24 hodin Le Mans 2018: Toyota se konečně dočkala a hned slaví dvojitý triumf

17. června 2018 · 16:55

Toyota je druhou japonskou automobilkou, která zvítězila v absolutní klasifikaci 24 hodin Le Mans po Mazdě. Dva její hybridní prototypy nedaly nikomu šanci.

Poté, co z vytrvalostního mistrovství světa sportovních vozů odstoupily tovární týmy Audi a Porsche, zůstala Toyota osamocena. Někomu se může zdát vítězství v letošním ročníku den a noc trvajícího klání vlastně povinné, ale tak jednoduché to určitě nebylo. Každopádně oba vozy TS050 minuly vážné technické problémy a nemusely se tolik „honit“. Nezasáhlo ani počasí, pršelo jen drobně v úvodu.

Závod vyhrála posádka se startovním číslem 8, tedy trojice Fernando Alonso/Kazuki Nakajima/Sébastien Buemi, všichni se zkušenostmi z F1. Alonso se klidně může na domnělou královnu motoristického sportu vykašlat, koneckonců dva jezdecké tituly mu nikdo nevezme. Už zkoušel štěstí loni v Indy, příchod velké hvězdy by tak dost dramatickému zaoceánskému formulovému šampionátu pomohl v image a možná by ho začalo sledovat víc fanoušků ze starého kontinentu. I když se jezdí na tratích, které by v F1 neprošly ani náhodou, závody může vyhrávat prakticky kdokoliv. A Fernando se snaží o tzv. Trojkorunu, vítězství v GP Monaka a Le Mans už má, chybí mu jen „stará cihelna“.

Druhém u vozu v cíli, sedmičce posádky Kamui Kobayashi/José María López/Mike Conway chyběly k triumfu dvě kola. Trojnásobný exmistr světa cestovních aut z Argentiny vršil dnes před polednem chybu za chybou, prototypu se ale nevyhnuly ani technické problémy. Kobayashimu hodinu a půl před koncem málem došel benzin, zapomněl zastavit u mechaniků a jedno kolo musel objet pomalejším tempem, aby mu palivo vydrželo. Až do noci se obě toyoty v čele střídaly, ale dostaly i minutové stop and go za příliš velkou rychlost ve žlutých zónách. Hned na startu navíc s tou nakonec vítěznou kolidoval André Lotterer (Rebellion) a po dalším ťukanci s prototypem BR1-Gibson týmu DragonSpeed musel do boxů.

Za toyotami se umístily dva švýcarské prototypy Rebellion R13-Gibson, úspěšnější vodili Thomas Laurent, Mathias Beche a Gustavo Menezes. Na vítěze však ztratili 12 okruhů, hvězdné trio Lotterer/Jani/Senna na pódium nevystoupilo. Ostatním „nehybridním“ zástupcům kategorie LMP1 se nedařilo. Dominik Kraihammer s prototypem ENSO CLM Colina Kollese havaroval už včera před půl osmou večer, vozy BR1-AER ruské stáje SMP Racing sužovaly závady, v jednom z nich seděl Jenson Button. Uzavřeným „plackám“ BR Engineering, ani britským vozům Ginetta se nedařilo, skončily po haváriích a poruchách.

Nižší třída uzavřených LMP2 se stala kořistí G-Drive Racing, Orecu 07 s motorem Gibson řídili Jean-Éric Vergne, Roman Rusinov a mladý Francouz Andrea Pizzitola. V celkové klasifikaci skončili pátí o dvě kola před Signatech Alpine. Na startu byla celkem čtyřiadvacítka pilotů formule 1. Ne všem se vedlo úspěšně, o Buttonovi již řeč byla, Felipe Nasr (Dallara P217 italské stáje Cetilar Villorba Corse) boural, stejně jako Juan Pablo Montoya (Ligier-Gibson United Autosports). Pro něj je až devátá příčka absolutně a pátá v LMP2 určitě zklamáním.

V LMGTE Pro, tedy profesionálních gétéčkách celému závodu vládla dvě tovární Porsche 911 RSR v retro barvách, ale musela bojovat hlavně s Fordy GT. Vítězství nakonec uzmulo „růžové prasátko“ ve složení Michael Christensen/Kévin Estre/Laurens Vanthoor před sesterským vozem s kombinací Rothmansu (Richard Lietz/Gianmaria Bruni/Fréderic Makowiecki). Zejména „Mako“ sváděl tuhé souboje dnes před polednem s Bourdaisem (Ford) a hvězda IndyCar si na jeho počínání stěžovala. Kuriozitou byl uvolněný kanál v Tertre Rouge, kvůli němuž musely vyjet safety cary, na 13,6 km dlouhém okruhu se používají tři.

V amatérských GT mezi sebou bojovala soukromá porsche a ferrari, vavříny nejvyšší nakonec patří opět devětsetjedenáctce Dempsey-Proton Racing (Matt Campbell/Christian Ried/Julien Andlauer). Letošní, již 86. ročník se obešel znovu bez české účasti, ale také naštěstí i bez tragické havárie.

24 HODIN LE MANS 2018 – CELKOVÉ VÝSLEDKY (prvních 10 míst)
Pořadí	Posádka	Vůz	Třída	Počet kol
1	Buemi/Nakajima/Alonso	Toyota TS050 Hybrid	LMP1	388
2	Conway/Kobayashi/López	Toyota TS050 Hybrid	LMP1	386
3	Laurent/Menezes/Beche	Rebellion R13 – Gibson	LMP1	376
4	Senna/Lotterer/Jani	Rebellion R13 – Gibson	LMP1	375
5	Rusinov/Pizzitola/Vergne	Oreca 07 – Gibson	LMP2	369
6	Lapierre/Thiriet/Negrão	Alpine A470 – Gibson	LMP2	367
7	Capillaire/Hirschi/Gommendy	Oreca 07 – Gibson	LMP2	366
8	Perrodo/Duval/Vaxivière	Oreca 07 – Gibson	LMP2	366
9	de Sadeleer/Owen/Montoya	Ligier JS P217 – Gibson	LMP2	365
10	Jaafar/Jeffri/Tan	Oreca 07 – Gibson	LMP2	361