Malá japonská automobilka Daihatsu Motor byla založena před 70 lety 1. března 1951 ve městě Ikeda v prefektuře Osaka. Byla nástupcem firmy Hatsudoki Seizo, založené v roce 1907, zabývající se zpočátku především vývojem a výrobou vagonů a parních strojů pro vlakovou dopravu. V roce 1930 představila prototyp tříkolového nákladního vozítka a začala vyrábět dieselové motory pro železnice. Když koncem dvacátých let minulého století otevřely americké koncerny Ford a GM svoje továrny v Japonsku a začaly zde vyrábět automobily, chtěla společnost Hatsudoki Seizo získat podíl na vznikajícím japonském trhu s automobily a začala vyrábět malá vozítka.
Společnost Daihatsu (jméno bylo kombinací prvních znaků pro Osaku a výrobu motorů) začala v šedesátých letech exportovat do Evropy svoje malé vozy, označované v Japonsku jako „kei cars“. Když se v roce 1967 stala Toyota hlavním akcionářem Daihatsu (úplným vlastníkem se stala až v roce 2016), vyráběly se v Ikedě malé vozy pro Toyotu. V roce 1977 začalo Daihatsu vyrábět model Charade, jehož rozměry jej řadí mezi supermini neboli velké kompakty. Proti malým městským vozům nabízel více vnitřního prostoru a silnější motor usnadňoval i delší cesty za město. Nahrazoval model Daihatsu Consorte, vyráběný v letech 1969 až 1977.
Pětidveřový a třídveřový hatchback G10
První generace Daihatsu Charade s kódovým označením G10 byla uvedena na trh v říjnu 1977. Byl to vůz s pohonem předních kol hliníkovým tříválcem CB20 umístěným vpředu napříč. Motor s rozvodem OHC měl objem válců 993 cm3. Vozy určené k exportu do Evropy (od listopadu 1977) měly nejvyšší výkon 50 PS (37 kW) při 5500 min-1 a točivý moment 73 Nm při 3000 min-1. Na japonském trhu se udával výkon 55 k (40 kW) při 5500 min-1. Vůz s pohotovostní hmotností kolem 700 kg dosahoval s tímto motorem rychlost 140 km/h a v průměru spotřeboval 8 až 10 litrů benzinu na 100 km.
Zpočátku byl jediným modelem pětidveřový hatchback (foto) s rozvorem 2300 mm a vnějšími rozměry 3460 x 1510 x 1425 mm (d x š x v). Charade G10 první série měl jednoduché elegantní tvary samonosné karoserie s širokou přední maskou mezi kruhovými světlomety a velká okna s ostrými rohy. Přední blikače byly umístěny v černém nárazníku.
Na podzim 1978 se začal prodávat třídveřový hatchback Daihatsu Charade Runabout (foto) s neobvyklými kruhovými okny v C sloupcích (v USA se jim říkalo opera windows). Runabout měl navíc ochranné černé lišty na bocích a pro export do USA masivnější černé nárazníky a parkovací světla na předních blatnících.
Daihatsu Charade se stal v Japonsku rychle bestsellerem a v roce 1979 získal titul Japonský vůz roku. Druhá série Charade G10 (foto) se začala vyrábět v říjnu 1980 a odlišovala se jiným designem masky chladiče a obdélníkovými světlomety. Nárazníky byly černé jen v rozích, rovné části byly chromované s černou lištou uprostřed.
Charade G20 pro Jižní Ameriku
Daihatsu Charade se stal velmi populární v Chile a dalších latinskoamerických zemích. Zpočátku se tam prodával ve stejném provedení jako v ostatních částech světa, později byly „chilské“ hatchbacky Charade, označené jako G20, poháněné tříválcem verze CD s objemem válců sníženým na 843 cm3 a výkonem 41 k (30 kW) při 5500 min-1. Tento motor se také objevil v exportních verzích užitkových aut Daihatsu Hijet. Daihatsu Charade G20 se začal dodávat v roce 1980 a byl vyvinut na základě rozhodnutí Chile snížit dovozní cla na vozy s motory objemu do 850 cm3. Charade G20 mohl také jezdit na nízkooktanové palivo a ethanol. V letech 1978–1981 měly verze G20 kruhové světlomety, zatímco modely prodávané v letech 1981 až 1984 (foto) měly identický facelift jako G10, to znamená obdélníkové světlomety a mírně odlišná zadní světla. Třídveřové hatchbacky Runabout zůstaly u litrových motorů CB20 a měly pětistupňovou manuální převodovku.
Na tokijském autosalonu v roce 1981 vystavilo Daihatsu koncept vozu s litrovým turbomotorem, vyvinutým ve spolupráci s výrobcem sportovních vozů De Tomaso Automobili. Tento koncept vycházel z třídveřového Charade XTE a byl znám jako Charade De Tomaso (foto). Sériově se Charade s litrovým turbomotorem vyrábělo ve druhé generaci (1983 až 1986).
Řecká společnost Automeccanica, založená v roce 1979, vyvinula offroadovou verzi Charade ve stylu Citroënu Méhari nazvanou Daihatsu Zebra. Většina dílů pocházela od Daihatsu, přední maska a světla byly převzaty z druhé série Charade G10. Výroba probíhala v letech 1981 až 1985. V době kdy podle řeckých daňových zákonů již nemohla být Zebra registrována jako komerční vozidlo zájem o vůz klesl.
Na závodních tratích
V roce 1979 skončily dva vozy Daihatsu Charade G10 na prvních dvou místech na rallye v Malajsii dlouhém 2400 kilometrů. Charade G10 vyhrálo svoji třídu na Rally Monte Carlo v roce 1981 a celkově skončilo na 28. místě z 263 účastníků. O rok později skončilo na Safari Rally na 17. místě. Uruguayští bratři Guillermo a Agustín Vierové se s Daihatsu Charade G10 několikrát zúčastnili Historických rallye v Uruguayi. V letech 2011 až 2016 na nich dosáhli řady úspěchů.
V letech 1977 až 1983 vyrobilo Daihatsu necelých 90.000 modelů Charade první generace (G10/G20). Následovala druhá generace G11 s podobnými tvary a rozměry, vyráběná v letech 1983 až 1988.
