TEST BMW 320d xDrive – Kam se vytratila ta radost?
Nové BMW řady 3 nás v případě verze 330i nadchla, ať už famózním motorem nebo jízdními vlastnostmi. Varianta 320d je však v lecčems jiná...
Design, interiér
BMW letos uvedlo na český trh svoji klíčovou novinku, novou generaci řady 3, s intenrím označením G20. Od té doby její nabídku postupně doplňuje, ať už o kombi 3 Touring nebo nové varianty - sportovně laděnou M340i xDrive nebo plug-in hybridní 330e. Novou trojku už jsme vyzkoušeli v benzinové verzi 330i, v níž nás nadchla. Teď nastal čas vyzkoušet naftové provedení 320d xDrive.
Ať už se nám to líbí, nebo ne, právě 320d bude zřejmě opět tou nejžádanější variantou trojky, minimálně v rámci Evropy. Úsporný naftový pohon v kombinaci se slušnou silou je zkrátka hit fleetových zákazníků. Dokáže však i taková „nudná“ varianta nabídnout typický hravý charakter BMW? Právě na to jsme při testování 320d xDrive primárně hledali odpověď.
Nuda a šeď
Už první setkání s testovacím kouskem napovědělo, že tahle trojka bude v mnoha ohledech jiná než dříve testované 330i, to už ale trochu předbíhám. Oba exempláře už samotným vzhledem ukazují zcela jiný charakter, což dokazuje, jak se prémiové vozy umí dnes lišit – hodně záleží na specifikaci.
Kde zkoušená 330i sázela na sportovní M aerodynamický paket, navíc zabalený do šviháckého modrého laku Portimao Blue, tam se testované 320d xDrive spolehlo na luxusně laděné provedení Luxury Line za 132.600 Kč s větším množstvím chromu, ať už na masce chladiče, náraznících nebo lištách kolem bočního prosklení. Karoserie v tomto případě byla zabalená do na pohled sice uniformního šedého laku, jenže on úplně obyčejný není – nově nabízený šedý odstín Dravit je dodáván v rámci nabídky BMW Individual za příplatek 33.878 korun.
Na jedné straně tak stojí správně sportovní bavorák, zatímco na druhé typický zástupce fleetového vozového parku, poněkud nudný sedan, který snadno přehlédnete. Najednou už tolik nevynikne náznak kachního ocásku na víku kufru nebo dravý výraz masky chladiče. Tu už totiž nedoplňuje sportovní nárazník M aerodynamického paketu, ale obyčejnější varianta s motivem písmena T. Takhle ale služební auta korporátních fleetů leckdy vypadají...
Zase ten přístrojový štít...
Součástí balíčku Luxury Line za 132.600 korun nejsou jen chromované lišty na karoserii nebo 17palcová kola z lehkých slitin (testovaný kousek obouval příplatkové devatenáctky), ale také diodové mlhovky, třízónová automatická klimatizace, ambientní osvětlení nebo parkovací čidla vpředu a vzadu.
Uvnitř pak Luxury Line poznáte díky koženému čalounění sedadel nebo přístrojové desce čalouněné umělou kůží Sensatec. Standardem je pak dřevěné obložení interiéru z šedohnědého jasanu, které najdete i v testovaném exempláři, vybírat si ale můžete samozřejmě z širokého spektra možností.
Specifikace zkoušeného kousku byla hodně konzervativní, a to nejen zvenku, ale i zevnitř. Hodnocení kombinace béžových sedaček a tmavé horní části přístrojové desky nechám na vás, jen zmíním, že moc praktické řešení to není, světlá kůže se samozřejmě rychle umaže.
Jinak pro interiér platí to, co už jsme psali v případě 330i. V otázce materiálů a jejich zpracování trojková řada udělala velký mezigenerační skok vpřed, díky čemuž dohnala konkurenci, zároveň se ale nevyhnula některým přešlapům. Masivní chromované orámování výdechů ventilace působí v reálu až kýčovitě, hlavně jsme si ale stále nezvykli na 12,3“ digitální přístrojový štít před řidičem.
Že nabízí jedinou grafiku zobrazení, bychom ještě zvládli překousnout, byť je u konkurence běžná nabídka více možností, spíše nám ale vadí nepřehlednost ukazatelů. Otáčkoměr je obrácený jako u peugeotů, tachometr pak nezdůrazňuje ty nejdůležitější rychlosti – 50 km/h, 90 km/h nebo 130 km/h, místo číslovek jsou v tomto případě jen jednoduché čárky. Zvykli jsme si tak sledovat rychlost raději na příplatkovém head-up displeji (+29.796 Kč).
Naopak k multimediálnímu systému nemáme výhrad. Když přišla jeho nejnovější generace ID7, zvykali jsme si na trochu odlišnou logiku menu a ovládání, nyní se už ale v systému hravě orientujeme. Výhodou jsou rychlé reakce, přehledná grafika i skvělé rozlišení příplatkové středové obrazovky s úhlopříčkou 10,25“. Majitelé stávajících bavoráků si též rychle zvyknou na přesunutí startovacího tlačítka motoru zpod volantu na středový tunel, k voliči převodovky.
S místem na zadních sedadel je na tom trojka v rámci kategorie dobře, se 185 centimetry výšky mi při posazení se za sebe zbývá dostatečná rezerva před koleny i nad hlavou. Také zavazadelník s objemem 480 litrů je slušný, byť oproti předchůdci nijak nenarostl. Nakládání každopádně logicky omezuje malé víko sedanu, tuto potíž však vyřeší objednání BMW 3 Touring.
Motor, jízdní vlastnosti
Úsporný turbodiesel
Jak jsme zmínili už v úvodu, protentokrát redakčním testem prošla verze nazvaná 320d xDrive. Ta jako jedna z mála v nabídce číselně přesně odpovídá technice v útrobách – pod kapotou najdete dvoulitrový vznětový motor kombinovaný s pohonem všech kol, na který se automaticky váže osmistupňová samočinná převodovka. Kdo chce ale výchozí 320d s pohonem pouze zadní nápravy, může si pořídit i šestistupňový manuál. V takovém případě se základní cenovka 990.600 korun dokonce vejde do milionu. Za automat se u ní připlácí 58.266 Kč, čtyřkolka navrch je za 65.234 korun.
Verze 320d dnes konkrétně znamená čtyřválec o objemu 1995 cm3 s vícestupňovým přeplňováním, menší turbodmychadlo doplňuje větší s variabilní geometrií lopatek, což zajišťuje elán v širokém pásmu otáček, stejně jako slušnou spotřebu paliva. Systém přímého vstřikování common-rail se solenoidovými vstřikovači dnes pracuje až s tlakem 2500 barů. Motor je naladěn na 140 kW při 4000 otáček, vrchol točivého momentu rovných 400 N.m je dostupný mezi 1750 až 2500 otáčkami.
BMW turbodiesely umí a čtyřválec v 320d není výjimkou. Síly má více než dost a umí auto snadno rozpohybovat, a to už od nízkých otáček. Zároveň je dobře odhlučněný, a tak v kabině prakticky neuslyšíte jeho naftový ryk – jen když ho vytočíte k 4000 otáčkám. Zvenku vás ale nastartovaný agregát klapavým zvukem nemile překvapí.
Také spolupráce s dnes už tradičním osmistupňovým automatem je výtečná, byť v 330i se nám sladění zdálo ještě lepší. Převodovka každopádně nechává využít točivý moment jednotky dostupný v širokém pásmu otáček a zbytečně nepodřazuje. V ekologickém módu pak umí vyřazovat na neutrál.
A výhrad nemáme ani ke spotřebě. Na dálnici se pohybuje kolem šesti litrů na 100 kilometrů, zahrnutí okresek do zvolené trasy sníží spotřebu pod tuto hodnotu. Ve městě pak apetit roste ke stále slušným 7,5 l/100 km. Jen si nezapomeňte připlatit 4.602 korun za větší palivovou nádrž s 59 litry objemu, ta výchozí čtyřicetilitrová je na tento typ vozu zkrátka malá.
Jisté v zatáčkách, ale...
BMW 3 sice v rámci mezigenerační změny vyrostlo, s délkou 4.709 mm je o 76 mm delší, zároveň je však díky lehčí konstrukci o 55 kilogramů lehčí, což bylo spolu s rozšířením rozchodu kol (o 43 mm vpředu, 21 mm vzadu) nebo zajištění rozložení hmotnosti v poměru 50:50 mezi nápravy součástí snahy o to nabídnout typicky sportovní charakter bavoráku. Jenže zatímco pro dříve testované BMW 330i to platí, u 320d xDrive jsme takovou osobnost hledali bohužel marně.
Ne, 320d xDrive nejezdí špatně, to by po dřívějších zkušenostech s 330i bylo velké překvapení, chybí jí ale něco to navíc, to, proč si kupujete právě BMW a ne Audi nebo Mercedes. Tahle trojka je komfortní (oproti 330i s příplatkovým M podvozkem dokonce mnohem pohodlnější, a to i s 19palcovými koly), s dobře odhlučněným motorem a skvěle řadící převodovkou a jistými jízdními vlastnosti, jenže chybí jí ta ojedinělá hravost. To, co by vás donutilo si nudnou jízdu na služební cestu prodloužit o pár zatáček
I díky svému pohonu všech kol je 320d xDrive na okresní silnici neskutečně účinná, v zatáčkách málokdy zaváhá, jenže postrádá tu radost, díky níž byste si jízdu užívali. Taková nuda je od bavoráku opravdu nečekaná, 320d xDrive je zkrátka až příliš zaměnitelná s konkurencí. Cílové fleetové klientele to asi bude vyhovovat (a nadšenci si raději pořídí nějakou benzinovou verzi), to pohodlí navzdory občas bouchajícím kolům vážně stojí za to, s ohledem na zaměnitelnost si ale klidně mohou pořídit nějaké jiné auto. V minulosti přitom BMW umělo nabídnout osobitý charakter i u takovýchto variant.
Závěr
Závěr
Testy BMW 330i a BMW 320d xDrive dokazují, jak v dnešní době mohou být dvě různé varianty jednoho modelu neskutečně odlišné – díky bohatým možnostem individualizace lze naspecifikovat zcela jiné vozidlo. Zatímco v prvním případě dostanete silný benzinový motor v autě, které vás dokáže bavit, v tom druhém úsporný turbodiesel ve voze, který vás spolehlivě přepraví z bodu A, do bodu B, aniž by však nabídl cokoliv navíc.
Cílové klientele hledající úsporný luxusní sedan střední třídy pro spolehlivé hltání kilometrů na služebních cestách bude vlastně charakter 320d xDrive vyhovovat. Podle nás by ale BMW mělo i s naftovým motorem pod kapotou nabídnout něco navíc, tu radost, která je pro mnichovské automobilky typická. A to jsme u testovaného auta bohužel postrádali.
BMW 320d z objektivního pohledu vlastně není špatné auto, jen je zkrátka až příliš zaměnitelné s konkurencí. A to je podle našeho názoru v dané a konkurencí nabité kategorii, chyba. Jestli chcete typického bavoráka, hledejte jinde, volte třeba 330i.
| Nejlevnější verze modelu | 921.700 Kč (318d/110 kW 6M) |
| Základ s testovaným motorem | 1.114.100 Kč (320d xDrive/140 kW 8A) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.246.700 Kč (320d xDrive/140 kW 8A Luxury Line) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.644.894 Kč (320d xDrive/140 kW 8A Luxury Line) |
Plusy
- Úsporný motor
- Dobře řadící automatická převodovka
- Slušný komfort
Minusy
- Občasné bouchání od kol
- Valivý hluk od pneumatik
- Lacině vyhlížející digitální přístrojový štít
- Zaměnitelný jízdní projev
