BMW X5 Le Mans: Dvanáctiválcové SUV přijelo do Amelia Islandu
X5 Le Mans vzniklo na základě první generace E53. Proč dostalo zrovna jméno francouzského města, u kterého se nachází veleslavný Circuit de la Sarthe? Není to tak složité, v roce 1999 přece bavorská automobilka vyhrála na něm konanou proslulou čtyřiadvacetihodinovku. „Placku“ V12 LMR poháněl uprostřed umístěný vidlicový dvanáctiválec 5,99 l/433 kW. Za volantem se střídala legenda cestovních vozů Joachim Winkelhock, dlouholetý pilot Minardi F1 Pierluigi Martini a Yannick Dalmas, čtyřnásobný vítěz tohoto závodu. Měli i kousek štěstí, když vedoucí Toyotu TS020 GT-One zastavil defekt...
BMW X5 Le Mans bylo představeno v Ženevě 2000 a vzniklo na oslavu triumfu. Divize Motorsport použila úplně stejnou čtyřventilovou pohonnou jednotku, jenom se nacházela na tradičním místě podélně vpředu. Navíc ji motoráři ještě pečlivě vyladili, takže se dostali na rovných 700 koní, pardon, 515 kW/5400 min-1. 4,67 m dlouhý stříbrný drobeček samozřejmě nevážil devět metráků jako sportovní prototyp, ale značných 2170 kilo... K nějakému radikálnímu odlehčení auta oproti sérii tedy nedošlo. 720 newtonmetrů v 5000 otáčkách přenášel na obě nápravy poctivý šestistupňový manuál...
Že by ve 250 km/h přistřihl křídla autu omezovač? Ani náhodou, na krytu motoru se přece skvěl hrdý nápis a slavné logo M s trikolórou stroj ani nést nemusel. Šílená X5 upalovala až 311 km/h a z klidu na stovku dokázala vystřelit za takřka supersportovních 4,6 s. Pesimističtější údaje sice uvádějí o dvě desetiny více, na tom ale nesejde. Dvacetipalcová lehounká litá kola obouvala vpředu gumy 275/40, zadní byly mnohem širší: 315/35. I když má raketa na firemních fotkách dva druhy ráfků, skutečně vznikl pouze jeden jediný exemplář a nikoli dva.
Auto se samozřejmě od svých běžných sourozenců dost lišilo. Hlavně vypouklou kapotou, protože pod sériovou by se dvanáctiválec prostě a jednoduše nevešel. Zrcátka byla aerodynamicky optimalizována, dvojitou centrálně umístěnou koncovkou výfuku dával najevo velký kříženec svou sílu... Podvozek s rozvorem 2820 mm měl pochopitelně tvrdší nastavení a sníženou světlost. V černostříbrném interiéru bylo místo pro čtyři pasažéry v samostatných skořepinových sedačkách. Pilot auto ovládal tříramenným volantem a ve středu palubní desky se nacházely pomocné budíky.
Dvanáctiválcová X5 byla v reálu opravdu rychlá. Hans-Joachim Stuck ji v červnu 2001 vytáhl na Nordschleife a jeho nejrychlejší čas měl hodnotu 7:49,92 min. I když si ji pár lidí chtělo postavit do své domácí garáže, v Motorsportu postavit další kusy nikdy neplánovali.
