Čína v rámci obchodní války ztíží vývoz grafitu důležitého pro výrobu baterií
Závislost na ropných velmocích možná vyměníme za tu na Číně. Ta totiž vedle vlastnictví obrovských nerostných zásob ovlivňuje také trh s trakčními akumulátory, v jejichž produkci je světovou špičkou. Ostatně první náznaky vidíme již dnes.
Elektromobilita s sebou nese mnohá pozitiva, ale také spoustu negativ. Zatímco fosilní paliva Evropa musí dovážet většinou z politicky málo stabilních zemí a států s nepříliš demokratickým zřízením, trakční akumulátory v elektromobilech jsou zase doménou Číny. Ta je jejich největším producentem, navíc na svém území, případně pod svou kontrolou má i velké množství nerostných surovin důležitých k výrobě zmíněných baterií.
Jednou z nich je například grafit v syntetické i přírodní formě, jehož vývoz Čína od prosince letošního roku administrativně omezí. Nově k jeho vývozu bude zapotřebí povolení. Investice ve Spojených státech a Evropě sice mají za cíl snížit grafitovou závislost na Číně, jedná se však o dlouhodobý a náročný proces.
Grafit se používá pro zvýšení měrné kapacity, snížení vnitřního odporu a tvoří majoritní podíl aktivních anodových hmot v akumulátorech. Naštěstí ho lze nahradit křemíkem, který má pětkrát vyšší měrnou kapacitu. Křemík ovšem trpí silnou objemovou roztažností v nenabitém stavu (rozdíl proti nabití dosahuje až devítinásobku), baterie proto musí být konstruována tak, aby objemovým změnám odolala.
Druhá nejlidnatější země světa ztížením exportu grafitu reaguje na omezení dovozu špičkových amerických čipů (třeba těch od společnosti Nvidia), které by v komunistické zemi mohly být použity ve zbrojním průmyslu či v rámci vývoje umělé inteligence, u níž panují obavy ze zneužití tamním totalitním režimem vůči vlastním občanům i cizím státům.
Evropská unie zase seriozně zvažuje zavedení celních poplatků na importované čínské elektromobily. U nich totiž panuje silné podezření, že nízkých cen tamní výrobci bezemisních modelů dosahují také díky skrytým štědrým dotacím ze strany čínské vlády, což je logicky zvýhodňuje před evropskými automobilkami zvyklými na mnohem tržnější prostředí. I tento zatím teoretický krok ovšem vyvolal nesouhlas u čínských vrcholných politiků. Zavedení cla by sice znamenalo narovnání pokřiveného postavení a ochranu místních značek před až dumpingovými cenami elektroaut z Číny, zároveň by ale nepochybně vedlo k odvetným krokům, jež by plán na faktický konec spalovacích motorů v EU v roce 2035 mohly v lepším případě o několik let posunout. Evropa totiž nemá dostatek nerostných surovin k výrobě trakčních akumulátorů, přičemž zaostává i v rámci výrobních kapacit baterií, byť se situace postupně zlepšuje.
