Benzin, nafta, plyn, elektřina: Porovnáváme, co je nejvýhodnější!
Kolik zaplatíte za sto kilometrů jízdy na benzin? Na naftu? CNG? LPG? Elektřinu? Počítali jsme – a víme to.
Ze stránek posledních vydání Světa motorů to dobře znáte. A z totemů čerpaček zrovna tak: týden za týdnem zdražují všechna paliva do aut. Benzin s naftou překonaly letité rekordy, do zběsilých čísel se řítí CNG, na mnohých stanicích se za několikanásobky nedávných cen prodává močovina. Dokud se vůbec prodává…
Kam se může ubírat svět pohonných hmot dál? To probíráme s analytiky Lukášem Kovandou a Michalem Králem. Téma je jasné: brutálně rostoucí ceny a hledání zlomu, kde a čím se vše (věříme) zastaví. Logicky nás však zajímá i B a C: na co a jakým stylem se vyplatí jezdit? Deset rad na úspornou jízdu najdete
hned na další dvoustraně. Teď se pojďme podívat, jak je vlastně které palivo výhodné. Tedy – za kolik korun s jakým palivem ujedete autem sto kilometrů.
Chce to dost počítat, jak ukazuje naše tabulka. Proč? Kapalná paliva se totiž prodávají v litrech. A už u nich je cenové srovnání matoucí, neboť litr nafty má o třetinu vyšší výhřevnost než třeba litr LPG. Když se do toho přidá CNG v kilogramech a elektřina v kilowatthodinách, máme tu hrnec všehochutí.
Jako nejčistší cestu jsme minulé úterý zvolili ceny konkrétní čerpací stanice v Praze 9, která prodává všechna běžná paliva: dva benziny, naftu, CNG i LPG. Nominálně nejlevněji vyšel minulý týden litr LPG za 17,50 Kč, nejdražší byl benzin za 37,50 Kč.
K tomu jsme ve stejný den prozkoumali ceny elektrické energie. V závislosti na tarifu a trvání smlouvy se pohybovaly od 2,066 do 7,236 Kč za kWh. Tolik zaplatíte, když budete auto dobíjet pomalu doma. Větší rozptyl je u rychlého dobíjení na veřejných stanicích. Zde nejnižší cenu nabídne registrovaným uživatelům ČEZ: 3,50 Kč/kWh. Nejdráže Ionity bez registrace za 21 Kč/kWh. Vše shrnuje první tučný řádek naší tabulky.
Druhý by fyzikové nazvali hustota, my pro srozumitelnost hmotnost měrné jednotky. Nejlehčí palivo je LPG, jehož litr váží průměrně jen 545 g. Znalci palivářských norem nás nebudou chytat za slovíčko s tím, že hustota LPG kolísá mezi 510 a 580 g/l, pro jednoduchost jsme zvolili průměr. To samé u benzinu. Rozdíly v hustotě tří kapalných paliv jsou tak velké, že právě jim odpovídá řádek třetí – ten nejzajímavější.
Kdo koho převáží?
Nejvíce energie z kapalných paliv obsahuje litr nafty, je nejtěžší. Nejméně litr LPG, je nejlehčí. Musíme to říkat přesně takto.
Když si to hospodsky zjednodušíte a prohlásíte, že nafta má vyšší výhřevnost než plyn, snadno vás přehádá čerstvý maturant. Vodík má totiž vyšší výhřevnost než uhlík, takže lehčí uhlovodíky s kratšími molekulami mají vyšší výhřevnost než paliva těžší.
Králem je CNG: 50 MJ na kg. A jelikož jako jediné používá kilogram coby měrnou jednotku, stává se vítězem i třetího řádku tabulky. Elektřina dopadá jak sedlák u Chlumce.
Na druhou stranu pro domácnost je stále elektřina tak levná, že nejvíce energie za svou stokorunu získáte právě jejím prostřednictvím: přes 174 MJ.
Ve všech našich dřívějších výpočtech byl nejdražší – tedy nejméně energie za stokorunu – benzin. Tentokrát jej trumfl a (také) elektřina: ta na superrychlé nabíječce Yonity bez registrace. Za jednu zelenou bankovku s Karlem IV. získáte pouhých 17 MJ.
Kam na to dojedu?
Do toho nám vstupuje, že různé motory mají různou účinnost. Zážehové na benzin či plyn při běžné jízdě 23 %, vznětové kolem 30 %, elektrické 70-90 % podle typu a použití.
Do výpočtu jsme vzali průměrné spotřeby kompaktních vozů na daná paliva. Takové, jaké měříme v našich testech. Nominálně nejvyšší se zdá být spotřeba elektromobilů, nejnižší aut na CNG. Vynásobeno energií to však ukazuje, že elektromobil je naopak nejúspornější. Darmožrout je zážehový motor.
Když se spotřeba vynásobí cenami, vychází nejlevněji i nejdráže elektromobil. Cenové rozpětí elektřiny je totiž zcela bezpříkladné, nejvyšší ze všech forem energie využitelné pro dopravu.
Auta na naftu, CNG a LPG se pohybují mezi 130-190 korunami, zato benzinové vozy nyní baští přes 240 Kč na sto kilometrů. V tomto směru je tedy z klasiky benzin nyní dost velkým poraženým. Co může pomoci? Třeba hybridy či LPG. Těm se věnujeme na dalších stranách.
| CENY ZA ENERGII | ||||||||
| Palivo | Natural 95 | Nafta | LPG | CNG | Elektrický proud | |||
| doma od | do | stanice od | do | |||||
| Měrná jednotka | litr | kg | kWh | |||||
| Cena za měrnou jednotku (Kč) | 37,50 | 36,50 | 17,50 | 32,40 | 2,066 | 7,236 | 3,50 | 21 |
| Hmotnost měrné jednotky (g) | 750 | 720 | 545 | 1000 | 0 | |||
| Obsah energie v měrné jednotce (MJ) | 32 | 35,6 | 25,3 | 50 | 3,6 | |||
| Energie za 100 Kč (MJ) | 85,33 | 97,53 | 144,57 | 154,32 | 174,25 | 49,75 | 102,86 | 17,14 |
| Spotřeba měrných jednotek na 100 km | 6,5 | 5,2 | 8,2 | 4,1 | 17 | |||
| Spotřeba energie na 100 km (MJ) | 208 | 185,12 | 207,46 | 205 | 61,2 | |||
| Náklady na 100 km (Kč) | 243,75 | 189,8 | 143,5 | 132,84 | 35,12 | 123,012 | 59,5 | 357 |
Jak to vidí Michal Král ze společnosti Conseq Investment Management: Na stojanu číslici čtyři spíš neuvidíme
Cena na čerpačkách neutěšeně roste, zatím neatakuje 40 Kč za litr, v zimě se tam ale může vyšplhat. Podobnou situaci jsme už zažili na českých stojanech v letech 2012 až 2014. Byla ale nižší kupní síla, a tedy méně peněz zůstávalo v peněženkách. Ceny paliv jsou samozřejmě přímo navázány na cenu ropy, která dosahovala ve zmiňovaném období úrovní sta dolarů za barel i vyšších. Teď je znatelný převis poptávky nad nabídkou, což drží cenu ropy na vyšších hodnotách, i když to není zdaleka ona stovka. Surovinové velmoci jako Rusko, Saúdská Arábie a další hráči na tomto poli jako dobří obchodníci profitují z vysokých cen a sanují ztráty, které nabrali v covidových dobách. Rozhodně v nejbližších dnech nezvýší těžbu a tím nepodpoří stranu nabídky.
Významným faktorem v ceně pohonných hmot je i kurz dolaru vůči koruně: ekonomové předpokládají oslabování kurzu amerického dolaru v důsledku vyšší inflace ve Spojených státech než v EU. Tato situace přeje českým řidičům a měla by tlumit růst cen benzinu a nafty. Ropa by se měla nad hranici sta dolarů dostat v zimě. Nikdo nevidí do budoucnosti, ale můžeme nahlédnout do minulosti a uplatnit takzvaný back test. V letech 2011 až 2014 ropa přesahovala hranici stovky a v tomto období průměrná cena benzinu oscilovala kolem 35 Kč za litr. Poptávka roste, ale ceny stále neatakovaly své maximum. Současný trend alternativních zdrojů mnohé producenty přinutil odvrátit investice od svých ropných polí. Dramatický a trvalý růst černého zlata je podle mého spíše méně pravděpodobný. Jasně, ropa nám v minulosti dokázala, že vše je možné. Přesto se domnívám, že na stojanu u čerpací stanice neuvidíme číslici čtyři jako první indikátor ukazatele ceny. Anebo jen po velmi krátkou dobu v zimním období.
Na druhou stranu čerpací stanice svižně reagují na růst ceny směrem nahoru a zdražují rychleji než v opačném případě, kdy se setkáváme s argumentem při poklesu ceny ropy, že jsou nuceni vyprodat nejdříve draze nakoupené zásoby. Dalším výdajem pro řidiče vznětových motorů je aditivum AdBlue, kterého je v současné době na českém trhu nedostatek. AdBlue není navázano na cenu ropy, nýbrž na druhou stále dražší surovinu, a to zemní plyn. Toto aditivum datujeme na českých čerpacích stanicích od roku 2006. Stále vyšší ceny zemního plynu zase nedělají radost řidičům s pohonem na LPG, kde se průměrná cena šplhá k hranici sedmnácti korun za litr.
Lukáš Kovanda: Dočkáme se dost možná vskutku výrazného zlevnění
Jak víte ze všech říjnových vydání Světa motorů, zdražování paliv žene tempem několika desítek haléřů na litr týdně. „Což už je opravdu prudké zdražování,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády, s nímž jsme probrali výhled do budoucna.
Zdražení na čerpačkách vidí řidiči skoro den co den. Kdy to skončí?
Jen tak bohužel ne. Tempo zdražování však v listopadu proti říjnu přece jen zvolní. V polovině listopadu se bude benzin průměrně prodávat za více než sedmatřicet a nafta za víc než šestatřicet korun za litr.
Čím to, že nafta cenově dotahuje benzin?
Protože na obrátkách nabírá topná sezona, Evropa navíc prochází plynovou krizí. Topná nafta představuje blízkou náhražku právě plynu, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní – a její cena. To ale samozřejmě vyhání vzhůru i cenu ropy jako takové.
Zastaví se růst cen alespoň do konce roku?
Na jedné straně nelze vyloučit ceny benzinu v Česku až kolem čtyřiceti korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější. Na druhé straně se v minulém týdnu objevily dvě důležité zprávy signalizující, že by jak plyn v Evropě, tak ropa na světových trzích mohly citelně zlevnit. To by přineslo úlevu také českým řidičům a nárůst cen by se zastavil pod čtyřicetikorunovou úrovní.
O jaké zprávy jde?
První je, že velkoobchodní cena plynu v Evropě se podle vývoje na nizozemském trhu, který je vodítkem zbytku kontinentu, propadla nejníže za uplynulý měsíc. A to citelně – pod úroveň osmdesáti eur za megawatthodinu. Stalo se tak v reakci pokyn ruského prezidenta Vladimíra Putina, který tamnímu plynárenskému podniku Gazprom uložil, aby se od osmého listopadu zaměřil na doplňování plynových zásobníků, jimiž disponuje v Evropě. Například v Německu.
Co to znamená?
Že Rusko má své vlastní zásobníky už tak naplněny, že může dodávat více plynu do Evropy, což zmírní napětí. Navíc se zvyšuje také přísun plynu do EU z Norska. Na trhu však stále přetrvává obava, že Rusko ho nebude dodávat dost, udeří-li tuhá zima. Proto i když cena plynu v EU klesla na měsíční minimum, stále setrvala na čtyřnásobku ceny obvyklé před pandemií.
Co je tou druhou zprávou?
Docela překvapivá informace, že Írán by mohl s EU obnovit jednání ohledně jaderné dohody z roku 2015. Z ní zcela vycouvaly Spojené státy v roce 2018 za vlády administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Teherán už předtím kritizoval Evropskou unii za to, že dohodě nedostává. Obnovení jednání vede obchodníky s ropou k předpokladu, že USA by mohly zrušit či zmírnit své sankce vůči Íránu, takže by se íránská ropa vrátila na světový trh. K určitému oteplení vztahů dochází totiž také mezi Teheránem a Washingtonem.
Obě zprávy tedy znamenají slábnutí poptávky po ropě, případně růst její nabídky?
Ano. A potenciálně snížení cen u českých čerpacích stanic. Zlevnění plynu v EU a zároveň ropy na světových trzích by znamenalo silný tlak na zmírnění, či nakonec dokonce i pokles cen benzinu a nafty v tuzemsku. Zatím je ale třeba počítat i s alternativou jejich růstu až ke zmíněným čtyřiceti korunám.
Mohou tak být paliva nejdražší v historii?
Vyloučit to nelze. Benzin průměrně za čtyřicet korun byl v Česku k mání zatím pouze po krátkou dobu v roce 2012 v Praze. Je však pravda, že tehdy byla průměrná mzda citelně nižší, auta obecně o něco méně úsporná a koruna coby měna disponovala vyšší kupní silou – kvůli inflačnímu znehodnocení, které od té doby nastalo. Abychom tedy mohli tuto zimu hovořit o objektivně nejdražších pohonných hmotách historie, musela by se cena benzinu i nafty dostat citelně nad čtyřicet korun na litr. Již nyní ovšem zdražování pohonných hmot, meziročně více než dvacetiprocentní, přispívá ke zrychlování celkové inflace. Ta bude koncem roku atakovat sedmiprocentní úroveň, nejvyšší od roku 2008.
A ropa a její atak maxima?
Cena ropy Brent se minulý týden dostala poprvé od roku 2014 na úroveň 86,7 dolaru za barel. Ve zmíněném roce 2014 probíhalo historické zlevnění ropy, umožněné břidličnou revolucí zejména v USA. V druhé polovině uplynulého desetiletí cenu ropy významně stlačoval právě příliv ropy získávané ze Severní Ameriky. Pohonné hmoty v Česku ovšem nyní zdraží také kvůli aktuálnímu znatelnému oslabování koruny vůči dolaru.
Proč přesně ropa tak zdražuje?
Popandemické ekonomické zotavování, jež zesiluje poptávku po palivech, je klíčovým důvodem, ale ne jediným. Dalším je energetická krize, která rovněž v důsledku pandemie, ale také vinou preferencí obnovitelných zdrojů energie a útlumu fosilní energetiky zuří zejména v Evropě. V neposlední řadě je důvodem zdražování ropy i fakt, že Rusko, Saúdská Arábie a další velcí tradiční těžaři ropy, kteří po pandemii látají díry svých státních rozpočtů, záměrně neuvolňují těžbu ropy tolik, jak by mohli. Protože ropa na světový trh tedy neproudí v takovém objemu, aby při stávající ceně uspokojila veškerou poptávku, její cena znatelně roste.
Co můžeme čekat v roce 2022?
Úroveň kolem čtyřiceti korun za litr, takřka nebo zcela rekordní, má alespoň jednu výhodu. Je neskonale pravděpodobnější, že další cenový vývoj už bude ve znamení poklesu. Nic totiž neroste do nebes. Příští rok se tedy řidiči dočkají dost možná i vskutku výrazného zlevnění pohonných hmot.
