Cyklista versus motorista. Kde jsou cyklisté nejzranitelnější?
Jsou cyklisté, kteří jezdí celoročně. Mnohem více jich ale vyjíždí až s prvními jarními teplotami. To s sebou nese i riziko zvýšeného počtu nehod.
Kdysi bylo kolo většinou pouhým nástrojem jak se rychleji přepravit z bodu A do bodu B. Dnes je ale stále častěji předmětem vášně, zábavy či jen aktivního trávení volného času. Navíc moderní technika a její širší dostupnost otevírá prostor i fyzicky méně zdatným lidem. Kdo si netroufne šlapat desítky kilometrů, má možnost pořídit si elektrokolo. Jde o skvělou příležitost zejména pro seniory. Navíc dnes se ke kolům přidávají také koloběžky. I ty mohou být elektrické. Jízda na kole je v Česku oblíbená a podporuje ji také občas kontroverzní masivní výstavba cyklostezek. Ty kolikrát vedou místy, kde byste raději než na kole jeli autem nebo městkou hromadnou dopravou. Typické pro centrum Prahy v okolí Karlova mostu.
Jízda na kole je zdravá i ekologická. A přirozeně také levná. Její masovější rozšíření má ale i stinné stránky. Tou nejhorší je riziko zvyšování nehodovosti, v případě cyklistů často s tragickým koncem. Jak uvádí analýza Portálu nehod, za posledních 15 let došlo k téměř 62 tisícům nehod, v nichž figurovali cyklisti. Z toho více než třetina (26,5 tisíc) se obešla bez účasti aut nebo jiných osob. Šlo zejména o různé pády nebo nehodu z důvodu nezvládnutí řízení. Na největším počtu nehod cyklistů ale mají podíl motorová vozidla.
„Cyklista patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu – zejména tam, kde se musí o prostor dělit s automobily. A právě zde často dochází k fatálním střetům. Následky bývají vážné. Podle analýzy Portálu nehod za období let 2010–2015 končí téměř tři čtvrtiny cyklistických nehod (73,5 %) lehkým zraněním, více než 9,5 % těžkým zraněním a 1,51 % bohužel smrtí,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.
„Křižovatky smrti“
Jak vyplývá z analýzy Portálu nehod, tak největší nebezpečí číhá na cyklisty na frekventovaných městských křižovatkách. Právě tady i vinou hustého provozu řidiči vozidel cyklistu snadno přehlédnou.
Dle zmíněného serveru je pro cyklisty nebezpečný například kruhový objezd v Praze 10 Strašnicích, v němž se kříží ulice V Olšinách a Solidarity. Za poslední dva roky došlo v těchto místech ke třem nehodám cyklistů s autem a vždy ze stejného důvodu – nedání přednosti v jízdě.
Další rizikovou lokalitu pro cyklisty najdeme v Hradci Králové, konkrétně na křižovatce ulic Pouchovská a Severní, v blízkosti železniční zastávky. Jde o napojení městské čtvrti na průmyslovou a obchodní zónu. Křižovatka se nachází v oblasti s velmi intenzivním provozem, a to jak osobní, tak nákladní i veřejné dopravy. Za poslední dva roky zde došlo ke třem nehodám cyklistů.
Třetím velmi rizikovým místem je kruhový objezd v Prostějově na křižovatce ulic Krasická a V Polích. Krasická ulice je frekventovaný tah navazující na centrum města i další části Prostějova. Křižovatka bývá plná dopravy – od osobních aut přes cyklisty a chodce až po MHD. Za poslední dva roky se zde staly čtyři nehody cyklistů s auty, jejichž příčinou bylo ve všech případech nedání přednosti.
Za spoustou nehod cyklistů mohou domněnky. Tedy situace, kdy se cyklista spoléhá na to, že ho řidiči motorového vozidla vidí. „Podle naší analýzy je v téměř 53 % případů příčinou nehody nesprávný způsob jízdy. Druhou nejčastější příčinou, která stojí za bezmála třetinou všech kolizí (28,85 %), je nedání přednosti v jízdě. Typicky jde o situace, kdy cyklista nebo řidič nerespektuje značku Dej přednost v jízdě, odbočuje vlevo bez ohledu na protijedoucí vozidla nebo vyjíždí z vedlejší silnice na hlavní bez patřičné opatrnosti,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.
Někdy cyklisté problémy sami vytvářejí také tím, že nerespektují dopravní značení. V praxi se tak setkáte třeba s cyklistou, který jede přes zákaz vjezdu jednosměrkou. Může to také pramenit z toho, že na kole jezdí dost lidí, kteří nemají řidičské oprávnění, a tedy lze u nich předpokládat neznalost dopravních předpisů.
Kritické víkendy
Na rozdíl od nehod automobilů nejsou střety cyklistů rovnoměrně rozloženy. Že k nim nejčastěji dochází v létě, je asi jasné. Pokud se zaměříme na konkrétní dny, pak největší riziko číhá o víkendech v odpoledních hodinách. Právě tehdy tvoří cyklistické nehody přes 5,3 % všech dopravních kolizí – i kvůli většímu množství rekreačních jezdců. Výrazný vliv má i denní doba. Nejvíce cyklistických nehod se odehrává odpoledne mezi 15. a 18. hodinou, tedy v době, kdy je provoz nejhustší, přibývá únavy a soustředění často polevuje.
Rozdíly v nehodovosti jsou také místní, tedy napříč kraji. Za posledních patnáct let se nejvíce nehod stalo v Moravskoslezském kraji, kde bylo zaznamenáno 8404 případů. Následují Středočeský kraj (6506), Jihomoravský (6477) a Olomoucký kraj (6079).
„Z pohledu podílu cyklistických nehod na celkové nehodovosti však vychází jako nejrizikovější Zlínský kraj. Cyklisté tam figurují v 8,64 % všech dopravních nehod. Nadprůměrné hodnoty vykazují také Olomoucký (7,98 %) a Jihočeský kraj (7,88 %), což naznačuje, že v těchto regionech jsou cyklisté oproti jiným krajům častějšími účastníky kolizí,“ komentuje Petra Marková.
Pokud se zaměříme na okresy, nejvíce nehod cyklistů se za posledních 15 let událo v okrese Olomouc, konkrétně 2429 případů. Následovala Opava (1879 nehod) a Frýdek-Místek (1734 nehod). Pokud se ale zaměříme na relativní rizikovost, vycházejí nejhůře okresy Břeclav (12,7 %), Hodonín (12,4 %) a Jindřichův Hradec (12,3 %).
„Jde o regiony, kde se jízda na kole těší velké oblibě – často i díky rozvinuté síti vinařských nebo turistických stezek. Kombinace vysokého počtu cyklistů a běžného silničního provozu pak přináší zvýšené riziko střetů,“ dodává Petra Marková z Portálu nehod.
Zdroj: Portál Nehod, Dekra, video: DEKRA
