TEST BMW M850i xDrive – The osmičce něco chybí
K testovací osmičce jsem dostal krásnou knížku nadepsanou „The 8“. Prakticky ve všech ohledech jde o vynikající auto, trochu hnidopišit ale budu.
Design, interiér
Na původní osmičku mám jednu krásnou olomouckou vzpomínku. Na ulici Pražská, před jedním úplně obyčejným domem, parkovaly v první polovině devadesátek hned dvě – jedna červená, druhá černá. Netuším, komu tyhle bavoráky patřily a jaký byl jejich další osud. Dokud ale před domem na Pražské stály, obcházel jsem je až s nábožnou úctou a ostýchal se k nim jenom přiblížit.
Možná i díky této zkušenosti je pro mě původní osmička jedno z nejúžasnějších aut, jaká jsem kdy viděl. Bohužel jen viděl, v osmičce jsem nikdy ani neseděl, natož abych se svezl. Tohle auto zkrátka vždycky mělo auru něčeho naprosto výjimečného (alespoň pro mě), a to nejen v produkci BMW.
A teď je tu nová osmička. V ruce třímám knížku „The 8“ (vlastně jde „jen“ o produktové informace, jsou ale moc pěkně zabalené), klíčky, smlouva podepsaná, takže se konečně svezu. A třeba budu mít novou vzpomínku. Třeba ještě silnější.
Normální ledvinky a trochu zvláštní zadek
U velkého kupé od BMW, které má být naprostým vrcholem značky, byste měli - když už ne stát v němém úžasu jako kdysi já u původní osmičky, dílo minimálně obdivovat, kochat se, krotit výbuchy nadšení… Přiznám se, že novinka ve mně malého Machalu, poskakujícího kolem mnichovského kupé, úplně neprobudila. Ocenil jsem střídmost ledvinek, asi bych se nezařadil mezi zákazníky, kteří si u BMW vydupali obří řešení jako u faceliftované sedmičky, líbí se mi i přechod do kapoty. Přiměřeně agresivní, hezky nízká je příď nové osmičky, ale nijak zvlášť nápaditá, výjimečná nebo originální. Řekl bych, že vyloženě nekonfliktní, jakoby se u BMW nechtěli pouštět do rizika. Na jistotu hráli mnichovští designéři i v boční části karoserie, popravdě jsem si nevšiml ničeho, co by mě vyloženě chytilo za oko, zaujalo. Vzadu se to už testovanému kousku povedlo, ale trochu jinak – exteriérový karbonový paket za 111.098 Kč na mě hlavně v zadní části dělá trošku tuningovější dojem, koncovky výfuku vykukující zpod mohutných otvorů v nárazníku… Nevím no, možná jsem moc přísný, možná jsem si kvůli zidealizované vzpomínce na původní osmici sliboval od novinky až moc, ale nějak se mi nedaří „the 8“ vnímat jako něco, na co budu i po letech vzpomínat. Jako něco naprosto výlučného, co v autosalonu nad ostatními modely od BMW vyniká jako nezpochybnitelná vlajková loď. Nová pětka i trojka se mi líbí víc.
V nejnovějších mnichovských interiérech se nemůžu smířit s novým plně digitálním přístrojovým štítem, respektive s jeho grafikou. Zatímco předcházející řešení s naznačenými obroučkami „budíků“ jsem považoval za geniální, nádherné a dokonale funkční, tahle nová kalkulačka mi k prémiové značce, notabene vrcholnému kupé, vůbec nesedí. Osobně bych si odpustil skleněné prvky v interiéru (stojí sedmnáct tisíc), průhledný volič jsem třeba v nové X5 ještě akceptoval, v osmičce bych viděl něco sportovnějšího, účelnějšího. Třeba Ondrovi Lillingovi, s nímž jsme osmičkové video natáčeli, se však taková řadička líbí i v osmičce. Je to sice vegan, ale vkus na auta má jinak velmi dobrý, takže možná bude chyba na mém přijímači. Úplně jistý si nejsem zjevnou podobností přístrojovky osmičky s novou trojkou, skoro celý středový panel se prakticky shoduje. Na funkci to vliv nemá, ale možná bych si myslel, že když přesednu z trojky do osmičky, otevře se mi úplně jiný svět a já budu jen žasnout.
Ať jste však drobný Ondra Lilling, vyšší, ale stále hubený Machala nebo Honza Mička před dietou, v osmičce vám bude těsněji. David Bureš v jízdních dojmech s otevřenou osmičkou zmínil, že mnichovští jejich kupé/kabrio zamýšlejí jako konkurenci eskovému Mercedesu a zároveň i Porsche 911. To mi popravdě přijde jako dost těžko splnitelné zadání, nicméně právě prostorností interiéru se osmička přibližuje spíš sportovnějšímu z uvedených konkurentů. Zavazadlový prostor je se svým objemem 420 litrů spolehlivým útočištěm pro dvojici golfových bagů, což je informace z nejpodstatnějších.
Motor, jízdní vlastnosti
Motor
Asi jste poznali, že designem mě nová osmička do nadšených dětských let úplně nevrátila, dvojitě přeplňovaný (dvě turbodmychadla typu twin-scroll) osmiválec s výkonem 390 kW je však rozhodně jedna z nejlepších pohonných jednotek, s jakou jsem kdy jezdil. Ten motor je tak strašně dobrý, že jsem si v testu dvanáctiválcové sedmičky dovolil kacířsky zapochybovat o smyslu vrcholné motorizace. Dvanáctiválec je vždycky něco speciálního, úžasný status. Ale vedle osmiválce s objemem 4,4 litru… Ne že by smysl vysloveně nedával, jenom není o tolik lepší, abyste dvanáctiválec potřebovali.
Ať to vezmete zleva, nebo zprava, osmiválec je vlastně dokonalý. Dynamika? Drtivá. Opravdu drtivá. Osmička nezrychluje jakoby mimochodem, skrytě, kdy si akcelerace všímáte hlavně na rychloměru. Odezva na plný plyn je naprosto odzbrojující, hlavně ve sportovním režimu okamžitá a neskutečně intenzivní. BMW M850i jede opravdu šíleně, rychlost nemaskuje, ale nechává ji vyniknout. A ve sportovním plusku (ještě sportovnější mód, u BMW známá věc) je pak zvuk ještě fenomenálnější. Díky klapce ve výfuku osmička prská a všelijak střílí, ovšem ne přehnaně dramaticky a vulgárně, budete se usmívat.
Spojení s osmistupňovým automatem je dokonalost sama, tohle je u BMW tradiční pochvala. Obrovsky oceňuji opravdu manuální mód, kdy převodovka nedělá z řidiče nesvéprávného vola, ale nechává vše na něm. I do omezovače osmiválec pustí, pokud se náhodou zapomenete. V komfortním režimu je osmistupňový automat naprosto nenápadný, velmi těžko postřehnutelný. Líp to asi jít nemůže.
Stoprocentní chvalozpěv nenaruší ani okrajová zmínka o spotřebě paliva. Bez zvláštní snahy, stále velmi svižně, se dá jezdit za deset jedenáct litrů. Tohle může být klidně dlouhodobá spotřeba, kterou občas narušíte podobně jako my s Ondrou třeba nějakým výletem na letiště (je to osmiválec, takže nad dvacet se dostanete v cuku letu).
Sranda je, ale…
V jízdních dojmech s osmičkovým kabriem si David mírně postěžoval, že nebýt zážitku z otevřené karoserie, byla by s tímhle BMW trochu nuda. Že je víc efektivní než zábavné. Při průletu technicistním základem v podobě standardního pohonu všech kol (byť tedy BMW prohlašuje, že je zadní náprava stále preferována), samonatáčecí zadní nápravy, příplatkového adaptivního M podvozku Professional (+71.812 Kč) nebo sériově dodávaného sportovního M diferenciálu asi nelze předpokládat puristickou řežbu za mezí adheze a propoceným tričkem. Za prvé jsou sedačky odvětrávané a za druhé…
Vlastně žádné za druhé, nakonec jsem byl spíš příjemně překvapený. Jasně, je to dvoutunové gran turismo, kupé dlouhé přes 4,8 metru, ale i přes tu čtyřkolku a všelijakou další podpůrnou techniku zadkem pohodit umí. Samozřejmě musíte kompletně odstavit stabilizaci, což možné je, a pak se nesmíte bát plynu a hrubšího zacházení. Osmička zdaleka nedriftuje tak snadno a ochotně jako Lexus LC 500, na který se stačí jenom podívat a už letí dveřmi napřed. Rozhodit tohle BMW však jde, ve smyku je pak snadno řiditelné, jenom prostě musíte víc tlačit na pilu. O dost víc. Na běžné silnici, mimo širokánské hájemství letištní plochy, bych si určitě netroufl.
Zábavu jsem tedy z osmičky vykřesat dokázal, pokud bych se však měl vrátit ke zmíněné zamýšlené konkurenci v podobě Porsche 911, tady paralelu narušují hlavně ty dvě tuny hmotnosti. Za volantem se neztratí, stále víte, jak velké a těžké auto v zatáčkách řídíte. Trochu se mi vybavovala minulá pětka. Do eskového kupé od Mercedesu zase osmičce chybí větší nadhled, třícípá hvězda je rozhodně pohodlnější. Řekl bych, že osmička se trefila vlastně přesně mezi tyhle svoje soupeře – není tak sportovní jako 911, ani tak pohodlná jako esko, ale výsledný kompromis/průsečík je asi maximem možného. I když vlastně… Lexus LC je sportovnější i pohodlnější než osmička, pokud bych tedy chtěl osmičku srovnávat s jedním z nejúžasnějších aut, s jakými jsem kdy se potkal.
Závěr
Závěr
Srovnání s Lexusem LC 500 se docela logicky nabízí. Osmička je samozřejmě prakticky ve všech ohledech vynikajícím autem, občas vyloženě geniálním (dvojitě přeplňovaný osmiválec je klenot). Chybí ji ale nějaká nadstavba, punc opravdové výjimečnosti – ať už jde o design exteriéru i interiéru nebo jízdní projev. Všechno je vlastně výborné, auto hezky zatáčí, rozhodit jde, komfort je na solidní úrovni, dokonalé a nezapomenutelné blaho a radost jako vzpomínaný Lexus LC 500 však osmička nenabídne. Na japonské kupé nezapomenu podobně jako na olomoucké osmičky. Jedna byla červená a druhá černá.
Říkal jsem, že budu hnidopišit. U „the 8“ těžko přijdete s něčím objektivně nedotaženým, já ale prostě čekal o něco víc než „jen“ vynikající auto. Za čtyři miliony (v testované specifikaci) byste měli dostat parádní produkt vždycky, osmička by však alespoň podle mě měla být něčím víc. Červenou a černou tahle modrá nevytlačila.
| Nejlevnější verze modelu | 2.705.300 Kč (840d/235 kW xDrive Coupe) |
| Základ s testovaným motorem | 3.368.300 Kč (M850i/390 kW xDrive Coupe) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 3.368.300 Kč (M850i/390 kW xDrive Coupe) |
| Testovaný vůz s výbavou | 3.972.336 Kč (M850i/390 kW xDrive Coupe) |
Plusy
- Úžasný motor s přijatelnou spotřebou
- Spojení motoru s převodovkou, opravdu sekvenční režim
- V extrému zábavné jízdní vlastnosti
Minusy
- Tuctovější vzhled karoserie i interiéru
