Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
BMW řada 1
BMW řada 1
BMW řada 1
BMW řada 1
18 Fotogalerie

BMW 1: Tříválcový hatchback dostal vstřikování vody

Aleš Dragoun
BMW neustále vyvíjí svůj systém vodního vstřikování zážehových turbomotoru. Tentokrát však není určen pro rychlé kupé, nýbrž se jím chlubí docela obyčejný pětidveřový hatchback řady 1.

Mnichovská automobilka novou techniku poprvé představila letos v únoru. Černé kupé M4 s tradiční závodní trikolórou a výstražnými světly funguje jako safety car v MotoGP. Na firemních Innovation Days však ukázala tento systém v mnohem lidovějším balení. Červený prototyp jedničkové řady neskrývá pod kapotou třílitrový šestiválec TwinPower Turbo s 317 kW a 550 N.m, nýbrž motor s polovičním objemem i počtem „hrnků“, který vrčí v modernizovaných produkčních modelech.

Voda v benzinu většinou za normálních okolností znamená velký problém, ale v tomto případě je tomu pochopitelně jinak. Jemná vodní mlha se vstřikuje přímo do přetlakové komory sacího potrubí. Chladí motor zevnitř o výrazných 25 stupňů Celsia, snižuje tepelné zatížení pístů, ventilů, ale i katalyzátoru a turbodmychadla. Hlavně se okamžitě odpařuje, což pochopitelně snižuje spotřebu paliva. Údajně i tu reálnou, a to až o 8 procent, ale zdaleka nejen to. Zlepšuje spalování, směs benzinu se vzduchem se vznítí dříve, autu chutná i ten s 95 oktany. Zvedl se i kompresní poměr z 9,5:1 na výrazných 11,0:1, plnicí tlak turbodmychadla a tím pádem také výkon, který si ovšem automobilka nechala pro sebe, oficiálně hovoří o desetiprocentním nárůstu - včetně točivého momentu. Zároveň došlo k redukci klepání, které způsobuje nekontrolovatelné spalování. Opotřebení mechanických pohyblivých částí malého motoru se tak zmenšuje, i když agregát pracuje nejlépe na plný plyn.

Systém pochopitelně vyžaduje montáž nádrže na vodu, takže hmotnost auta oproti sériovým sourozencům mírně vzrostla. Ale pozor, červené BMW nižší střední třídy ji umí odčerpat v kondenzované podobě i z klimatizační jednotky, když ta zrovna není v činnosti. Hladina tekutiny je tak průběžně doplňována. V extrémním vedru samozřejmě tento systém nefunguje. Po vypnutí motoru se všechna vrátí hadicemi zpět do nádrže, takže v zimě nezamrzne a agregát časem nezkoroduje. V úvodu zmíněný safety car ji „tankuje“ výhradně z pětilitrové nádrže v zavazadelníku, doplňuje se vždy během nutných povinností na závodní dráze, tedy při zastávce v boxech i s palivem...

Úkolem nového prototypu je prezentovat tuto technickou vymoženost v dostupnějším hávu a ukázat její každodenní použitelnost v praxi běžného provozu, nikoli pouze na okruhu. Pomalu se tak přesouvá z undergroundu (konkrétně tunerské aftermarketové scény) k velkým automobilkám, které se jí začínají jako jednou z alternativ vážně zabývat. Je zrovna ona správnou cestou k redukci emisí, kterou jim diktuje Brusel? Znamená alespoň na nějakou dobu záchranu konvenčních spalovacích jednotek? Kéž by.